Cerman opustil navždy Prachov

Karel Cerman byl součástí poválečné horolezecké generace, která vybrousila techniku a styl na pískovcích Českého ráje, získala zkušenosti v severních stěnách Vysokých Tater a byla připravená vyrazit do nejtěžších alpských problémů. 

Bohužel do Alp se dostal jen někteří a ještě k tomu nakrátko, protože jim to komunistický režim nedovolil. Náhradou jim byl aspoň Kavkaz, kde vylezli mnohé odvážné prvovýstupy anebo po sovětských prvovýstupcích rychle zopakoval nejtěžší cesty. Co Sověti vylezli za týden, to Češi dokázali za dva dni.

Československý reprezentant

Karel Cerman byl československýcm horolezeckým reprezentantem v letech 1951 - 1966. V roce 1953 dostal titul Mistr sportu, v roce 1971 titul Zasloužilý mistr sportu. Byla to sice socialistická vyznamenání s přídechem politiky a nemohl je dostat nepřítel režimu, ale ve sportovním životě byla velmi ceněná.

Jako výrostek závodil Karel Cerman a lyžích a na kole, ale nakonec se našel v lezení. Z Lomnice nad Popelkou, kde se narodil, nejprve zajížděl od roku 1944 na Prachov, později se dal dohromady s legendární partou ze Skaláku a lezl na Hruboskalsku. Její nejvýraznější představitelé byli Radan Kuchař, Oldřich Kopal a Bohouš Svatoš.

Symbolický konec slavé pískařské éry

Cermanův první výstup ve Skaláku byla Heineckova cesta na Dračí věž. Ve svých 71 letech ji vylezl znovu s Oldřichem Kopalem. Při výstupu ovšem uklouzl a vykloubil si rameno, což v jeho věku znamenalo konec s lezením. Symbolicky tak ukončil éru, kdy se na skalách nepadalo, protože pád mnohdy znamenal smrt.

Nejvýznamnější prvovýstupy Karla Cermana

1951 Vysoké Tatry, Prostredný hrot, Severovýchodní stěna 5-6

1951 Velký Javorový štít, Severovýchodní pilíř 5

1952 Příhrazy, Soudek, Cermanova cesta VIIc

1953 Hruboskalsko, Panny, Severní hrana VIIc

1956 Teplické skály, Hláska, Údolní spára 7

1959 Kavkaz, Donguz Orun, Severní stěna, varianta Chergianiho cesty 5a

1959 Nakra Tau, Severní stěna středem 5a

Roku 1954 byl Karel Cerman účastníkem skupinového zimního přechodu Vysokých Tater a v roce 956 přelezl v Alpách Gran Charmoz Welzenbachovou cestou v severní stěně.