Celodenní vertikální výlet

Výstup vede téměř stále logickým hřebenem a pevnou skálou. Lezecká obtížnost ve spodní části kolísá mezi trojkou a čtyřkou, v horní části mezi dvojkou a trojkou. Štandy jsou osazené kruhy, jištění jsou nové nýty, starší festovní skoby nebo mohutné stromy v cestě.

V polovině se dá z cesty utéci po stezce pro pěší. Jinde ovšem vede nejjednodušší únik pouze nahoru. Přesto jsme se do cesty vydali jako na rodinný výlet, rodiče a dvě děti. Byl to pro nás celodení vertikální výlet.

Richterova cesta

Höllental Stadelwand

Jedna z nejoblíbenějších a nejznámějších cest v oblasti Rax/Schneeberg. Klasický hřebenový výstup logickou linií v pevném vápenci. Jižní orientace. Cesta je zajištěná množstvím starých, ale většinou dobrých skob (v popisu uvádíme jen orientačně důležité), dojistit je možné vklíněnci a hlavně smyčkami okolo skalních hrotů a vzrostlých borovic.

Prvovýstup

K. H. Richter, M. Mandel, R. Heger a R. Heinisch, 28. června 1914

Obtížnost

Převažuje 3 až 4, jedno místo 5- (4 A0), převýšení 250 m (spolu s Jižním hřebenem 450 m), 10 délek (až na vrchol 15-20 délek)

Sestup

Z cesty Richterweg lze sestoupit na začátku hřebene Stadelwandgrat podél mužíků a červeného značení strmou cestičkou pod stěnu Stadelwand. Stezka vede nejprve mezi skalkami, poté menším suťovým kotlem, který přechází v suťovou rokli a skálu zvanou Gassl (1 hod). Nakonec se ocitneme pod stěnou Stadelwand.

Z vrcholu stěny sestupujeme pohodlnou lesní pěšinou. Nejprve pár desítek metrů pokračujeme po pastvině v původním směru výstupu, mineme domek lesní správy a pod ním narazíme na jasnou cestu, která nás dovede do velkého suťoviska a jím pod stěnu (1 hod).

Nástup

Z lesního parkoviště mezi Kaiserbrunn a Weichtalhaus po neznačené, ale markantní cestě údolím Stadelwandgraben. Nejprve mezi zarostlými skalkami, poté se po levé straně objeví příčná Přední Stadelwand, stezka jí míjí zprava. Po nějaké době dosáhne obrovského suťoviska. To překročíme doleva pod kolmé nástupové stěnky, vidáme se doprava po stěnou a mine dvě pamětní tabule na nich umístěné. U druhé z nich se nastupuje. Lehčí varianta nástupu vede o padesát metrů vpravo po travnatých stupních a připojuje se k původnímu směru ve velkém suťovém kotli (3/4 hod).

Výstup

0. koutem od pamětní tabule stále vzhůru (spíše vpravo) na travnatý svah, nebezpečí pádu kamení 2-3, poté doleva traverzujeme suťový kotel, do kterého kout ústí a dostaneme se pod ostrý hřeben, který kotel ohraničuje zleva CH (jednodušší nástup do kotle je padesát metrů vpravo po lámavých stupních 1)

1. krátkým vhloubením do malého, ale výrazného sedélka, nad kterým se hřeben prudce zvedá. Nad sedélkem se sklání převislá borovice 3

2. vlevo od hrany do pohodlné štrbinky (2 kruhy) 4-

3. překrok přes další štrbinu do plotničky, přes ní exponovaně doprava a krátkým koutem na zarostlou rampu 4-

4. po rampě doprava okolo několika vzrostlých stromů pod velký kout (2+)

5. hladké stěny Richterova koutu se stýkají a vytvářejí spáru, kterou postupujeme až na její konec. Tam, kde zaniká, traverzujeme dva metry doprava a snazším vhloubením dolezeme na plošinu (kruh). Ve spáře chyty i stupy kloužou 4

6. Richterovou plotnou povšechně mírně doprava k borovici na balkoně 5- (4 A0)

7. trhlinou doleva a ještě než zanikne v kolmých skalách, doprava a spárami mezi ukloněnými plotničkami na rampu (kniha) 3+

8. zarostlými skalními stupni pod plotnu, tu překonáme trhlinou uprostřed a následující hřeben po jeho pravé straně. Ocitneme se na další rampě 4-

9. přímo hřebenem na jeho vodorovnou část 3

10. lehce napřed vodorovně, poté v sestupu na začátek hřebene Stadelwandgrat 1+

Dále: Pět až deset délek na temeno stěny hřebenem Stadelwandgrat. Ze sedélka, kde se stýká Richterova cesta s pěšinou pod Stadlwandgrat, nejprve lehkou skalní plotnou na samotný hřeben a poté dvacet metrů pešky po pravé straně hřebene a pod sedélko, k němuž vylézt pět metrů. Dále hřebenem do další štrbiny a z ní poněkud obtížně pár metrů na exponovaný úsek (skoby). Jím na nevýraznou věžku, kterou obejdeme po stezce zleva a ocitneme se v sedélku s krabicí obsahující stěnovou knihu. Pokračujeme zdánlivě těžkým prudkým výšvihem (skoby) do další štrbiny a z ní koutem (jištění o stromy) na velkou plošinu. Hřeben obcházíme těžkým výšvihem zleva (skoba) do poslední výrazné štrbiny. Odtud víceméně jdeme po položeném hřebeni nebo vpravo od něj až na vrchol stěny. Skály zanikají na lesní pastvině a po pár desítkách metrů stojíme u neobývaného domku lesní správy.