Na Dolkovu špicu už nepolezeme

Čtete další díl nekonečného seriálu Kdybych to věděl... Můžete si v něm přečíst o horolezeckých výstupech, které ze svých plánů raději vynechejte. My do popsaných cest už také nikdy nevlezeme. Pokud máte podobné zkušenosti, rádi je uveřejníme.

Dolkova špica (2591 m n.m.) je nevýrazný kopec mezi dominantami Škrlatica a Stenar. Vůbec nemáme v úmyslu na ni vylézt.

Škrábeme se po značené cestě z doliny Vrata od Aljaževa domu na Bivak IV. Tisíc metrů převýšení nám dává zabrat. Máme v plánu zdolat Škrlaticu klasickou Kugyho cestou a dá-li bůh, tak zkusíme něco těžšího.

Nějak se tam vyškrábem, no ne?

Jenže když tak večer znaveně sedíme v plechové boudě na palandách, dochází nám jídlo, pijeme vodu z dešťové nádrže, vařič jsme s sebou nevzali a horolezecký průvodce jsme nesehnali, dochází nám, že se nechceme zabít v úžasně lámavých a nepřehledných stěnách.

Ráno tedy volíme zdánlivě dostupnou Dolkovu špicu. Dá se na ní vyjít zleva po turistické cestě nebo zprava vylézt jihovýchodním hřebenem.

Jsme ale chlapáci, no néééé...? Kuba a Renda jsou přece úderná dvojka! Přímo před námi se tyčí jižní hřeben. Jdeme na to!

Nováčci se na horách nebojí

Hřeben se z úpatí jeví spíš jako pilíř, ale když už jsme přišli, tak ho zkusíme. To jsme ale neměli dělat... První čtyři relativně pevné délky zakončuje šikmá polička, která se doprava nahoru zužuje a mění na lištu. Z ní je potřeba překonat převisek a dostat se do spáry.

Volím osvědčenou taktiku. Dolezu, kam to jde, prohlédnu terén, zajistím se a zavolám na Rendu, ať to přeleze. V Julkách mu končí horolezecký kurz, tak se nebude bát, protože neví, do čeho jde.

Povedlo se. Taktika se osvědčuje. Ještě si pomůžeme, že si odšlápne v nejtěžším místě na moji hlavu, a máme klíčové místo za sebou.

Lámačkou přímo na vrchol ke kříži

To samozřejmě ještě nevíme, protože lezeme panenským terénem. Hledáme jakékoliv zmínky přítomnosti horolezců v této cestě před námi, ale ani ťuk - žádná rezatá skoba, roztržená smyčka, anebo zaseknutý vklíněnec. Byli bychom klidnější, kdybychom věděli, že cestu již někdo vylezl.

Jižní pilíř se v sedmé délce pokládá a stává se konečně Jižním hřebenem. Stále kličkujeme po policích a překonáváme krátké výšvihy, ale tušíme, že se blíží konec. Po třinácté délce balíme lana a opatrně lezeme lámavým jednoduchým terénem na vrchol. Připojujeme se na jednodušší Jihovýchodní hřeben a za čtvrt hodiny stojíme u vrcholového kříže.

Hlad je nejlepší kuchař

Máme strašný hlad a žízeň. V bivaku už nebylo co jíst a vody také nebylo nazbyt. Zkušenosti s mého trampského mládí mi říkají, že tam kam chodí turisté, musejí zbýt nějaké odpadky, které se dají sníst.

Hledám cokoliv k jídlu, ale nedaří se. Konzervy jsou rezavé a tedy už bez tuku, v papírech od svačin už také není ani drobek. Až objevím poklad - mezi kameny jsou zapadlé čtyři meruňkové pecky. Poctivě se o ně rozdělíme a to nám dodá energii na sestup. (Večer se dozvídáme od našich kamarádů, kteří se tudy vraceli ze Škrlatice o hodinu dřív než my, že nám několik pecek vybrali a také je snědli.)

JIŽNÍ HŘEBEN DOLKOVA ŠPICA

2591 m n.m., Julské Alpy, skupina Škrlatica

Prvovýstup

Zřejmě Jakub Turek - René Kujan (střídavě) 2. července 2000

Obtížnost

Třináct lanových délek v nepřehledném a lámavém terénu. Základní směr je ovšem jasný. Obtížnost se rychle střídá od chodeckého terénu po čtyřkové výšvihy. Jištění pouze vlastními prostředky. Čas výstupu 4 hodiny. Případný ústup slaněním by byl velmi nebezpečný a problematický.

Přístup

Z doliny Vrata od parkoviště u Aljaževa domu (1000 m n.m.) stoupáme přímo vzhůru po značené stezce směrem na Škrlaticu. Když se údolí rozšíří a značka odbočuje doprava, jsme v pásmu skalek, sutě a kosodřeviny Na Rušju. K Bivaku IV. (1980) vede vyšlapaná pěšina. Odtud jdeme na severovýchod k jasně viditelnému Jižnímu pilíři Dolkovy Špice asi půl hodiny téměř vodorovně.

Sestup

Turistickou značenou cestou z vrcholu nejprve po hřebeni na severozápad a poté dolů k Bivaku IV. Zpočátku dosahuje obtížnosti 1-2 UIAA a trvá 2:30 hodiny.

Výstup

Středem Jižního pilíře cestou nejmenšího odporu (CH až 4+). Výstup končí mírně vpravo od vrcholu na lehkém jihovýchodním hřebeni. Po něm dojdeme k vrcholovému kříži.

1. Nevýrazným vhloubením vpravo od spádnice hřebene, který se z doliny jeví jako žebro. Po polici vodorovný traverz doprava, na závěr na tření. Za tímto hladkým místem vzhůru ke krátkému komínu. Pod ním stanoviště. III
2. Komínkem na plošinku, doleva těžkou kolmou stěnkou a komínem na travnatou stráň. Stanoviště je v nejistém terénu. IV
3. Travnatým úbočím na plošinu pod kolmé skály do spádnice hřebenu. I
4. Pevným spárokomínem ubíhajícím doprava. Ten se změní na lámavou spáru, která vede přímo pod hlavu prvního výšvihu. Spára končí v kolmé stěně. Zde je nutno zřídit stanoviště ve vklíněncích. III
5. Spárkou přímo vzhůru přes převisek a do položených ploten. Klíčové místo výstupu. IV+
6. Travnatým kamenitým hřebenem. CH
7. Spárkou ve vyhlazené položené plotně mírně doprava ke škrapovým žlábkům. Poté jednoduchým terénem na malé sedélko. IV
8. Lámavým žlabem přímo vzhůru. II+
9. Po polici doleva do suťové rokle překryté obrovským balvanem. CH
10. Po velmi rozbitých skalách uzavírajících rokli nejprve na polici, z ní doleva kolmou stěnkou na další poličku a po ní nazpátek doprava na stanoviště ve výrazném rozbitém žlabu. III
11. Po široké polici ještě několik metrů doprava a podél spárky na další polici. Po ní znovu doprava pod pevný komín. III+
12. Dva metry vzhůru komínem a doprava šikmou spárou k výraznému hrotu. O něho přímo vzhůru na druhý výšvih hřebene. III
13. Lehce po jižním hřebeni na místo, kde se stýká s jihovýchodním hřebenem. Je označeno velkým mužíkem. I

Doporučené vybavení

Plná horská výbava na horské skalní cesty. Nezapomeňte na vklíněnce, smyčky, dvě padesátimetrová lana a helmy. Hodí se skoby, ale nejsou nutné, pokud nezabloudíte a zůstanete ve správném směru. Friendy jsou zbytečné.

https://www.horydoly.cz/horolezci/na-dolkovu-spicu-uz-nepolezeme-4.html

Kdybych to věděl...

X. Svatojánská Kobylka
IX. Žltá stena: Východná stena na Žlutou stenu
VIII. Malý Javorový štít: Úplně vlevo
VII. Malá Mojstrovka: Plasťáky, elasťáky, maglajz
VI. Západní věž nad Žabím sedlem: Hřeben Žabích věží
V. Prisojnik: Striptýz
IV. Campanile Alto: Westgrat
III. Triglav: Prusik-Szálay
II. Spitzmauer: Hochkarweg
I. Zadná Bašta: Grósz