Komarniční na Batizovský štít

Bratři Komarničtí nechali v roce 1912 po sobě skvost v podobě dodnes populární horolezecké cesty v jižní stěně Batizovského štítu.

Lezení není zadarmo

Na čtyřkovou obtížnost si mohou troufnout i tatranští nováčci. Žádné extrémní nebezpečí v této cestě nečeká. Musejí ovšem počítat, že to nebude zadarmo.

Horolezci v Komarnických musejí ukázat všechno, co v nich je. Začíná se skalním žlábkem, často vlhkým.

Následují vztyčené plotny, kde si každý pozorně zakládá vlastní jištění, protože důvěřovat staletým rezavým skobám se nevyplácí.

Z ploten se vzpíráním dostanou do úzkého komína. Tam se opatrně našlapuje na suťových poličkách a vší silou dere vzhůru přes vklíněné balvany.

Na závěr je připraven exponovaný traverz. Velká hloubka pod ním nedělá dobře bojácným lezcům.

Sestup také není lehký

Ani když ho vybojujeme a dorazíme poslední dvě lanové délky na vrchol Batizovského štítu, není vyhráno. Staré hrolezecké pravidlo říká, že túra končí až po sestupu. Ten je tady dlouhý. Ze štítu se neslaňuje, ale opatrně slézá a schází.

Navnadili jsme vás? Přečtěte si detailní popis túry, prohlédněte nákresy a hurá do stěny! Babí léto je pro takové klasické lezení ideální. V jižní stěně už nebude horko, dny jsou ještě dostatečně dlouhé a výhledy do barevných dolin přímo okouzlující.

KOMARNIČTÍ

Batizovský štít 2448 m n.m., jižní stěna

Vysoké Tatry

Obtížnost

Klasický výstup 4 UIAA kombinuje plotny a komín. Nutnost vlastního jištění. 3 hodiny výstup a 1-2 hodiny sestup. Štít je daleko od Slezského domu i Popradského plesa.

Prvovýstup

Gyula a Román Komarničtí, Z. Votisky. 1. července 1912.

Přístup

Po červeně značené Magistrále ze Slezského domu k Batizovskému plesu a středem Batizovské doliny zprava okolo samostatné věže Kostelík k úpatí Batizovského štítu. Po cestě mineme několik bivaků (i přes zákaz jsou často využívané), nejlepší jsou u Horních Batizovských plísek, které vypadají spíše jako louže, než plesa. Nástup najdeme v levé části jižní stěny. Pod ním bývá často po celý rok firnovisko.

Sestup

Z východního vrcholu Batizovského štítu sestupujeme dolů vyšlapanou trasou podél východního hřebenu (2). Ze západního Batizovského sedla se dá slanit na dvě délky rozbitým terénem do doliny, ale je lepší pokračovat vodorovně do východního Batizovského sedla (1) a sejít odtud pěšky sutí do Batizovské doliny pod jižní stěnu.

Výstup

Mělkým žlábkem ve spádnici Vyšné Batizovské štrbiny 30 metrů vzhůru. Na závěr těžší stupeň. Nad ním je velká šikmá rampa široká 5 metrů (štand).

Nad rampou lezeme plotnami tři krátké lanové délky vlevo od komína, na závěr se k němu přiblížíme a na jeho hraně je výrazný výčnělek (štand).

Pokračujeme kolmou stěnkou několik metrů doleva, poté uhneme doprava do komína. Lezeme přes suťovou plošinku, na levou stěnu, a dále znovu do komína a přes vklíněný balvan. Další vklíněný balvan oblézáme zleva a následuje převis (nad ním štand).

Povylezeme komínem jen 2 metry, traverzujeme 5 metrů doleva do stěny až na ostří a po něm 8 metrů vzhůru k výraznému převislému bloku, který vyčnívá do komína (štand).

Vlevo od komína 30 metrů strmými travnatými skalami do Vyšné Batizovské štrbiny (štand).

Doprava po hřebeni na hlavní východní vrchol Batizovského štítu.