RECENZE Symbolický cintorín

Kniha prostě nazvaná Symbolický cintorín nás nejprve podrobně seznámí se vznikem myšlenky pietního místa, výběru vhodné lokality, strastiplné realizace, slavnostního otevření během válečných let, stagnace a pokusů o zrušení za dob nadvlády blouznivých komunistických myšlenek až po dnešní dny.

Necelé tři stovky pamětních tabulek nesou přes čtyři sta jmen. Mottem symbolického hřbitůvku s kapličkou a zároveň také knihy je: "Mrtvým na pamiatku, živým pre výstrahu."

Hlavní část knihy tvoří opis jednotlivých cedulek z cintorína a rozkrytí událostí, které předcházely tragickým koncům.

Možná vás také napadne určitá podobnost s Rizikem a nebezpečím od Pita Schuberta. Je to do jisté míry tak. I německý metodik Schubert zastává názor, že turista či horolezec se vždy může poučit z chyb druhých a chovat se v horách bezpečněji. Nešťastné události tak mohou přinést i něco pozitivního a pro následovníky se stát mementem.

Autoři knihy si dali obrovskou práci se zjišťováním podrobností nehod ze všech dostupných pramenů. Ty, které byly označeny poznámkou "nic dalšího není známo," by se daly spočítat na prstech jedné ruky.

Můžeme se tak dočíst o tříčlenném polském lanovém družstvu, jež zasáhla lavina a jeden z horolezců jako zázrakem přežil osmisetmetrový pád. O smutných koncích mistrovství republiky ve sjezdovém lyžování na Skalnatém plese. O leteckých neštěstích a haváriích vrtulníků Mi-2 a Mi-8, při nichž museli zbytečně umírat lidé, aby se prakticky ověřilo, že se jedná o stroje nevhodné pro nasazení ve vysokohorském terénu.

Poutavé čtení nás zavede mezi horolezce v Motykově cestě na Širokou vežu i v pověstné Hokejce na Lomnický štít. Přečtete si o rekordním dnu lavin, kdy bylo během necelých 24 hodin zasypáno 31 osob, z nichž 14 zemřelo. Dozvíte se, kdy byly poprvé při zásahu použity lavinové sondy a že zemřít na podchlazení lze i v letních měsících.

Dočtete se, jak zemřel poslední tatranský forman, nebo jeden z nejznámějších chatařů. Zjistíte, že s extrémním štěstím se dá pod lavinou přežít 22 hodin. Zavzpomínáte na první úspěšný slovenský pokus o výstup na Mount Everest.

Přečtěte si také: Tisíc obětí Vysokých Tater

Na vyčerpávající přehled všech tabulek navazuje stručná kapitola o životě a díle zakladatelů cintorína. O dvě stránky dále se dočteme o záchranářských organizacích působících ve Vysokých Tatrách. Následuje slovníček základních pojmů a technická dvojstrana k návrhům umístění nových pamětních desek. Knihu uzavírá jmenný rejstřík s uvedením data a místa neštěstí, označením sektoru cintorína, kde danou desku najdeme a samozřejmě příslušnou stranou knihy.

Svým vzhledem se Symbolický cintorín nijak nevymyká z řady stovek a tisíců nových knih, které nakladatelství chrlí každý rok. Čtenář se musí o danou oblast zajímat, aby kniha přitáhla jeho pozornost. Horští nadšenci jí odpustí i nějaký ten překlep. Maximální záběr a hloubka poučení, jež přináší, určitě knize zaručí přední místa v poličkách milců Vysokých Tater.

Mikuláš Argalács a Dominik Michalík: Symbolický cintorín. Poprad, Podtatranské noviny 2007. Druhé rozšířené vydání.