Německý žebřík nad Zeleným plesem

Oba dva zemřeli, jak se extrémním horolezcům často stává, při banálním sestupu.

Lavina vzala bratrům život

Společně se vraceli z túry po Německém žebříku (slovensky Nemecký rebrík), což je dlouhý dvojkový traverz celou severní stěnou Malého Kežmarského štítu. Lezou tudy nováčci i vysloužilí lezečtí důchodci.

Jenže 25. února 2000 bratři Pochylí uvolnili lavinu, která je smetla několik set metrů do kolmých skal. Čest jejich památce!

Nebyli bohužel sami. Německý žebřík má na kontě spoustu mrtvých v zimě i v létě.

Za tři dni máme ve schránce parte

6. března 1998 jsem se díval na zprávy v České televizi. Moderátor hlásí, že ve Vysokých Tatrách se zabil další český horolezec.

Přepínám proto hned na Novu a ta mne nezklamala. Má to jako první zprávu dne i se záběry, jak u Zeleného plesa nakládají mrtvé tělo do červeného pytle a zavírají ho zipem. Volám to na manželku do vedlejšího pokoje.

"Zase se zabili nějací hňupové," cynicky komentuji zprávu o několikáté oběti Vysokých Tater té zimy a sleduji dál Televizní noviny. Za tři dni máme ve schránce parte našeho kamaráda a spolulezce Petra.

Smrtelný pád stovky metrů ze skal

Celá záležitost se seběhla asi následujícím způsobem. Petr se spolulezcem Michalem doběhli na Německém žebříku dvojici nováčků z jiného oddílu a společně vylezli do Ušatého sedla. Při sestupu sešli jednu délku lana a Petr zavelel stát. Postavil se nad výšvih z velmi tvrdého sněhu a zajistil všechny tři spolulezce, aby výšvih mohli slézt.

Michal, který s ním byl na laně, slezl jako předposlední a zarazil cepín do sněhu. Tím jistil i Petra. Ten však udělal jen pár kroků a buď zakopl nebo uklouzl a nekontrolovatelně se skutálel dolů. Proletěl okolo spolulezce a po dalších padesáti metrech jízdy vytrhl cepín i jeho ze sněhu. Potom oba zmizeli a letěli několik stovek metrů podél kolmé skály až na svah nad plesem.

Oba dva zbylí nováčci se za tmy připotáceli do Brnčalovy chaty a oznámili neštěstí. Záchranná výprava pak vedle mrtvých našla i zlomený cepín. Je otázka, zda se zlomil při pokusu o jištění, nebo až za letu skalní stěnou.

Opatrnosti není nikdy nazbyt

Ironií osudu je, že na Německý žebřík je cesta tak známá a relativně lehká, že tam instruktoři vodí většinu tatranských nováčků.

Že však opatrnosti není nikdy nazbyt, svědčí množství prchacích smyček, které horolezci zanechávají právě v místech, kde upadl Petr. O půl roku dříve jsem si je prohlížel a říkal jsem, že je zbytečné odtamtud slaňovat.

NĚMECKÝ ŽEBŘÍK

Malý Kežmarský štít (2524 m n.m.)

Vysoké Tatry, dolina Zeleného plesa

Prvovýstup

Německý žebřík znali již hledači drahých kamenů a zlatokopové v 18. století a možná i dříve. Po nich ho používali pytláci při lovu kamzíků. První turistický výstup byl zaregistrován 23. července 1905, kdy Německým žebříkem a následně Měděnými lávkami vystoupili na Lomnický štít August Otto s vůdci Breuerem a J. Frantzem. Otto mimo jiné před tím zdolal v roce 1899 spolu s Darmstaedterem a Stabelerem Krčmárov žlab na Gerlach.

Obtížnost

Dvě asi padesátimetrová místa dosahují obtížnost 2 UIAA, zbytek je o něco lehčí. Výstup trvá za dobrých podmínek v zimě i v létě 2-3 hodiny. Cesta je jednoduchá a za dobré viditelnosti a slušných sněhových podmínek bez problémů. Stále se traverzuje po šikmých lávkách a návrat vede po vlastních stopách. Při lavinové situace je to ovšem smrtelná past, ze které není úniku. Navíc při špatné viditelnosti hrozí bloudění v lezeckém terénu.

Výstup

Douhý traverz vede severní a západní stěnou Malého Kežmarského štítu. Stoupáme jím zleva doprava. Východisko túry je chata U Zeleného plesa.

Lezeme mohutnou roklí vpravo od turistické značky z chaty U Zeleného plesa na Svišťovku. V zimě je vyplněná sněhem a hrozí v ní laviny. Rokle zahýbá mírně doprava a končí skalním výšvihem pod Kežmarskou kopou.

Začínáme ve středu stupně a uhýbáme po lištách doprava, až se ocitneme na jakémsi ramenu (slaňovací kruh a řetězy). Zde začíná samotná rampa Německého žebříku. Po rampě jdeme doprava až do obrovského Kotle (1986 m n.m). Zde velmi pozor na laviny.

Z Kotle pokračuje Německý žebřík další roklí. Zleva ji ohraničuje kolmá severní stěna Malého Kežmarského štítu, zprava skalní kulisa nad dolinou Zeleného plesa. Lezeme nejprve dnem rokle a poté v nejtěžším místě uhneme doprostřed na ploché žebro.

Žebro zaniká v úzké rokli, která nás dovede až na Ušaté sedlo. Vpravo máme pár metrů vysokou Ušatou věž. Pokud chceme pokračovat až vrchol Kežmarského štítu, pokračujeme severozápadním hřebenem, který má slabá místa pár desítek metrů za Ušatým sedlem.

Sestup

Z Ušatého sedla sestupujeme nejlépe stejnou cestou jakou jsme vystoupili. Obvykle se slaňuje na dvou místech po padesáti metrech. Poprvé slaňujeme podél plochého žebra (skoby a smyčky jsou ve stěně) a podruhé slaníme skalní stupeň do nástupové rokle (masivní slaňovací kruh najdeme na rameni nad stupněm).

Pokud se zhorší podmínky na Německém žebříku, oteplí se, nebo hodně nasněží, můžeme zvolit opatrný sestup po lávce, která je pokračováním Německého žebříku, do kotle pod Měděnými lávkami, do Měděné doliny a dále Flaškou k Zelenému plesu.

Třetí dlouhou možností návratu je výstup skalnatým žebrem na vrchol Malého Kežmarského štítu (3), sestup po hřebeni na Svišťovku (jedno místo 2), a po turistické značce dolů k Zelenému plesu (1). Sestup do Huncovské dolinky se v zimě zásadně nedoporučuje, protože je hodně lavinézní.

Pavouci na HORYDOLY

Pavel Pavouk Pochylý

Prechod masívom Tatier

Tatranská hřebenovka na papíře

Ivan Dieška zemřel

Tatry si zaslouží zimní hřeben

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě