Mick Conefrey: Everest 1922

Výstupy normálními cestami na Mount Everest (8850 m) jsou roku 2022 procházkami do kopce. Z Číny přes Severní sedlo i z Nepálu přes Jižní sedlo natahují týmy Šerpů pomocná lana, staví postupové tábory, nosí jídlo, pití a palivo, horští vůdci pak tudy táhnou stovky svých klientů po vyšlapaných stezkách.

Poprvé vylezli na vrchol Edmund Hillary a Tenzing Norgay roku 1953. Obrovská britská výprava tehdy zvolila trasu z nepálského jihu.

Už v roce 1921 se vydala k Everestu první velká britská expedice, která hledala Mount Everest, mapovala přístupy k hoře a našla trasu z tibetského severu.

Mick Conefrey popisuje krok po kroku, jak probíhaly dvě horolezecko-průzkumné výpravy k Mount Everestu, které v letech 1921 a 1922 organizovaly Královská geografická společnost a britský Alpský spolek.  

Autor shrnuje známá fakta o lidech, horolezcích i vědcích, logistice, sporech mezi organizátory i tahu na branku celé mašinérie. To vše obaluje faktickými podrobnostmi z denního režimu výprav.

Ačkoliv tváří obou výprav je pro dnešní čtenáře horolezec George Mallory, čtenář si připomene mnoho dalších slavných jmen, které se expedic zúčastnily, ale etablovaly se jinde a jindy. Spisovatel podrobně rozebírá zákulisní politikaření, shánění peněz i lidí, rivalitu, překonávání úředních i diplomatických překážek. 

Poukazuje na hlavní důvod, proč Britové k takové akci vůbec přikročili. Byla to politika. V Evropě zbídačené 1. světovou válkou se nakonec našlo dost peněz i odhodlaných lidí, aby dobyli pro Anglii vítězství. Nepodařilo se jim totiž zvítězit v závodu o severní pól (první tam byl Američan Peary 1909) ani o jižní pól (dosáhl ho Nor Amundsen 1911), a tak chtěli vítězství na třetím pólu Země. To se jim o 31 let později podařilo.

První spíše průzkumná expedice roku 1921 si vybrala život jednoho Agličana a během druhé spíše horolezecké expedice roku 1922 zahynulo pod lavinou sedm Šerpů. 

Pokud jste fanoušek horolezectví anebo trekingu, je nkiha Everest 1922 velmi čtivou kronikou prvních vážných pokusů o zdolání vrcholu přes Severní sedlo. Jestli vás toto téma zase až tak moc nezajímá, byla by to pro vás nejspíš nudná četba o spoustě neznámých lidí, hašteření o cíli expedice, vzájemné nevraživosti aktérů, neustálém nedostatku peněz, chybách v navigaci a namáhavých pěších pochodech.

Kvalitu textu poněkud sráží překladatel Jakub Futera. Zá se, jako by využil automatický překladač a o více se nestaral. Text určitě neplyne ve všech částech knihy tak, jako v jeho nejlepších částech. Navíc se překladatel i nakladatelský redaktor vykašlali na řešení systematických chy, které se v knize opakují. Zmíněné krevasy jsou ledovcové trhliny, glamping je komfortní forma táboření, konsolidovaný sníh je ve skutečnosti pevný sníh, požehnání výpravě udělil papež Pius XI. neboli známý horolezec Ambrogio Ratti...  

O čem se píše v recenzované knize:  

V roce 1921 se uskutečnila průzkumná expedice pod horolezeckým vedením George Malloryho. Dostala se do výše 7060 m n.m.

V roce 1922 navázala horolezecká expedice pod vedením Charlese Bruce a s hlavním horolezcem Georgem Mallorym. Dosáhla výšky 8326 m n.m.

Co následovalo:

V roce 1924 se konala velká horolezecká expedice, znovu s Brucem a Mallorym v hlavních rolích. Bylo dosaženo výšky 8573 m n.m. George Mallory a Andrew Irvine se poté pokusili ještě výše, ale zahynuli. Jaké výšky dosáhli, není dodnes známo. Noel Odell, který horolezce doprovázel do nejvyššího tábora, je viděl stoupat od druhého výšvihu (8605 m). Roku 1933 byl nalezen Irvinův cepín pod prvním výšvihem (8560 metrů), v roce 1999 pak Malloryho tělo (8155 m). Dle současných poznatků pravděpodobně oba sestupovali do nejvyššího základního tábora. Na vrcholu nejspíše nebyli.

Několik dalších expedic se z Tibetu pokoušelo o výstup, ale nedosáhly ani výšky prokazatelně dosažené roku 1924.

V roce 1950 povolil Nepál vstup cizinců na své území. V roce 1952 se uskutečnila švýcarská expedice k Jižnímu sedlu. Raymond Lambert a Tenzing Norgay dosáhli nadmořské výšky 8595 m. 

Konečně britská výprava zdolala vrchol Mount Everestu 29. května 1953 jižní cestou z Nepálu. Prvovýstupci byli Novozélanďan Edmund Hillary a Šerpa Tenzing Norgay.

Už od britské výpravy 1922 na Mount Everest se táhne spor o hodnotě výstupu a sportovní etice výškového horolezectví, který není uzavřen dodnes. Horolezec a chemik George Finch poprvé použil umělý kyslík z přenosných bomb. George Mallory to striktně odmítl jako nesportovní ulehčení v boji s přírodou.

Knihu vydalo pod originálním názvem Everest 1922: The Epic Story of the First Attempt on the World's Highest Mountain nakladatelství Allen & Unwin roku 2022.

Brno, Jota 2022. Vázané. Orientační cena 360 Kč (papírová kniha) a 260 Kč (elektronická kniha)

 Knihy pod stromeček

DĚTI Velká kniha o táborech

VODÁCI Na kajaku z Prahy do Severního moře

PŘEDPLATNÉ Slovensko-český časopis Hikemates