
Chcete ochutnat vína z evropských či kavkazských odrůd? V Moldávii je to možné
Mezinárodní veletrh vín International Wine Show Prague v hotelu Hilton v Praze vzbudil jako obvykle mezi profesionály i laiky patřičnou pozornost. Své produkty představilo celkem 74 vystavovatelů z 19 zemí světa. A nebyly to pouze firmy ze známých klasických vinařských zemí, jako je například Německo, Rakousko, Francie, Španělsko či Itálie. Zúčastnili se i výrobci z neprávem sommeliéry trochu opomíjeného Řecka, dále výrobci z Rumunska, Maďarska, Austrálie, Nového Zélandu, a dokonce nechyběla ani zástupkyně vinařství z Libanonu. Nezapadla ani účast moldavských vinařů.
KOSMAS.cz: Vyberte si z široké palety knih o vínu.
"Česká republika patří k velkým importérům našeho vína. Je v tomto regionu hned za Polskem. Svoje vína tu prezentuje deset společností, z nichž některé se už v České republice etablovaly," potvrdil George Arpentin, ředitel Národního úřadu pro vinohradnictví a víno republiky Moldova.
"Veletrhu se zúčastnilo z oblasti Stefan-Voda například vinařství Purchari, Basavin, z oblasti Valul Traian zase vinařství Tomai Vinex a další. Máme tu i jednu specialitu. Jedná se mezinárodní moldavsko-španělský projekt s názvem Timbrus. Španělé totiž zakoupili v oblasti Purchari vinice a vinařství vybavili nejmodernější španělskou technologií. Zatím to vypadá, že se jim daří dobře."
Vinice tvoří 7 % zemědělské půdy
Republika Moldova má kolem 114 tisíc hektarů vinic, tedy šestinásobně více, než Čechy a Morava dohromady. Rozlišují zde tři geografická označení původu, jinak řečeno vinařské oblasti.
Codru
Největší z nich a na severu je Codru, kde se pěstují především kultivary pro výrobu bílých vín. Tady také naleznou milovníci vinného moku největší a nejslavnější moldavská vinařství, jako například Cricova nebo Milestii Mici.
Valul Traian
Nejjižnější moldavská vinařská oblast je Valul Traian. Na vinnou révu tu působí klima, ovlivněné Černým mořem, takže se zde daří kultivarům, poskytujícím červená vína.
Stefan-Voda
Třetím tzv. terroárem je oblast Stefan-Voda. Pro révu téměř ideální oblast, odkud jsou výborná bílá i červená vína. Prý je to, protože tu teče v historii proslavený veletok Dněstr a místní tvrdí, že vinice, ze kterých je vidět na řeku, produkují nejkvalitnější vína.
Erbovní pták čáp
Moldavská vína všeobecně označují speciální známkou, na které je hrozen vína a letící čáp, což je moldavský erbovní pták. Místní tvrdí, že tvar Moldávie je podobný vinnému hroznu. Při troše fantasie nejsou daleko od pravdy, zvláště když člověk zjistí, že celých sedm procent veškeré moldavské zemědělsky obhospodařované půdy tvoří vinice a ve vinařství či na vinohradech pracuje čtvrt milionu lidí. Moldávie je dokonce šestý největší producent vína v Evropě. A to je Moldavanů dohromady méně než tři miliony.
V zemi registrují 35 oficiálních kultivarů révy vinné, ale vinaři si samozřejmě pěstují mnohé další oblíbené místní odrůdy. Ty sice nejsou určené pro mezinárodní trhy, ale vinařští odborníci některé ze zmíněných autochtonních rév vyhledávají jako zdroj jedinečných chutí a vlastností.
Navíc samozřejmě vysoké procento vína spotřebovávají sami vinohradníci a vinaři. Vinaři v Moldávii vyrobí ročně celkově zhruba 1500 tisíc hektolitrů vína a z toho tvoří 45 % bílá vína, 38 % červená a zbytek připadá na ostatní produkty, jako jsou růžová vína nebo sekty. Registrují tu 215 velkých i menších průmyslových výrobců vína. Do toho ovšem nepočítají drobné soukromé výrobce s místní působností. Mohou nabídnout hrozny i vína z evropských kavkazských i autochtonních odrůd.
Pomohl nám paradoxně Michail Gorbačov
"V minulosti byla Moldávie hlavním dodavatelem vína pro celý Sovětský svaz. Nařízením strany a patřičných ministerstev bylo rozhodnuto, jaké tady budeme pěstovat odrůdy révy vinné. Takže se k nám dostala réva z Arménie či Gruzie," vysvětluje George Arpentin. "Poté, co jsme se osamostatnili a zjistili, že máme možnost dodávat vína i na západ, tvoří evropská réva 73 % rozlohy. Kupodivu tomu napomohlo tažení proti alkoholismu bývalého čelného představitele SSSR Gorbačova. Na základě jeho doktríny jsme museli v Moldávii vyklučit mnoho hektarů vinic. Díky tomu jsme po osamostatnění mohli vysázet nové klony perspektivních evropských odrůd."
Takže nyní v Moldávii najdete ryzlinky, rulandské révy, muškáty, Syrah, Tramín apod. Moldavci se nevzdali ani kavkazských odrůd, jako jsou Rkatsiteli nebo Saperavi. V současnosti zabírají 17 % rozlohy vinic. Jejich keře dávají velice výrazná aromatická vína.
Třetí skupinu tvoří tzv. autochtonní odrůdy. Zabírají zhruba 10 % rozlohy, ale díky zájmu obchodníků se jejich rozloha rozšiřuje.
"I v Moldávii jsme si už uvědomili, že světový trh se ani tak moc nezajímá o klasiku, ale o to, co se od běžné produkce liší. Jsou to především domácí odrůdy, které se tu pěstují po staletí a které se vyznačují velice zajímavým aromatem i chutí. Jsou to zejména odrůdy pro bílá vína Feteasca Alba, Feteasca Regala, a pro červená Feteasca Neagra a Rara Neagra. Osvědčily se i ve směsích s evropskými víny, která jsou podle vinařů na trhu velice vyhledávaná."
Co v Česku nenajdete
Velice zajímavá z českého pohledu zvláštní je i instituce, kterou právě George Arpentin vede. Jedná se o Národní úřad pro vinohradnictví a víno. Jde o státní organizaci republiky Moldávie, která se zabývá podporou exportu moldavského vína. Úřad by se dal vzdáleně přirovnat k našemu Národnímu vinařskému centru. Ovšem Moldavané se přece jen musí snažit více, protože víno je jedním z jejich hlavních hospodářských produktů.
"Dá se říci, že pečujeme o dobré jméno vína z Moldávie ve světě a dohlížíme na export," dodává na závěr ředitel úřadu. "Přesněji řečeno, od roku 2013, kdy jsme u nás zmíněnou organizaci založili, garantujeme kvalitu vyvážených vín. Zaručujeme, že to, co si obchodník objedná, také dostane. Na druhé straně i svět si musí zvykat na fakt, že moldavská vína už delší dobu nereprezentují pouze konzumní, ale také vína vysoce kvalitní a na zahraničních výstavách po celém světě vysoce ceněná!"
Kancelář má i jednu velice unikátní zvláštnost. Poprvé v historii moldavského hospodářství vznikla instituce, kde polovina agentury patří státu a polovina soukromému sektoru. V radě vedení úřadu je třináct osob, z čehož soukromý sektor má o jeden hlas více. Takže v případě problémů rozhoduje onen třináctý hlas. Soukromníci tedy mohou přehlasovat stát. V České republice nepředstavitelné…
Zobrazit místo Turistika na větší mapě
Diskuse
Diskuze k článku

Španělská vína z kraje rytíře Dona Quijota
Zdokonalování kulinářské fotografie
Může se hodit
Nejčtenější články
Pražské vinice

Španělská vína z kraje rytíře Dona Quijota

Zástěra na vaření dámská – nepostradatelná v každé kuchyni

Zdokonalování kulinářské fotografie

Turistická strava? Lehké, malé a energetické jídlo
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
Yachtfestival - veletrh | Německo, Hamburg | 27.-29.5. Lodě a čluny | 27.5. | |
130 let důlního neštěstí | Příbram, Březové Hory | 27.-31.5. | 27.5. | |
Pražské vinice | Praha, Botanická zahrada | 28.-29.5. | 28.5. | |
Ukrajina krojů a tradic - výstava | Hradec Králové, Muzeum východních Čech | 23.4.-29.5. | 29.5. | |
Svět knihy - veletrh | Praha, Holešovice | 9.-12.6. | 9.6. | |
Smetanova Litomyšl | Litomyšl | 9.6.-5.7. Hudba | 9.6. | |
Slavnosti pětilisté růže | Český Krumlov | 17.-19.6. | 17.6. | |
Bitva u Hradce Králové | Hradec Králové | 2.7. | ||
Eurobike - veletrh | Německo, Frankfurt | 13.-17.7. Cyklistika | 13.7. | |
Historický festival | Mrač | 30.7. |
Diskuse
sdasf | Andrew J., 29.5.2022 12:30, 118 příspěvků |
Telč | Donna, 28.5.2022 10:57, 118 příspěvků |
Pro a proti | Adéla, 27.5.2022 13:23, 19 příspěvků |
nic není zadarmo - ani v ... | Piký, 26.5.2022 10:28, 1 příspěvek |
drony na polské straně Kr... | Lukas B., 25.5.2022 10:35, 10 příspěvků |
Pozor | Jakub, 24.5.2022 13:30, 10 příspěvků |
povodně | František II., 24.5.2022 9:21, 1 příspěvek |
foto | Kuba Turek, 20.5.2022 21:05, 4 příspěvky |
foto | Paddelman, 20.5.2022 15:07, 4 příspěvky |
foto:-) | Kuba Turek, 20.5.2022 10:58, 4 příspěvky |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
Elektrokoloběžky | Horydoly Open, 24.5.2022 9:52 |
Adam Ondra v magazínu Sport | Petr Šlajer, 20.5.2022 7:45 |
Táborisko pod Vysokou | Horydoly , 19.5.2022 22:48 |
Praha odstraňuje bariéry ... | Horydoly Open, 1.5.2022 15:26 |
Re: Střední Čechy turistické | Horydoly , 28.4.2022 10:02 |
Re: Střední Čechy turistické | Horydoly , 28.4.2022 9:59 |
Praha bude hostit Světový... | Horydoly Open, 27.4.2022 11:10 |
Vodácké závody 2022 | Horydoly Open, 27.4.2022 9:05 |