Lavinové omyly

Ono je třeba čtrnáct dnů silného mrazu v kuse bez jediné nové vločky.

Tatry nejsou Krkonoše

Zvykli jsme si myslet své o zákazu hřebenových túr a o řadě dalších věcí v Krkonoších. Nejsou tam pro nás "zkušený borce se skvělou výbavou."

Jenže Tatry nejsou Krkonoše. V Tatrách jsme my ti moulové, pro které se to či ono zakazuje. My jsme ti "turisti."

Neexistuje bezpečná cesta

Túry v Tatrách nemají bezpečný nástup a sestup. Dokonce i přístupové cesty na chaty vedou velmi nebezpečným terénem.

Rozlišování bezpečných a nebezpečných cest je samo o sobě nesmysl. Za správných podmínek (čti hnusných) se utrhne jakýkoli svah. Proč by zrovna sjezdovka měla být bezpečná? Je to přece velká plocha rovné trávy. Podmínky jsou to, co určuje momentální stav daného svahu.

Roháče nejsou Tatry

Stojím-li na svahu dle momentálních podmínek bezpečném a vidím, jak se to nade mnou zužuje, pak:

- jsem v bezpečí protože žlab končí a nahoře už jsou jen skály

- stojím ve výtoku sypacích hodin, které nahoře mají plató, o jehož stabilitě nic nevím

Tatranské žlaby jsou často kužele, zatímco roháčské žlaby jsou často přesypací hodiny.

Horská služba není nepřítel

Tím. kdo nás nechce v horách, jsou ochranáři, nikoli členové horské služby a chataři. Nebojme se informovat. Jsme-li odpovídajícím způsobem vybaveni (materiálně, ale i morálně), nikdo po nás nepůjde. V opačném případě se držme omezení z toho vyplývajících.

Pípák potřebuje každý

Vybavení je drahé, ale život si nekoupíte. Svatá trojice zimního pobytu ve velkých horách jsou píps, lopata a sonda. A potřebuje je každý, jedno zda jde pěšky, na lyžích nebo na laně.

Na záchranu z laviny máme asi patnáct minut. Pak většina obětí umírá na nedostatek vzduchu. Takže jediná záchrana je družstvo samo. Nikdo jiný nám nepomůže. Bez pípsu nezjistím, kde kamarád může být, bez sondy ho nenajdu a bez lopaty nepřeházím několik set kilo sněhu tak rychle, aby ještě žil.

Mysleme hlavou

Nezbytným doplňkem lavinové výbavy je MOZEK.

Tím nejzákladnějším nástrojem, jak se bránit lavině, je totiž STRACH a ZNALOST.

A jediná správná strategie je DO LAVINY SE NEDOSTAT.

Lavina nepřijde nečekaně

Lyžuji, a tak se lavin bojím jako čert kříže, a při každém neštěstí bedlivě studuji a zvažuji, zda bych tam zařval taky nebo ne. Dobrá zpráva (asi to není to správné slovo, ale lepší nemám) je, že většinou ti nešťastníci udělali nějakou opravdu HRUBOU CHYBU. Tak se jich vyvarujme.

Lavinové dovednosti nenačteš

Přečíst si něco o bezpečnosti a záchraně v příručce je dobré, ale velmi nedostatečné.

Jedinou dobrou cestou je přidat se k někomu, kdo to umí a chodit s ním a dívat se, čeho se bojí, co sleduje, co ne a jak se rozhoduje. a ptát se a učit se. Někdy takového gurua najdeme ve své partě a někdy za něj holt musíme zaplatit. Život si ale koupit nejde.

Doporučuji nastudovat:

http://www.lezec.cz/fotos/clanky/jaaron05/zachrana.pdf http://www.lezec.cz/fotos/clanky/jaaron05/prevence.pdf http://www.lezec.cz/fotos/clanky/jaaron05/strategie.pdf  

Autor je telemarkista a propagátor lehokol

Stupně lavinového nebezpečí