Kde je Spišský štít?

Spišský štít ve Vysokých Tatrách je součástí skalní hradby mezi Téryho chatou a chatou U Zeleného plesa.

V sousedství velikánů

Ačkoliv je poměrně vysoký (2481 m n.m.), poněkud se ztrácí mezi ostatními velikány. Vždyť v rozsoše, která odbočuje z hlavního tatranského hřebene, mu dělají společnost Lomnický štít, Pyšné štíty a Baraní rohy.

O Spišském štítu se vyjadřuje horolezecký průvodce Kroutil-Gellner poeticky: "...pěkný, zubatý, jako v gotickém stylu vybudovaný štít." Tam se musíme podívat!

DLOUHÁ HŘEBENOVKA: Na Pyšný štít z Baraního sedla

Ani dlouhá ani náročná túra

Z Térynky (2015) vyrážíme mezi posledními. Není kam spěchat. Poslední den našeho pobytu na chatě neplánujeme nic dlouhého a těžkého.

Obejdeme Spišská plesa a skoro dvě hodiny stoupáme po vyšlapané pěšině na Baraní sedlo (2350). Z úzkého sedla je v hloubce pod námi vidět Brnčalka. Odtud sem vede podobná pěšina jako od Térynky, ale ceste je dvakrát tak dlouhá.

VÝZNAMNÉ MÍSTO: Baranie sedlo

Lezeme v mracích

Když nastupujeme do první délky, zatahuje se. Ještě stihneme dolézt na hřeben a jsme v mracích. Naštěstí jdeme už pešky, orientujeme se podle vodorovného hřebene. Na jeho konci okukujeme nouzový bivak pro dvě ležící stlačené osoby. Na větrné hůrce pod plochým šutrem by se nám spát nechtělo, ale kdyby bylo nejhůř...

Ještě zdoláme tři krátké výšvihy, dvě štrbiny a stojíme na nejvyšším ze tří skalních zubů Spišského štítu. Měli jsme v plánu sejít do doliny některým ze žlabů přímo ke Spišským plesům, ale nic nevidíme.

Chvíli čekáme, ale mraky sedí jako pověstná zadnice na nočníku. Vracíme se tedy stejnou cestou. Pouze poslední lanovou délku na Baraní sedlo slaňujeme.

SPIŠSKÝ ŠTÍT - SEVEROVÝCHODNÍ HŘEBEN

2481 m n.m.

Dolina Pěti Spišských ples / Velká Zmrzlá dolina

Vysoké Tatry

Prvovýstup

Zygmunt Klemensiewicz a A. Znamiecki v sestupu 25. července 1907. Gyula a Román Komarničtí, H. a O. Schweickhartové 13. srpna 1910 ve výstupu. O výstup na Spišský štít se pokoušeli roku 1894 Ludwik Chalubinski a Karol Potkanski s několika zakopanskými vůdci v čele s Wojciechom Rojom. Chtěli přejít celý hřeben od Baranieho sedla na Pyšný štít. Nedostali se však ani na Spišský štít.

Obtížnost

První délka 3. Uprostřed CH. Nahoře 2. Doba výstupu je 30 minut..

Přístup

Od Téryho chaty nebo od charty U Zeleného plesa na Baraní sedlo (v obou případech místy 1, umělé pomůcky) po vyšlapaných stezkách. Od Téryho chaty je cesta kratší.

Sestup

Stejnou cestou jako výstup. Poslední délku do Baraního sedla lze bezpečně slanit 50 m od skalních hrotů na konci hřebene. Doporučujeme nespoléhat na ponechané smyčky a dodat raději vlastní.

Výstup

Z Baraního sedla doprava pod hranu. Vpravo od ní po srázných plotnách (skoba) a pak trhlinou na hřeben již nad kolmým výšvihem (3 UIAA). Výborné stanoviště lze zajistit smyčkami. Netraverzovat doprava do stěny, ačkoliv to může vypadat lehčí!

Dále vodorovně vlevo podél hřebene (CH-1). Po vyšlapaných stopách okolo žebra do žlabu. Jím pár metrů vzhůru a poté doprava do štrbiny. Chvilku po dalším žebru a do další štrbiny. Po lehké plotně na vrchol (2).

INFO: Téryho chata a Vysoké Tatry 

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě

Zapeklitá maďarská jména

V uherském časopise Turisták Lapja popisuje budapešťský soudce József Déry prvovýstup na Spišský štít, na kterém ho doprovázel horský vůdce Ján Hunsdorfer starší. Vylezli na vrchol z Mačacího  kotle 21. července 1896. József Déry byl tehdy vedle soudcovské kariéry redaktorem tohoto časopisu, malířem a fotografem.

Výstup na Spišský štít byl ovšem založen na Déryho omylu. Místo na Malém Pyšném štítu, kam s Hunsdorferem chtěli vylézt, se ocitli na dosud panenském Spišském štítu.

Déry před výstupem studoval čerstvě vydaný turistický průvodce Mikuláša Szontagha staršího. Na jednom panoramatu si všiml vrcholku pojmenovaného Téry-csúcs, což je dnešní Malý Pyšný štít. Jméno nesl po svém prvovýstupci a zároveň předsedovi Uherského kapatského splku Edmundu Térym. Po něm se dodnes jmenuje také Téryho chata nebo Téryho kuloár.

Déry o tom napsal: "Z úcty k dr. Térymu, který mi bol vždy blízky, rozhodol som sa vyhľadať a dobyť tento vrchol. Aby som sa orientoval, vybral som sa dňa 20. júla tohto roku k Piatim Spišským plesám." 

Déry znal panorama Lomnického štítu od Belianskych Tatier. Od Spišských ples ho překvapilo množství drobných věží a věžiček na hřebeni mezi Baraním sedlem a Pyšným štítem, které jsou pohledu z druhé strany skryty. Obtížně mezi nimi hledal Malý Pyšný štít. Dnes víme, že ho nenašel.

Večer sestoupil do Smokovce (Smecks) a hledal horského vůdce, který ho nahoru vyvede. Někteří již byli zamluveni klienty, jiní nedokázali pochopit, kam vlastně chce Déry vylézt. Nakonec se domluvil s Jánem Hunsdorferem starším, který mu snad porozuměl.

V osm hodin ráno byli u Spišských ples a v deset hodin dopoledne stáli na vrcholu. Zvolili cestu přes Mačací kotel a Ovčiarsku lávku. Dnes se jejich prvovýstup považuje za letní normální cestu na Spišský štít a standardní zimní skialpinistickou túru.

A teď pozor na maďarská jména! Uherský karpatský spolek pojmenoval dnešní Malý Pyšný štít po domnělém prvovýstupci Edmundu Térym (1877) Téry-csúcs. Ten však zřejmě nedolezl až na vrchol a skončil u věžičky Loktibrada.

József Déry nepochopil, kterému z vrcholů rozsochy tento název patří (1896), a přisoudil ho dnešnímu Spišskému štítu. Takže Malému Pyšnému štítu se začalo říkat Déry-csúcs. Jenže na vrcholu Malého Pyšného štítu stál nejspíš jako první až  Gyula Döry (1901), bankovní úředník z Budapešti.

Dodejme, že obdiv Déryho k Térymu šel tak daleko, že nejen pracoval v redakci stejného turistického časopisu a byl členem stejného horolezecko-turistického spolku, ale nakonec si vzal jeho dceru.

Uherský karpatský spolek udělal na začátku 20. století pořádek v maďarském a potažmo německém názvosloví:  

Déry-csúcs je Spišský štít.

Téry-csúcs je Malý Pyšný štít.

Döry-csúcs je Drobná veža.

VYSOKÉ TATRY: Vrcholy, štíty a věže

HOROLEZECKÝ SVAZ: 100 nejlepších cest II-V v Tatrách