Deset omylů českých turistů

"Bivakovali jsme sto metrů pod vrškem Hallstattské feráty," vysvětluje manželská dvojice, proč přišla na chatu Simony o den později, než plánovala. Ona má zavázané obě ruce. Zničila si je proto, že na těžkou a dlouhou ferátu vyrazili s batohy plnými tábornického vybavení a jídla, jako by šli na týden do opuštěných Karpat.

O den později míjíme pod Torsteinem dvojici otec - synek. Zatímco my jsme si proti lijavci navlékli goretexové bundy a šlapeme po sněhových polích v těžkých pohorkách, rodinný tandem mokne v tričkách s krátkými rukávy. V silonovém batůžku nemají ani svačinu. Na nohou plátěné tenisky. Za hodinu je docházíme na parkovišti a chlapečka rozmrazujeme v našem autě.

Během víkendu v okolí Dachsteinu jsme spolu s popsanými příklady mohli pozorovat snad všechny chyby, kterých se turisté na horách dopouštějí. Tady jsou:

Na ledovci

1) Nemusím se mazat krémem na opalování, když je pod mrakem. (Vysokohorské slunce pálí i skrze mraky a mlhu, jeho účinek zesiluje bílý povrch zasněženého ledovce.)

2) Nemusím se navazovat na lano, když jdu po vyšlapané stopě. (Nikdy nevíte, kdy se proboří sněhové mosty, o kterých ani netušíte, že existujií. Může se to stát prvnímu stejně jako poslednímu, ráno stejně jako večer.)

3) Nepotřebuji cepín a mačky, ty používají jen horolezci. (I na plochém ledovci jsou cepín a mačky nezbytnými pomůckami. Bez nich nezachytíte kolegu, který padá do trhliny, a ani ho nevytáhnete ven. Naopak vás stáhne s sebou.)

4) K navázání na lano stačí hrudní úvaz. (Pokud jste slyšeli něco o ortostatickém šoku, není potřeba nic dodávat. Jestli nevíte, o co jde, stačí připomenout, že ve visu na hrudním úvazku vydržíte žít jen dvě až pět minut. Navíc při pádu kolegy do trhliny poletíte s největší pravděpodobností po hlavě za ním.)

Na ferátě

5) K čemu horolezecký úvazek, smyčky a karabiny, ocelového lana se budu přidržovat a vyšplhám, kam budu chtít. (No to je taky pěkná pitomost! Stačí chvilková nepozornost, padající kámen nebo nešťastné uklouznutí a zřítíte se bez pomoci do hlubiny.)

6) Helmu si s sebou neberu, jenom překáží a je pod ní horko. (Malý kamínek letící z dostatečné výšky prorazí i nejtvrdší lebku. Udeřit se čelem o skálu před vámi nebo narazit na převis nad sebou také není nic příjemného.)

Na túře

7) Nejlepší boty jsou prošláplé tenisky. (Nejsou! Jestli si neobujete pevné pohorky, vyvrknete si nohu na suti, uklouznete na skále, promočíte se v mokré trávě a zmrznete na sněhu.)

8) Není potřeba se moc oblékat, když je hezky. (Do batohu vždycky patří teplé a nepromokavé oblečení. Čepice, flísová bunda a nepromokavá bunda jsou základem, který by se měl být v batohu na každou túru. Počasí se na horách mění z hodiny na hodinu a někdy z minuty na minutu.)

9) Na co nosit baterku, bivakovací pytel a lékárničku, když plánuji krátkou túru. (Nikdy nevíte, jak výlet skončí, a není nic příjemného trávit noc bez aspoň částečné ochrany.)

10) Velký batoh se stanem, spacákem a jídlem na týden je znakem opravdového turisty. (V opuštěných oblastech je to nezbytné, ale v Alpách a Tatrách se spí na chatách. S lehkým batohem zvládnete delší túry s menší únavou.)