Nepískovcovým skalám je 30 let

Pražské vydavatelství Olympia vydalo tři kapesní průvodce, které popsaly téměř všechny horolezecké cesty v Čechách a na Moravě s výjimkou pískovcových oblastí.

Tří díly Nepísků

V roce 1986 popsal Jan Novotný ve spolupráci s místními horolezeckými experty skály v Praze, Středočeském kraji a Jihočeském kraji. O rok později přidal Západočeský, Severočeský a Východočeský kraj. V roce 1988 vyšla z pera Ferdinanda Doležala a kolektivu Morava. Tam nepískovcové skály doplňují tvrdé moravské pískovce.

Pro zajímavost: první díl stál 24 Kčs (korun československých), druhý 25 Kčs a třetí 22 Kčs. Každý má kolem tří stovek hustě popsaných stran. Náklad byl na dnešní dobu neskutečných 10 000, 10 000 a 8 000 výtisků.

Lezecký sport na vzestupu

Populární průvodce "Nepísky" vyšel ve šťastné době - koncem socialismu se vzedmula vlna zájmu o horolezecký sport, vznikla řada nových cest, obrovsky se zlepšovalo jištění a horolezci objevovali nové skály. Zároveň se skokově zvýšila bezpečnost při lezení. Současně se nepískovcové skály dostaly z pozice pouhých cvičných skal vhodných leda na přípravu k lezení v horách a staly se samostatným hřištěm pro hodnotné lezecké výkony.

Právě troje Nepískovcové skály jim v tom hodně pomohly. Otevřely jim oči, kde všude se dá lézt, sjednotily stupnici obtížnosti v celém Česku a nepřímo umožnily vzájemné porovnávání lezeckých výkonů mezi dosud víceméně uzavřenými lokalitami s úzkým okruhem lezců a horolezeckých oddílů, kteří v nich lezli.

Souhrnný průvodce z roku 2010: Moravské skály (Skýpala, Wolf)

Samozřejmě nelze zapomenout ani na stíny tehdejší doby, které se promítly do průvodců. Především chybí jména prvovýstupců, kteří během komunistické vlády emigrovali, nebo se jednoduše znelíbili rudému režimu. Chybí také skály v tehdejších vojenských prostorech a v pohraničním pásmu, kam měl normální smrtelník vstup zakázán.

Vzpomenout musíme i hlavního lektora Jiřího Skanderu, někdejšího předsedu Českého horolezeckého svazu, který po nástupu kapitalismu připravil svaz o velké peníze a potažmo dvě svazové chaty kvůli tomu, že se zaručil majetkem svazu za svoji krachující firmu.

V průvodci najdeme také několik oblastí, kde se dnes nesmí lézt, neboť to orgány ochrany přírody zakázaly. Jde především o Krkonoše, v nichž jsou popsané výstupy například  na Sněžku, v Obřím dole, na Kozích hřbetech, v Labském dole a na Kotli.