Piskač Petr: Výběr horolezeckých cest ve Vysokých Tatrách

Myslíš Petře, že bys mohl prozradit něco o zdrojích těch fotografií?

Tvuj komentar k Vyberu horolezeckych cest ve Vysokych Tatrach je zajimavy, urcite mas v mnohem pravdu, ale musim se pozastavit nad kritikou jazyka. Kdyz uz ses rozhodl kritisovat stylistiku a gramaticke chyby, mel by ses jich sam vyvarovat. Konkretne narazim na vyraz: to SAME lze rici o... Jedna se o germanismus, byt casto pouzivany i profesionalnimi moderatory. Mel bys pouzit vyraz TOTEZ lze rici o... Tot vse. Mel jsem potrebu se o to podelit. HORE ZDAR!

Zdroje? Jaké to jsou? Nikde jsem je v průvodci nenašel jmenované... Můžeš být konkrétnější? Recenze od Kuby Turka i zde diskutující LukasB poukázali na několik chyb v popisech cest, které nemohou být omyly, ale zásadní chyby v opisování od předchozích průvodců. A co říkáš na tvrzení LukaseB, že jsi Motykův komín na Černý štít nikdy nelezl?

Správná připomínka, děkuji za pečlivost při čtení a hlavně za přemýšlení... Přelezl jsem všechny popsané cesty do stupně VI+ obtížnosti, bohužel jsem ale nelezl cesty od VII stupně obtížnosti výše (s vyjímkou Ošarpanců - cesta Kývala-Zeitller). Část starých technických cest jsem sice přelezl původně (technicky), a téměř všechny byly již opakovány volně (bez použití skob k postupu), takže všechny informace k těmto extrémním, volně lezeným cestám mám sice z dalších, ale hlavně (a to je důležité) dobře ověřených zdrojů, kterým lze věřit. Navíc tam, kde jsem měl pochyby či nějaké nejasnosti, jsem kontaktoval autory čistých přelezů či přímo autory prvovýstupů... ještě jednou děkuji za rozumnou připomínku... Petr P.

Měl bych jen dotaz jak je to s výběrem cest. Zde píšeš: "Seznam cest, které jsem pro vás vybral, a které v průvodci najdete je vlastně reálný seznam toho, co jsem v Tatrách vylezl a co dobře znám... Vylezl jsem toho samozřejmě více, ale toto jsou cesty, které se prostě vyplatí vylézt... "Před touto recenzí jsi napsal:"a nikdy jsem netvrdil, že jsem výstupy popsané v mém Výběru přelezl všechny (přelezl jsem 3/4 cest, ta zbývající 1/4 je zpracována podle informací těch, kteří výstup lezli, nebo podle informací u Internetu, starších průvodců, autorů cest a pamětníků... "Je v tom trošku rozpor podle mého. Jsou tedy všechny cesty tebou přelezené, nebo jsou některé opsané. Vcelku by to bylo asi jedno, jen u opsaných cest je asi větší pravděpodobnost chyby při opisování, nebo opsání chyby již z originálu.

Bohužel se nezobrazují...

Víš Pavle, já jsem o žádnou reklamu nestál (to je první věc), tou druhou věcí je to, že si vůbec nemyslím, že by byla recenze až tak kladná, když z pěti hvězdiček dostal průvodce jen 3. Podle mne by bylo možno označit za kladnou recenzi pouze výsledný počet hvězdiček 4 nebo 5. Tři hvězdičky je u mne (sebekriticky) holý průměr, 2 a 1 hvězdička podprůměr (prostě známkování jako ve škole). To mé sáhodlouhé slovo autora mělo za cíl ukázat, že se p. Turek ve své recenzi několikrát zmýlil...

tak jsem si průvodčíka zběžně prolistoval a některé věci uhodily do očí:hardware aneb formát knihy, vazba, papír: plusy jsou praktický formát do kapsy nebo víka batohu a tuhé desky. mínusem je jednoznačně nekvalitní recyklovaný papír, který se během používání v mokru a špíně umatlá a ušpiní (když to srovnám s alpskými průvodci, natož pak drážďánským BergNatur Verlag, tak je to nepochopitelné ušetření pár korun.jazyk: s názorem nepřekládat slovenské názvy cest se nedá než bezvýhradně souhlasit. proč potom autor nazývá cesty podivnou česko-slovenskou patlaninou kterou mluví pražáci na popradském nádraží a domnívají se že z nich domorodé obyvatelstvo padne na zadek? pravděpodobně chyběl recenzent znalý slovenského pravopisu. Některé názvy jsou přeloženy do češtiny (Komín návratů). dále používá autir v popisech cest slovakismy, které znějí v češtině archaicky (plytké trhliny). U výstupu Mašek-Hudský na Širokou komolí jméno druhého z prvovýstupců (omluvou je, že stejně jej zkomolil Puškáš).úvod: jak jsme zvyklí z dob dřívějších úvody přeskakovat, tak uděláme nejlépe, když u tohoto osvědčeného zvyku zůstaneme. Blondýnku by to asi ohromilo, ale člověk jen trošku zkušenější jen nevěřícně kroutí hlavou nad tím, jak hloupě si autor honí triko.fotografie: autor si musí rozmyslet, jestli u kapesního formátu průvodce má smysl publikovat kvalitní lezecké černobílé fotografie (Daniš), které v tomto zmenšení budí dojem ušmudlaných skvrn. lépe by posloužily klasické pohlednicové krajinky.kvalita popisů cest: lze poměrně snadno zjistit, které cesty autor osobně přelezl a které zná jen z doslechu. na kozím štítu (kam pravděpodobně často vodí své klienty) přesně popisuje kolik je na kterém stanovišti skob, u Motykova komína na Černý štít (který zná z doslechu) má několik nepřesností. Borháky na štandech tam nikdy nebyly, stejně tak charakteristika "jeden z nejkrásnějších tatranských komínů" sem rozhodně nepatří (formulace z Kroutilova průvodce). Podobně hrana Weberovky nemá příliš přesný popis, mimochodem, šestka to není a nikdy nebyla (kromě tiskové chyby v Kroutilovi). Opět se v průvodci objevily tradiční chyby u Lomnického štítu (Stanislawski je vlastně Puškáš a Orlowski je vlastně Stanislawski), viz www.Tatry.nfo.sk.Závěrem: nakonec je tento průvodce příjemným překvapením. Svůj účel docela dobře splní, a nepochybně se po něm na pultech jenom zapráší. překlepy a chyby budou nepochybně u případného dotisku opraveny. Důrazně doporučuji podruhé nešetřit na papíru.

Osobnost autora mi pripada dle vyse sepsaneho komentare lehce nevyrovnana. Autor kritizuje pana Turka v podstate za reklamu na jim sepsaneho pruvodce. A to dokonce na reklamu, ktera vyzniva vcelku kladne.

Vážení čtenáři,dovolte mi na tomto místě reagovat na následující recenzi mého horolezeckého průvodce Výběr cest ve Vysokých Tatrách. Několik zavádějících informací od rádobynestranného redaktora tohoto serveru Jakuba Turka mne nutí k tomu, abych se k nim zde obšírně vyjádřil...1.) nechám Vás laskavé čtenáře, abyste sami zhodnotili, jestli bych se mohl právem honosit přívlastkem REKREAČNÍ LEZEC, když trávím 3 večery v každém týdnu na umělé stěně, skoro každý čtvrtek lezením venku na skalách kolem Prahy, a navíc každývíkend (pokud tedy neprší) na pískovcových, vápencových nebo žulových skalách po celé ČR.Lezu již 17 let a někde u čísla 5.000 jsem přestal počítat své vylezené cesty. Mou hlavní pracovní činností je projektování statiky, ale komerční Horoškola (www.horosport.cz) je doslova mým koníčkem, takže: napůl jsem vlastně také profesionál, ne???Kdo si někdy zkusil vést nějakou akci nebo přímo Horoškolu, ví, že se tím nelze živit, natož na tom zbohatnout, neboť žádné peníze nevyrovnají tu zodpovědnost, kterou za nováčky nesete. Víte co, dost plkání, zkuste si to...:)))2.) naprosto souhlasím s tím, že jsem srdcem i duší KLASIK. Seznam cest, které jsem pro vás vybral, a které v průvodci najdete je vlastně reálný seznam toho, co jsem v Tatrách vylezl a co dobře znám... Vylezl jsem toho samozřejmě více, ale toto jsou cesty, které se prostě vyplatí vylézt... Petr Schnabl je nazval hvězdičkovými. Ano, je to tak, jsou prostě hezké. Navíc můj hlavní cíl byl ten, aby průvodce sloužil všem, tedy trojkařům, pětkařům i těm extrémistům. Jestli byl výběr cest ideální, musíte zhodnotit jen vy, čtenáři. Samozřejmě, že existují další pěkné cesty, ale víte, já si nechtěl vymýšlet. Tam, kde jsem si nebyl stoprocentně jist, zda popis "sedí" a vše je prostě tak, jak má být, jsem radši neriskoval a výstup neuvedl (např. výstupy na Ostrvu a další)... Mě to přišlo "férovější" než vás poslat do stěny, o které mám jen kusé, nepodložené informace a přizabít vás tam... Bylo by mi z toho pak smutno, mrzelo by mě to pak dvojnásob. Takhle vím, že mám čisté svědomí...3.) ad. Jordánova cesta na Lomnický štít: kdo už někdy Jordánkou šel, ví, jak spletitá a orintačně náročná cesta to je... Z vlastní zkušenosti vím, že nejlepší je se orientovat podle štrbin mezi Pyšným a Lomnickým štítem. Navíc nám orientačně dobře poslouží právě žlab vedoucí do Bachledovy štrbiny, neboť i v létě je často vyplněn zmrzlým sněhem (firnem). Že se z něho musí přibližně v polovině vytraverzovat do vedlejšího (pravého) žlabu, vedoucího do Jordánovy štrbiny k Posledné veži je jasné z mého popisu...Je to podle mne mnohem lepší, než počítat žebra (a snadno se tak splést a bloudit tak), tedy jak navrhuje Jakub Turek. Schválně se podívejte se na průvodce FR. Kroutila, str. 94, díl 3. Pěkný nákres, který hovoří za vše.4.) Krčmářův žlab: v mém popisu je jasně uvedeno, že sklon žlabu v dolní části je cca 45 st., v horní části cca 60 st. I když je to jen závěrečná převěj. Tento výstup jsem konzultoval se slovenskými lezci, kteří výstup lezli (asi s osmi)a všichni mi potvrdili, že sklon žlabu, zejména v jeho horní části, se mění podle momentálních sněhových podmínek... Poraďte mi, jaký sklon a hlavně v jakém rozmezí zvolit, aby vyhovoval všem, potažmo Jakubovi Turkovi?5.) Nástup Motykovy cesty na Širokou vežu: nástup je v jasném zářezu, který je uprostřed stěny pouze jeden,a je prostě nezaměnitelný. Kdo se podívá na schéma č. 19, na str. 69 (na který v popisu odkazuji) zjistí, že výstup je ve schématu dobře a správně zakreslen, a vede tak skutečně levou částí zářezu... Teď marně hledám, co se Jakubovi Turkovi nelíbilo... Dejte mi čas, snad na to přijdu.6.) Lavírování mezi Českým a Slovenským jazykem: některé názvy cest jsem nechtěl přejmenovávat, rozuměj počešťovat. Tyto slovenské názvy (konkrétně Cesta ke Slnku mi přijde mnohem poetičtější, než český název) jsou prostě vžité a já se snažil respektovat navíc přání Arna Puškáše (nepočešťovat a neměnit), který názvy ve valné většině vymýšlěl... Snažil jsem se držet původní slovenský místopis, protože mi to tak připadalo věcně správnější. Vedla mně k tomu navíc skutečnost, že některé místopisné názvy Tater jsou v dalších průvodcích (např. Puškáš) přeloženy do dalších světových jazyků - např. polštiny, němčiny a maďarštiny. Horolezci z těchto zemí pak budou mít logicky snadnější a bezproblémovou možnost aktualizovat nové výstupy, aniž by mnohdy těžce řešili, zda je název ŽLTÁ STĚNA totožný s názvem ŽLUTÁ STĚNA... Není to prozíravé???7.) Nechám na vás, milí čtenáři, jestli budete bazírovat na označení svetr nebo bunda Flecee. Kdo zná dobrý, vlněný svetr, pochopí to. Podle mne je toto k smíchu. Pan Turek laskavě promine.8.) Jednoduché lkano v horách: tak tady by to zasloužilo obecnější debatu. Víte, já si stále myslím, že se opravdu dá s úspěchem použít jednoduché lano v horách namísto dvojitých, které v průvodci samozřejmě doporučuji!!!! Viz str. 142. VÝZBROJ!!!Ale v lehkých cestách to skutečně jde. Podívejte se, já uvedl cesty klas. III a IV. Použití dvou lan je samozřejmě výhodnější (vliv ostré skalní hrany, možnost delšího slaňování při úniku ze stěny, výhoda při technickém lezení), ale dvojité lano, v místech, kde se skutečně "běží", shazuje zbytečně volné kameny, zamotává se, delší slanění jde špatně stáhnout, atd.Lezli jste někdy na Matterhorn tzv. Švýcarskou hranou (Hornligratem)? Ne? Vidíte, tam nikdy nikoho nenapadne jít s dvojitým lanem. A přece je to regulérní horský výstup, oklasifikovaný st. III UIAA. Použili-li byste dvě lana, nikam byste se nedostali, protože byste sedo nich zamotali... Takže? Sami musíte rozhodnout, jestli použijete jednoduché lano, či dvojité lano. Použití jednoduchého lana v horách nikdo, nikdy, nikde nazákázal... Polemizovat o tom, co je bezpečnější je však nesmysl: samozřejmě že lana dvě!9.) Fotografická příloha: tak to je jediná bolístka průvodce. Bohužel, oslovení fotografové navrhli sami honorář za otisknutí fotografiií, který se nezřídka kdy pohyboval v řádech tisíců korun. To byly další náklady, které bych samozřejmě musel promítnoutdo závěrečné ceny Průvodce, a to nevím, jestli by to konečný spotřebitel - tedy vy, milí čtenáři a potenciální kupci, byste akceptovali...Šel jsem tedy cestou levnější, a za toto mi můžete právem nadávat... Snažil jsem se vybrat fotografie, kde nejde o ty horolezce, kteří lezou, ale šlo mi o přiblížení mohutnosti, kompaktnosti a exponovanosti tatranských stěn... Takže: znovu opakuji, že nejde o horolezce, ale o krásnou skálu, po které se dá v Tatrách lézt (ale pozor, někdy je to také pěkné lokroviště :))))10.) Sebereklama naší Horolezecké školy Horosport Praha (www.horosport.cz): byl bych špatný obchodník,abych nevyužil svého díla k proagaci své Horolezecké školy. Víte, já bych vlastně žádnou reklamu nepotřeboval, protože si reklamu vlastně dělám sám svou kvalitní výukou, ale dal jsem na názory svých kolegů, známých a dalších lektorů...To, že výuka probíhá pod vedením zkušených autorizovaných Instruktorů ČHS je přeci naprosto v pořádku, ne? Nemyslíte si, že právě tito lidé mají právě největší právo něco podobného učit? Vždyť při lezení jde o život! Nebo byste svěřili svůj život někomu, kdo leze půlroku, či dva roky a musí ještě tzv. lezecky vyspět, vědět, co simůže dovolit a co ne??????11.) Pravopisné chyby: pevně věřím tomu, že jich najdete poskromnu. Víte, nechat laika, aby korigoval odborné horolezecké názvy bylo dosti zajímavé. Já průvodce pročítal slovo po slovu snad pětkrát, a vidíte, asi se mi nepodařilo odlapit všechno. Omlouvám se!Vážení a milí čtenáři, děkuji vám za pozornost, kterou jste mi věnovali, jestliže jste dočetli tyto řádky až sem. Nechám zcela na vás, ať si uděláte vlastní úsudek sami, a porovnali tak, jestli je průvodce OK a vypaltí se. Vždyť vy sami, než si ho např. v Hudysportu koupíte, můžete průvodcem zalistovat, a sami se přesvědčit, a posléze se i svobodně rozhodnout, zda si ho koupíte či nikoliv. Kdybyste si ho chtěli objednat přes Internet, pak vězte, že adresaje: www.horosport.cz/pruvodceHezký den či večer vám všem přeje autor průvodce Rybíz.p.s. vidíte, to že z každého průvodce jde 10 Kč (celkem tedy 20.000 kč a celý příspěvek od ČHS - 3.000) na příspěvkové Konto pro vybudování Transplantační jednotky kostní dřeně při Oddělení léčby dětské leukémie ve Fakultní nemocnici Praha 5 - Motole, vás nestačil Jakub Turek informovat... Nemám mu to za zlé. Tohle lidi nezajímá.Víte co, až se někdy na skalách nebo právě v Tatrách potkáme, připomeňte se mi, že máte toho průvodce, neboprostě jen tak přijďte, zeptejte se, a já vás pozvu na skleničku čehokoliv a můžeme k tomuto všemu dát řeč...Jste pro?