CLIMBING GUIDE Vzdejme čest rytíři žulových skal Jizerských hor. Na věčnost odešel poslední objevitel a dobyvatel černých drsných skal utopených v nekonečných lesích na severu. Jeho nejznámější výstup vede na Zvon Severní cestou. Vylezli ho bratři Ginzelové už v roce 1952. Gustav zemřel letos na podzim, Wolfgang před čtyřmi lety.
Bratři Ginzelové a jejich druh Adix Mai byli mladší přátelé a následovníci legendárního Rudolfa Kauschky. Výborné jméno zanechal mezi horolezci také jejich otec.
Kauschka vyučil Ginzely
Nejkrásnější skalní věž Jizerských hor zvaná Zvon stojí v oblasti Srázy. Vede na ně majstrštyk od bratrů Ginzelových. Vylezli Severní stěnou hned vedle starší Kauschkovy spáry.
Přístup ke Zvonu je pohodlný pěšky, na kole i na běžkách. Z vlaku vystoupíme v Oldřichově v Hájích a vydáme se po silnici nahoru do Oldřichovského sedla. Tam můžeme odstavit auto na malém parkovišti.
V sedle funguje výborná hospoda familiárně zvaná U Kozy.
Zvon a Ostrý roh
Vydáme se doprava po vrstevnicové Viniční cestě. Kousek za odbočkou turistické značky doleva dolů do Hejnic zatáčí Viničná cesta prudce doprava. Před touto zatáčkou vede kolmo vzhůru doprava vyšlapaná stezka v bukovém lese. Ta nás dovede k dominantní dvacet metrů vysoké věži Zvon.
Když slaníme ze Zvonu, vydejme se stezkou po skalnatém hřebetě Srázů, až narazíme na nejvyšší bod Ostrý roh. Doporučujeme klasickou Frýdlantskou (Normální) cestu.
Zatímco na Zvonu jsme si užili dobrodružného stěnového lezení, na Ostrém rohu si můžeme dopřát bezpečného spárokomínu.
Speciální klasifikace jen pro Jizerky
Cest v obtížnosti od dvojky do šestky je na Srázech je ště mnoho dalších. Pozor: zdejší klasifikace končí VIb.
Poslední horolezecký průvodce Jizerské hory vydal Miroslav Vrkoslav v roce 1999 v podobě tlusté knížky.
Prvovýstup: Wolfgang a Gustav Ginzelovi. 19. července 1952
Středem severní stěny nastoupíme obtížně do sokolíka. Jím (vklíněnec nebo uzel) ke kruhu (obtížné vztyčení). Po nejisté římse daleko doleva (hrozí pád na zem) a na ukloněný hřbet. Po něm nazpátek doprava k dalšímu kruhu. Plazením vodorovně stále doprava na podvrcholový balkon a z něho přímo na vrchol. Sestup slalněním.
Ostrý roh: Frýdlantská 3
Prvovýstup: frýdlantští horolezci. 1919
Západní stěnu protíná středem ideální spárokomín. Vnitřkem komínu, nebo jen jedním ramenem a kolenem uvnitř na plošinu. Z ní lehce doprava k pokroucenému stromu. Sestup slaněním.
K článku si dovolím drobná upřesnění. Přístup ke Zvonu opravdu není vhodný na kole či na lyžích. Je povolen po vyznačené horolezecké stezce a je chvílemi docela do kopce. S dobrým jističem to s pádem na zem mezi prvním a druhým kruhem není tak žhavé. Wolfik G. nám vyprávěl, jak zpočátku nebyl první kruh, jen skoba zatlučená na konci nástupové spáry (a že to bylo více jak jeden metr pod kruhem stávajícím). Ke klasifikaci: Jizerská klasifikace končí v současné době stupněm VIc a u některých novějších a těžkých cest je uveden i převod na stupnici UIAA (např. VIc; 7-). Jiné varianty se nevžily. Takže výše popsané cesty mají klasifikaci V a III.
LABE Voda pro vodáky teče jenom někde a někdy. Přinášíme informace, které by vás mohly zajímat, pokud se chystáte na prázdninové putování po řece i víkendové splutí potoka. Přidáváme tipy ze zahraničí.... celý článek
CLIMBING GUIDE Těžká čtyřka ze zlaté éry skal u Řeže je odkazem prvovýstupců Jiřího Pechouše a Ivana Rigela. Pražský horolezec Pechouš tady trénoval na extrémní lezení v severní stěně Eigeru a Rigel v tom asistoval,
Jez Líšný na Jizeře a na něj navázaná vodní elektrárna nemá platné povolení. Přesto odebírá veškerou vodu z řeky! Na Jizeře tedy vládne česká klasika - do náhonu vše, přes jez minimum nebo
Prázdninový tábor: svěřujete svoje děti do rukou někoho, komu musíte věřit. Týden, dva, nebo tři bude váš potomek v rukou někoho, koho si vyberete. Jak poznat dobrý tábor? Jak se vyhnout špatně
PRVNÍ DOJMY Plzeňskou lezeckou trendy čepici Rafiki nebo americkou klasiku Columbia nasadit na hlavu? Na pěší výlety, na cesty do hor, na koloběžkové vyjížďky a vůbec do přírody?
Náchodská vrchovina. Členitá zvlněná krajina podhorského rázu protkaná pavučinou lesních cest a stezek, zurčících potůčků stékajících do hlubokých zářezů údolí Metuje působí na bikerovo oko magickým dojmem.
VIDEO
FACEBOOK
TWITTER
INSTAGRAM
PINTEREST
ENGLISH
Kuba Turek
