Pichlweg na Dachstein

V obrovské jižní stěně Dachsteinu, kde bylo vidět skrze mraky nejvýše na padesát metrů nad a pod sebe, by na to snad měla právo, kdyby nekladla podobné dotazy u každé pískovcové skály, na kterou s někým leze.

Stáhněte detailní TOPO Pichlweg (Ski Willy Ramsau):

Nejtěžší na začátek

Z parkoviště u Türlwandhütte vyrážíme okolo šesté ráno. Do deseti hodin se trápíme pěší turistikou. Zvláště závěrečné stoupání pod skalní stěnu nám dává co proto. V půl jedenácté však přece jen překračuji trhlinu a vyrážím do první délky.

Ta je jako většinou v horách rozbitá a ze stěny se vylamují kameny. Po pár metrech narážím na první zacementovaný kroužek a pár skob. Přelézám nejtěžší místo celé cesty a jsem na prvním štandu.

Cesta je díky práci nadšenců z rakouského horolezeckého spolku relativně bezpečná a jasná. Když najdu kroužek, jsem správně. Když ne, musím hledat správný směr. Kroužky jsou na téměř každém štandu a najdou se i v obtížných lezeckých místech.

První varování

Až do velkého suťového kotle lezeme ve studeném stínu. Jsou tu lehké police, které spojují tmavé komíny. V jednom z nich spolulezkyně nedává pozor a padá. Ani nestačí vykřiknout a už se houpe v laně. Chválabohu, že to bylo hned na začátku. Bereme to jako upozornění, že musíme napnout pozornost, abychom nahoru vylezli živí a zdraví.

Skála už je velmi kvalitní a téměř se neláme. Jen na policích leží hromady volných kamenů. Ve velkém suťovém kotli ovšem ztrácíme kroužky i orientaci. Po pár minutách sluníčka vlézáme do mraků, a tak se jen dohaduji: "To jsou velké bloky z průvodce, tamhle vidím markantní skalní zuby a tady je hluboká soutěska." Asi to tak bylo, ale nakonec se ocitám v prekérní situaci. Nohama se opírám o hladkou stěnu kouta, záda odírám o převislou skálu a kolena a ruce se snažím nacpat do spárky. Napřed se leze spárou přesně na šířku člověka, po několika metrech následuje čtyřmetrový traverz doleva a závěrečných patnáct metrů vede další spárou na štand. To určitě nebyla čtyřka! Byli jsem jinde.

Závod na vrchol

Po dvou délkách naštěstí zase nacházíme štandovací kroužek. Přichází série vodorovných ale úzkých polic nad kolmými skalami. Za slušného počasí z nich musí být krásné výhledy. Třikrát po nich přejdu příliš doprava a pak obtížně hledám správnou cestu.

Přichází vyhlášené místo zvané Pichlschritt, kde je starých skob i nových kroužků jako naseto. "Už to není výlet, už to není ani sport, už je to jen o tom, jak co nejrychleji dolézt na vrchol," unaveně říkám Hance.

Blíží se tma

Přichází patnáctá délka a na mě krize, nechce se mi dál. Navíc je lezavá zima a vlhko. Pár délek myslíme už jenom na to, že se do tmy nahoru nedostaneme. Další police jsou sice široké, ale ukloněné tak, že místy jsou to spíš plotny. Ještě jednou bloudíme, ale pak nás několik jasných délek přivádí až na větrnou hranu východního dachsteinského hřebene. Vždy, když dorazím ke kroužku, tak je radosti jako na Starém bělidle.

Tmu předbíháme jen o pár minut, ale ty nám stačí, abychom našli nenápadnou traverzovou pěšinku, která nás přivede k sérii ocelových lan. To ulehčení! Většinu materiálu balíme do batohů a již potmě sestupujeme směrem k chatě Dachsteinwartehütte. Posledních pětadvacet metrů slaňujeme a stojíme na ledovci.

Cáry mraků se nad převalují nad nočním ledovcem, a tak nevidíme nic s baterkami ani bez nich.

Šťastný návrat dolů

Vážu Hanku na lano a říkám: "Jdi kolmo dolů." Únavou už nepoznává, kde je dole a kde nahoře. Křičím na ní, že dolů je dolů. Dorážíme na cestu vyjetou od rolby a nakonec i k Wartehütte. Partnerka jde místo po ledovcové dálnici v odhrnutých závějích po stranách. Nechce tomu věřit a pochopí to teprve ráno, až jí ukážu stopy.

PICHLWEG

Hoher Dachstein (2997 m n.m.), Jižní stěna

Prvovýstup

E. Pichl, F. Gams a F. Zimmer. 27. července 1901

Obtížnost

2 až 3+, jedno místo 4, převýšení 700 m, délka lezení 900 m, 23 lanových délek

Přístup

Od dolní stanice lanovky u Türlwandhütte trvá tři až čtyři hodiny. Od parkoviště se jde na chatu Südwandhütte, z jejíž terasy se schází na firnovisko pod jižní stěnou. Skalní bariéru obejdeme co nejvíce zleva, protože skála je rozbitá a obtížná. Pokud není sníh, vystupuje se od levého násypového kužele doprava pod převis (skoba) a žlábkem (nad ním stanoviště). Odtud únavným sněhovým nebo suťovým svahem do kotle pod začátkem cesty. V létě je trhlina velmi nepříjemná a hluboká, skála nad ní je rozbitá. Koncem jara je nástup naopak bez problémů a sníh zakrývá i nejobtížnější místo cesty.

Sestup

Cesta končí pod výšvihem východního hřebene, po kterém je možné se za dalších několik hodin dostat na vrchol (obtížnost 2-3). Od posledního kruhu Pichlweg vede traverzová cestička šikmo dolů k ocelovým lanům, po nichž lze sestoupit na ledovec a k chatě Dachstein Wartehütte (3/4 hodiny). Chatu lze použít pouze v nouzi. K horní stanici lanovky se odtud jde do kopce přibližně hodinu. Sestupová ferrata má téměř nepřerušené lano, a tak je za bouřky velmi nebezpečná. V případě nouze: Možnosti bivaků jsou téměř v každé druhé délce. Na všechny se však v případě deště bude valit voda.

Výstup

1. délka: vpravo od kompaktních ploten náznakem kouta rozbitou skálou pod převislou spáru (kruh) a na polici (kruh) III, IV

2. délka: doprava spárkou na polici a po ní na štand III

3. délka: vhloubením do komína (kruh) a do malého skalního kotle III+

4. délka: z kotle doleva zpočátku převislým komínem (skoby) na okraj velkého suťového kotle (kruh) III+

5.-8. délka: doleva přes kotel na hřeben a k markantním skalním zubům (nejasná orientace) II+

9. délka: systémem koutů a hlubokou trhlinou do nevýrazného sedélka III+

10. délka: traverz po polici doprava, spárou pod převis a doprava do kouta. Jím k obrovskému bloku nad skalní věžičkou III

11. délka: znovu traverz doprava, přes rozbitý žlab ke změti skalek a kamení II+

12. délka: doleva nad skalní blok a těžce spárou na polici III+

13. délka: po polici doprava a rozbitou spárou (skoby) na suťovou plošinu Jausenplatzl (kruh) III

14. délka: spárou doprava až k místu, kde se stává úzkou a kolmou (skoby, kruh), zde krátkým kyvadlovým traverzem nebo čistě doleva (Pichlschritt) do spárokomína (skoby) a na stanoviště nad ním (kruh), pevné stupy i chyty IV-

15.-16. délka: kolmo nahoru na šedé plotny a pod převislými skalami stále doprava přes dva výšvihy (Plattenbände) na stanovištích kruhy, místy skoby III

17. délka: spárou a mezi skalkami na polici (kruh, skoby) III+

18. délka: přes převisek (kruh, skoba) na poličku (skoby) po ní doprava přes rokli s potůčkem na další polici a z ní vzhůru na položené plotny (Plattenrampe) pod obrovskými převisy (kruh) III+

19.- 23. délka: stále po plotnovitých lavicích oddělených od sebe několikametrovými výšvihy. Povšechný směr je pod kolmé a převislé skály nad námi. Na každém stanovišti je kruh, místy lze najít skoby. Poslední kruh je přímo na hřebeni III