Mařenka jako na horách

Přibližně dva kilometry pod Slapskou přehradou po pravé straně řeky se totiž skalkami poseté svahy najednou mění na kompaktní sto metrů vysokou rulovou plotnu zvanou Mařenka.

Rezavé skoby

Ta je pravým rájem pro lezce, který si chtějí užít výstupů v téměř velehorské scenerii. Lezci si musejí při výstupu vybudovat jedno až dvě zajišťovací stanoviště přímo ve stěně.

O kousek níže po proudu se na levém břehu zvedají pilíře Bílé skály.

Pro tradičního horolezce není nad to, když sedí uvázán ke skobám několik desítek metrů nad černou hladinou řeky, praží do něj slunce a nad ním bojuje o každý centimetr výšky kamarád.

Většinou to dopadne dobře

Ruce se mu potí, nohy vibrují na mikroskopických stupech a prsty na miniaturních chytech začínají klouzat. A pohled do jeho očích napovídá, že nevěří rezavým skobám, které by jeho případný pád měly zadržet.

Většinou vše dobře dopadne, lezci se dostanou do míst, kde se mají čeho chytit, a vystoupají až k okrajům skal. Místní trempové v chatách vystrčených jako orlí hnízda nad skály potom mají zábavu z jejich třesoucích se svalů a vytřeštěných očí. Má to na svědomí psychické i fyzické vyčerpání, které lze na českých skalách zažít málokde.

Staré skoby postupně vyměňují dobrovolníci z horolezeckého oddílu Sokol Horní Počernice za bytelné nýty, a tak se pomalu snižuje nebezpečí vytržení důležitých skob.

Na terasu po ferátě

Přístup na terasu v horní polovině stěny je zajištěn lany a řetězy. Začíná tady mnoho cest. Stále je však nutno dávat velký pozor na volné kameny. Například na trase zvané Ikarus blues 5 je potřeba doslova ohmatat každý kámen. Na Mařence je však i mnoho relativně pevných krásných cest.

V levé části stěny jsou kratší, které horolezci přelézali koncem osmdesátých let a tomu odpovídají i jejich názvy. Nezní to krásně, když lezec vzpomíná na nedávnou minulost a při tom postupně překonává výstupy Havlíčku Havle, Drž se Václave, Konec komunismu v Čechách a Slovensko sa súdí?

Klasiky uprostřed stěny

V centrální a nejvyšší části stěny se lezou takové klasiky, jako lehký Komín 4+, těžší Šípková Mařenka 5- a téměř kultovní Odkaz velkého kormidelníka 5 A2 nebo 7-. O tom posledním si před dvaceti lety lakonicky poznamenala do svého ohmataného průvodce Jiřina Přibilová: "Výstup trval devět hodin."

Nedávno tuto cestu komentoval Jan Hásek: "Nejdřív lezeš v kolmé stěně po chytech velkých jako zrnka rýže. V padesáti metrech nad zemí je to už lehčí, ale za to můžeš spadnout až deset metrů k nejbližšímu jištění. Na závěr kličkuješ mezi ohromnými odštípnutými balvany, které zlověstně duní."

Za rohem ještě ještě více vpravo jsou nejpopulárnější šestkový Dover 6 a čtyřková Stará cesta 4+.

VIDEO

Pro cyklisty a turisty

Pohled na stěnu z druhé strany řeky nabízí červeně značená stezka Slapy - Štěchovice. Je sjízdná jen pro zdatné cyklisty na horských kolech, kteří netrpí závratí.

Nad stěnu se dá přijet nebo přijít po žluté turistické značce přes trampskou osadu V proudech.