Nerozdávám úmrtní listy

Co si myslí o lezení začátečníků a jak podle toho vede kurzy Manínské horolezecké školy nedaleko Povážské Bystrice Dušan Zajac?

Dostupné vybavení

Když Dušan v osmdesátých letech s lezením začínal, nebylo v tehdejším Československu víc než několik stovek horolezců, kteří pravidleně trénovali a lezli. Těch, kteří se snaží tvářit jako lezci dnes, je minimálně o řád více. Doba se změnila a s ní i lezení.

Nejenže se vybavení už nemusí vyrábět podomácku, ale díky umělým stěnám je možné trénovat celý rok a podávat na nich téměř gymnastické výkony. Ovšem umělá stěna není skála. Když z ní spadnete, neskončíte v měkké duchně, ale v lepším případě v nemocnici.

Bezpečnost především

"Devadesát procent lidí, kteří dnes lezou na skalách nebo v horách, nezná základní principy bezpečnosti," tvrdí Dušan Zajac. "Každý druhý si myslí, že lezení je "Amerika holé baby" a že se mu nemůže nic stát. A tak jako velký frajer leze jen v sedacím úvazu, jistí spolulezce nebezpečným způsobem přes osmu, slaňuje na ní bez dalšího zajištění a helmu má nejvýše zavřenou doma ve skříni," jmenuje hlavní prohřešky proti bezpečnosti na skalách.

Horoškola pro každého

Jestli jste někdy měli chuť lezení zkusit, pak je oddílová nebo komerční horoškola tou nejlepší cestou, jak s ním začít. Horoškoly organizované velkými oddíly mají obvykle vypracovanou metodiku od prvních kroků na umělé stěně, přes skály až po lezení v horách. Komerční školy mívají více volitelných modulů.

Jak to vypadá v Zajacově horoškole? Nabízí lezení na skalách v Manínské úžině, letní Tatry, zimní lezení na ledech a individuální výjezdy do hor v zahraničí. Kurzy bývají několikadenní až týdenní, pro začátečníky i pokročilé. Na každý kurz Dušan bere čtyři až osm žáků.

Základní skalní kurz

I když je jisté, že za týden se z vás horolezci nestanou, naučíte se to nejdůležitější: pohybovat se po skalách tak, abyste neohrožovali sebe ani ostatní. A v tomto ohledu je Dušan víc než důsledný. "Nerozdávám úmrtní listy, ale osvědčení o způsobilosti samostatně lézt," prohlásí pokaždé, když si některý frekventant povzdechnete nad náročností kurzu.

Vstává se před osmou, v devět hodin začíná ranní blok přednášek – základy lezení, horolezecká etika a filosofie, materiál, jištění, záchrana spolulezce a další horolezecká témata. Kolem poledne je chvíli čas zajít do místního obchodu pro pečivo, musíte být ale hodně rychlí, abyste ho stačili i sníst. Během čtvrthodiny se totiž odchází na skály, kde se leze celé odpoledne, nezřídka až do setmění. Po večeři ještě někdy až do půlnoci pokračují přednášky.

Výstup na ostrém konci lana

Poslední den kurzu čeká každého žáka zkouška: výstup vybranou cestou na prvním konci lana, slaňování, záchrana raněného a nakonec test z probrané teorie. Když obstojíte, dostanete průkaz, který dokládá, že jste schopni samostatně lézt kdekoliv na skalách mimo horské terény.