Molteniho cesta na Badile

Molteni zahynul o dva roky později vysílením po prvovýstupu severovýchodní stěnou stejné hory.

Krása zůstala

Pětičlenné družstvo vyvedl Ricardo Cassin tehdy nejtěžší cestou světa na vrchol, ale nedokázal ochránit dva členy výpravy před smrtí ve sněhové bouři na sestupu.

Camporini nepřežil ani ty dva roky, neboť se zřítil nedaleko v bergellských srázech.

PANORAMA: BADILE - SERTORI - CENGALO od jihu. Foto: Filip Jareš
Kliknutím na snímek otevřete velké panorama:

Přicházíme o téměř tři čtvrtě století později. Molteniho cesta za tu dobu samozřejmě ztratila nimbus extrémního výstupu, ale krása jí zůstala. Troufáme si na ní proto v pěti. Tři z nás jsou v horách nováčci a končí tady v Bergellu svůj dvouletý horolezecký kurz.

Od družstva, které cestu přelezlo včera, víme, že obtížnost by pro nás měla být akorát a že Molteni a Camporinim po sobě nenechali žádné záludnosti.

Žádný sníh

Podle průvodce se má nastupovat dvě délky po firnovém jazyku. Sníh však od posledního vydání roztál, a tak se vydáváme vlhkými, studenými a nejistými plotnami k samotné jihovýchodní stěně. Občas se objeví rezavá skoba, lezeme tedy správně.

Po třech délkách dorazíme na dlouhou polici a po ní do kouta. Tady všechno teprve začíná. Na každém štandu je aspoň jeden nýt, obtížnost se pohybuje mezi trojkou a čtyřkou. Pouze dvě místa dosahují pětky.

Klíčový je traverz v deváté délce, počítáno bez nástupu. Kdyby bylo nejhůř, šel by překonat pomocí kyvadlového traverzu.

Všechno v pořádku

Na tak dlouhé cestě každý z nás na prvním konci lana jednou lehce bloudí. Je ale jasné, že když se ocitneme v těžším terénu, lezeme mimo správnou trasu. Žádné bloudění tedy není osudové.

Přesně podle průvodcovského času stojíme za šest hodin u bivakové budky na vrcholu Badilu. Čeká nás už jen dlouhý sestup s několika slaněními Vůdcovskou cestou k úpatí.

Všechno bylo perfektní, mezi horolezci vládla družná nálada, svítilo sluníčko, neměli jsme hlad, směr jsme strefili bez potíží, nazpátek na chatu jsme dorazili před západem slunce.

Dosud mi ale vrtá v hlavě červík nejistoty: Jak to, že se v tak velkolepé cestě nic nestalo, netrpěli jsme, nebáli se, nemuseli bivakovat...? Zasloužili jsme si ji vůbec?

VIA MOLTENI

Bergell - Bregaglia

Piz Badile, jižní stěna (3308 m)

Prvovýstup

Mario Camporini a Mario Molteni, 16.-17. srpna 1935

Obtížnost

Většina lezení se pohybuje okolo čtyřky. Nejtěžší dvě místa jsou pětková. Cestu lze dobře zajistit vlastním materiálem s výjimkou klíčového místa v traverzu. Většina štandů je vybavena solidními nýty, mezijištění jsou obvykle lepší i horší skoby.

V mracích nebo při troše nepozornosti mohou nastat orientační problémy, protože lezci se často pohybují v nepřehledném plochém terénu.

Celkem se leze 17 lanových délek. Přístup 2 h, lezení 7 h, sestup 2 h, pěší návrat 1 h. Dohromady bez velkých přestávek 12 h.

Sestup

Vůdcovskou cestou (3-) na jih. Většinou jsou vybudované slaňovací kruhy. Ve směru sestupu jdeme nejprve do rokle vpravo od bivakovací budky. Po sto metrech narazíme na první slanění. Podle schopností a podmínek slaňujeme nebo sestupujeme stále roklí až na polici vlevo od hřebene. Klasický sestup přechází tento hřeben doprava v místě, kde je zapuštěný poslední kruh. Následuje ještě několik jednoduchých slanění a cesta se změní ve schůdné serpentiny. Pokud se chceme vrátit do nástupového kotle, jdeme po zmíněné polici až k velkým zaklíněným kamenům. Odtud následují tři dobrodružná slanění ve starých skobách a smyčkách v rozlámané skále.

Přístup

Z parkovišťátka v Bagni del Masino (1070) na chatru Gianetti (2534). Od chaty po mužíkách jako Vůdcovskou cestou na Badile, ale potom uhneme vyšlapanou stezkou doprava a po občasných mužíkách stoupáme do obrovského skalního kotle mezi Badile a Punta Sertori. V jeho levém koutě jsou zbytky sněhového pole. Po jeho pravém okrají začínáme lézt.

Podívejte se na nejtěžší místo cesty (lze překonat traverzem v tahu lana):

1. Traverzujeme do kouta zprava. 2

2. Plotnovitým lezením vzhůru na začátek polic. 3

3. Po po polici doleva. 2

4. Police se zužují, na konci je v koutě štand. Je to vlastní začátek cesty. 4-

5. Koutem. 3

6. Stále koutem, který se otevírá do stěny. 4-

7. Spárokomínem na polici a po ní doleva 4+ (lze též obtížněji pokračovat vzhůru 4+ a na systém polic se napojit až v další délce).

8. Po polici doleva a poté obloukem nazpátek do původního směru. 3+

9. Obloukem zprava na další štand 3+ (lze též přímo bez jištění 4)

10. Opatrně lámavou stěnou do výrazného vhloubení mezi dvě skalní hlavy. 4

11. Položenou spárou doleva do malého kotle. 4+

12. Spárokomínem prudce vzhůru na nevýraznou hlavu pilíře. 4

13. Traverzem doleva nejprve sestupem a poté po hladké plotně. Jištění je ve štandu a pak až na konci plotny po cca 15 m. Dále úzkým komínkem na plotničku pod převisem. V případě nutnosti lze klíčovou plotnu překonat bvelkým kyvadlovým traverzem, skoby jsou vysoko nad štandem. 5

14. Zleva spárou přes převis a koutem. 4

15. Dalšími spárami a komínky do štrbiny v hřebenu. Máme odtud výhled do Vůdcovské (sestupové) cesty. 3+

16. Těsně vpravo do hřebene. 4

17. Stále po hřebeni. 4+

18. Hřeben se pokládá a my lezeme přes několik stupňů k bivakové chatce na vrcholu Badil. 3+

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě

 Bergell - Bregaglia na Horydoly

TREKING: Túra okolo Badilu

HOROLEZECTVÍ: Nordkante na Badile

HOROLEZECTVÍ: Cassin na Badile

HOROLEZECTVÍ: Molteni na Badile

HOROLEZECTVÍ: Marimonti na Sertori

HOROLEZECTVÍ Východní stěna na Porcellizzo

SKALNÍ LEZENÍ: Fiorelli na Dente della Vecchia

SKALNÍ LEZENÍ: Plotny Enrichetta

Letná lavína v Bergelli

Koupání v Bergellu pod ledovcem

Dvě tváře Bergellu

Bergell ztrácí sníh

Novák Jiří: Bergell

Lezecké fotky v Karavanseráji

Erbek, Luczy a Daniš bodovali