Fiktivní zranění v Divoké Šárce

Ke skále Brenta v Divoké Šárce lze pohodlně přijít zeshora i zespoda.

Podél pilíře vede pěší sestupová stezka.

Bez jištění dolezeme na věžku. Slaníme z několika vklíněnců, které na temeni umístíme do skály.

Simulace začíná. Voláme telefonem kamarádům, že ona má asi zlomenou ruku, on leží ve skálách pod ní a nereaguje.

Výhodou Brenty je její délka na tři lana. Zároveň je to lehký ukloněný lezecký terén, což ale činí záchranu paradoxně obtížnou. Nelze figuranty jen tak spustit vzduchem k úpatí skály.

Záchranáři dolézají k figurantům zespoda. Jeden balí materiál a další dvě dvojice se starají o sestup. Naštěstí oba zranění jsou schopni spolupracovat.

První dvojice v prudším terénu volí spouštění zachránce se zraněným. Jeden člen družstva je spouští ze štandu na další štand. Poté k nim slaní a sestup pokračuje dalším spouštěním.

Druhá dvojice se pohybuje v hodně položeném terénu, a proto si jeden záchranář bere zraněného na záda a sám s ním slaňuje. Není to bez komplikací. Zraněný co chvíli padá záchranářovi ze zad.

Druhý záchranář přicmrndává a pomáhá na štandech.

Jeden figurant na zemi dostává šok, proto je potřeba ho ošetřit a dostat ho do normálního stavu. Jinak ale odejde po svých.

Druhý figurant je na tom hůře. Záchranáři u něho mají podezření na zranění páteře.

Všichni záchranáři včetně těch, kteří zůstali jako záloha na úpatí skály, vyrábějí lanová nosítka vylepšená o lehátko z prázdných batohů.

Opatrně odnést osmdesátikilového chlapa není žádná legrace. Oněch sto metrů lesem z kopce si vyžádalo šest nosičů a jednoho navigátora.

Zraněný figurant je odnesen na silnici, kde fingovaná záchranka končí. Sem by se dostala sanitka. Zvládli byste to také tak? Zkuste to!