Co znamená Everest?

Velmi krátce po sobě vystoupali na nejvyšší vrchol světa Mount Everest (8848 m) Klára Poláčková a Pavel Bém.

Oba dva roztočili okolo svých expedic mediální kolotoč. Laici žasnou a odborníci se diví, jak jsou Češi dobří v himálajském horolezectví.

Drahé a dlouhé výlety

Podívejme se ovšem na jejich výkony střízlivýma očima.

V obou případech šlo o výlety. Pravda, hodně drahé, dlouhé a fyzicky náročné výlety, ale pořád jenom výlety. Oba horolezci si při nich zřejmě splnili své sny, ale se světovými výkony ve výškovém horolezectví neměli nic společného.

Klára Poláčková šla ve dvojici s Šerpou Tashi Tenzingem tak zvanou Normálkou přes severní sedlo z Číny. Dýchala při tom kyslík z přinesených lahví. Pavel Bém stoupal Normálkou od jihu a tedy nejjednodušší cestou k vrcholu.

Skalní lezení ve výškách

Hranice horolezeckého sportu se však posunují jinde a jinak.

Normálka, kterou v roce 1953 poprvé zdolala britská expedice a dostala na vrchol Šerpu Tenzinga Norkeye a Novozélanďana Edmunda Hillaryho, je dnes dálnicí, po které se posunují desítky lidí. V rámci komerčních expedic po ní stoupají nejen horolezci, ale také lidé s minimálními zkušenostmi z hor.

Opravdové horolezecké problémy řeší úzká špička, do které se tlačí především Rusové, Američané, Slovinci, Slováci a Italové.

Předpokladem je lézt dlouhé skalní úseky sedmičkové obtížnosti ve vražedných nadmořských výškách. Výjimkou dnes již nejsou osmičkové a možná ani devítkové výšvihy. To vše samozřejmě bez kyslíku.