Poprvé na Pitztalu

Pojedou závody v Česku i Evropský pohár na monoski. Dokud nebyl sníh u nás, museli za ním jezdit na ledovec Pitztal.

Pouhý cyklický pohyb

Pokaždé s sebou přibrali také nějaké méně zkušené lyžaře, často dokonce takové, kteří byli v Alpách poprvé. Právě to se mi poštěstilo minulý týden.

Jako zdravý jsem považoval sjezdové lyžování za zbytečný luxus a způsob, jak vyhodit peníze za cyklický pohyb nahoru dolů na stále stejném kopci. Matka příroda klade vozíčkáři pod kola v zimě tolik bariér, že prožívání podobného luxusu zahřeje i v největším mrazu.

Drahá výbava pro vozíčkáře

Bohužel takový luxus není zadarmo a cena není ani zdaleka srovnatelná s cenou tohoto sportu pro zdravé. Už druhý rok přemýšlím o koupi monoski, ale odrazuje mě cena a potom také fakt, že neobejdu bez asistence. Ta je potřeba především při přesunech.

Naštěstí jsem si mohl půjčit, podobně jako další začátečníci, oddílovou lyži. První den jsem ji s naším instruktorem nastavoval a díky neustálému dotahování, povolování a podkládání jsem se během následujících tří dnů dostal k celkem slušné jistotě pohybu na sněhu.

Tréning na sněhu

Instruktoři se totiž nevěnovali jen závodníkům a jejich tréninku jízdy mezi tyčemi, ale také nám ostatním. Natáčeli nás na video a každý večer rozebírali chyby stylu.

Začíná zima, dokonce i v Praze padá sníh, a já se místo obvyklých obav o to, jak se dostanu do práce, těším na další víkend do hor.