Lezecký průvodce Tisá

Lezecký průvodce Tisá napsal Jiří Rosol a vydal ho Auditline.

Jiří Rosol je horolezeckým správcem zdejšího skalního města, a proto ví o každém kusu pískovce. Na jeho průvodci je to dobře znát.

Podle tiráže se sice jedná o druhé vydání, ale spíše jde o nové dílo. Kromě nových cest v dříve popsaných oblastech přibyly nové oblasti Sněžník a Špičák. Velké množství výstupů přibylo na Modříně.

Jako zajímavost ke grafické úpravě Lezeckého průvodce Tisá - Rájec - Sněžník - Modřín lze dodat, že na titulní straně je vyfotografovaná Sokolí věž v Rájci a na zadní straně obálky Doga v Tiských stěnách. Obě jsou podle obecného mínění kandidátkami na rychlou destrukci. Sokolí je na úpatí provrtaná mohutnými hodinami v měkkém pískovci a Doga se pomalu naklání.

Text obsahuje běžné údaje jako v každém slušném horolezeckém průvodci. Jména lezeckých cest, jména prvovýstupců a data prvovýstupů, hrubý popis a jistící kruhy. K většině věží a masivů jsou uvedeny jednoduché půdorysy se zakreslenými směry cest.

Moderní průvodcovské trendy se Rosolova díla netkly. V něčem je to dobré a v jiném špatné. Jednoznačné plus je, že nechybí údaje o prvovýstupech. Lezci si tak mohou udělat představu nejen o lezeckém umění a odvaze předků, ale také o stylu jednotlivých cest. Jiné cesty dělá Bělina, jinak vypadají výstupy od Gerharda Tschunka a jinak se lezou hitorické klasiky od Rudolfa Kadena.

Neutrální zůstává použitá stupnice. V souladu s dávnou tradicí se zde využívá saská pískovcová klasifikace, ačkoliv jsou Tiské stěny v Česku.

Mínusy recenzovaného průvodce tkví především v tom, co neobsahuje. Chybí GPS souřadnice věží, anebo aspoň nejdůležitějších bodů ve skalách. To by už měl být standard.

Topografické náčrtky jsou málo podrobné. Na formátu A5 jsou nahňácané celé Velké i Malé Tiské stěny. Podle toho se velmi těžko hledají jednotlivé věže, především ty, které stojí ve změti ostatních skalních útvarů. Cesty jsou vyznačené jenom čerchovanou čárou, turistické značky nejsou zakreslené. O opravdové mapě si mohou horolezci jenom nechat zdát.

Z hlediska lezeckých možností chybí boulderingové možnosti na Modřínu. Pod stěnami se totiž leze na balvanech bez lana a oblast patří v tomto směru k nejvyužívanějším v Česku.

Oproti minulému vydání ubyla obrazová příloha. V průvodci tedy nenajdeme barevné inspirativní snímky horolezců v akci, ale už jenom historické snímky některých skalních věží a panoramat.

Auditline, Ústí nad Labem 2009. Brožované. Orientační cena 200 Kč.