Přijde záchrana pro horolezce z nebe?

Švýcarský institut pro výzkum sněhu a lavin (SLF) v Davosu už delší dobu používá bezpilotních létajících vrtulníků jako preventivního přístroje pro zkoumání nebezpečí v horách v nebezpečném nebo špatně přístupném terénu.

Technologický pokrok se nezastavil

Dron je malý bezpilotní vrtulník se čtyřmi anebo i více rotory. Některé stroje jich mají až osm.

Vůbec první reálně využitelné drony údajně vyvinuli američtí vojenští vývojáři a byly použity - jak jinak než pro válečné účely - v Iráku, Afganistánu, Pákistánu, Jemenu, Somálsku, Lybii, na Filipínách a v dalších ohniscích amerických válečných aktivit.

Ovšem cíle vojenského dronu jsou jiné než cíle dronů, které používá dnešní civilní svět, a velikost vojenského dronu je většinou dost odlišná od dronů, které se používají v civilním světě. V některých případech se ale jejich práce velmi podobná. Vojenské i civilní drony jsou vysílány na pátrací a záchranné mise.

Civilní využití: především pátrání, fotografování, měření

Dnes se drony běžně používají při prodeji nemovitostí, kontrole letadel, na letecké snímkování, při mapování, kartografii a geografii. Také při kontrole vedení vysokého napětí, zabezpečení areálů a monitorování silničního provozu a dálnic.

Některé drony jsou schopné mýt okna, hasit požáry a některé pošty na světě dokonce už uvažují, jak doručovat poštovní zásilky s jejich pomocí. Také švýcarská pošta učinila velký pokus, údajně se tento vrtulníčkový pošťák zřítil do Curyšského jezera – švýcarská pošta pak tvrdila, že vzhledem k technickým problémům tento „pošťák“ kontrolovaně nouzově přistál.

Také v zemědělství se drony používají před sklizní velkých polí a sekání luk, mají za úkol vyplašit ustrašené kolouchy. Ti díky tomu nepřijdou k úrazu. Dříve je sekačky většinou rozsekaly.

Švýcarská nadace Sauvetage Faons Vaud (volně přeloženo Záchrana živočichů kantonu Waadt), která je podporována myslivci, rolníky a piloty, uvádí, že v roce 2018 bylo zachráněno 254 koloušků. Pro rok 2019 se odhaduje počet zachráněných zvířat na 3000.

Při lesních požárech informace letícího dronu pomáhají požárníkům nasadit jejich aktivity na nejsprávnějším místě. Po požárech pak lesní správa může lehce rozhodnout, na jakém místě začít se zalesňováním, aniž by si někdo musel špinit boty od černého popílku. Lesní zpráva pomocí dronů může zabezpečovat lesní prostory proti pytlačení a státní správa může použít drony nejen na bezpečný dohled ve věznicích, nýbrž i při kontrole hranic.

Michael Beránek čeká na dron s kávou. Zatím ještě nepřiletí... Archivní foto: Alex Luczy 

Profesionální použití těchto létajících přístrojů se bude i nadále silně vyvíjet. Už teď k kantonu Tessin dopravují drony denně zkumavky s laboratorními vzorky mezi dvěma nemocnicemi.

Horská pomoc z nebe 

Drony se mohou v horském terénu používat nejen k záchraně někde "zapikolovaných" horolezců, ale mohou pomáhat turistům a lyžařům, kteří jsou z jakéhokoliv důvodu v nouzi. Létající dron s optickou kamerou může specialisty informovat o prekérní lavinové situaci, aniž by se vůbec někdo musel vydat do nebezpečného prostoru.

Švýcarská firma Air Glaciers má od roku 2018 ve své výbavě dva drony, jeden s optickou kamerou a jeden s teplotním snímačem. Ty slouží při hledání zasypaných v lavinovém poli. Velkou výhodou v tomto případě je zkrácení času na lokalizování zasypaných a tím zvýšení šance zasypaných na přežití. Použití dronů také znatelně sníží náklady na záchranu. Dron nazvaný Snow, který vyvíjí firma Nivitec v Sitten, partner Air Glaciers, je specializovaný na hledání lavinových obětí.

Ale na to, že někde na štandu v nějaké severní stěně se najednou objeví u našich rukou dron s čerstvě načepovaným půllitrem chlazeného piva nebo termoskou teplého čaje, si budeme muset ještě nějaký čas počkat.

Na drony platí stejné zákony, jako na letadla

Není ovšem všechno zlato co se třpytí. Dohled nad celou situací má švýcarský úřad BAZL (Bundesamt für Zivilluftfahrt, úřad pro civilní letectví), který dohlíží, aby uživatelé dronů dodržovali pravidla. Bez speciálního povolení nelze například létat s dronem v menší vzdálenosti než 5 km od letiště, nebo blíže než 100 metrů od větší skupiny lidí v terénu i ve městě.

Také otázka pojištění musí být jasně definována.

Použití dronů s aktivní optickou kamerou je problém legislativní. Platí pro ně ochrana osobních údajů.

Od tohoto roku začala platit povinnost zaregistrovat vrtulníček těžší než 250 gramů.

Švýcarský automobilní klub TCS pořádá pět různých kurzů pro zájemce létání s dronem, protože kdo chce létat s těmito aparáty, obvykle nemá k jejich ovládaní žádné letecké znalosti, na rozdíl třeba od leteckých modelářů.