Haus Schminke, funkcionalistický klenot v Löbau kousek za hranicemi

Sám profesor architektury Hans Scharoun označil dům Schminke, dokončený v létě 1933, za svoji nejmilejší stavbu. Plány domu, jehož podoba se velmi odlišovala od tehdejších představ rodinného bydlení, vznikaly mezi lety 1930 a 1932. Scharounova tvorba se lišila od maistreamového funkcionalismu z Bauhasu.

I přes odlehlou polohu v malém městě u německo-českých hranic vzbudila stavba ihned po svém dokončení živou diskusi doma i v zahraničí. Do mezinárodní povědomí se dům dostal roku 1935 po zveřejnění textu Julia Posenera v časopisu L'architecture d'aujourd'hui. 26 let po svém dokončení byl dům navržen k památkové péči a roku 1978 se definitivně dostal na seznam chráněných památek. V lednu 2001 byl po rozsáhlé rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti.

Historie domu Schminke

Fritz Schminke kontaktoval 10. dubna 1930 berlínského architekta Hanse Bernharda Scharouna. Po návštěvě vzorových sídlišť ve Stuttgartu (1927) a Breslau (1929) vzbudila u manželů Schminkových Scharounova tvorba pozornost.

O svém budoucím domě měli stavebníci velmi konkrétní představy, přesto však nechali architektovi dostatek místa na jeho práci. Schminke později vzpomínal na zadání: "Dům pro 2 rodiče, 4 děti a příležitostně 1-2 hosty; poněvadž zahrada ležela z velké části severně od plánované stavby domu, měl být výhled sem co nejvíc volný, avšak obytné místnosti měli mít také dostatek jižního slunce; lehké spravování domu pouze jednou pomocnici pro paní domu; praktické podlahy, snadno a lehce čistitelné koupelny, ložnice i umývárny; obytný prostor, místnost na praní a koupelnu pro služebnou; možnost pěstování květin, o které se paní domu obzvlášť zajímá."

V červnu 1930 Scharoun zakázku získal a v srpnu mu byl projekt schválen. Stavebními pracemi byl pověřen Walter Vetter, stavební podnikatel z Löbau. Stavební práce začaly pomalu, protože nebylo ujasněno financování celého projektu. Přípravy staveniště začaly na podzim roku 1930.

Po zimní přestávce se znovu začalo v dubnu 1931. Nejdříve se postavila volně stojící sklepní zeď pod plánovanou zimní terasou společně se schodištěm navazujícím na zahradní cestu. Kvůli finančním nesnázím byly nakonec stavební práce opět pozastaveny.

27. června 1932, po celoročním přerušení stavby, oznamuje Fritz Schminke Hansi Scharounovi, že se se stavbou může zanedlouho pokračovat a současně mu, kvůli úsporám, předává seznam se žádostmi na změny v návrhu. Vzniká finální šestá podoba projektu. 15. srpna 1932 opět začaly stavební práce na domě Schminke. S montováním ocelového skeletu, který dodala firma Christoph & Unmack AG z dolnosaského města Niesky, se začalo 4. října 1932. Počátkem listopadu byla dokončena hrubá stavba. Nastěhování se rodiny do nového domu proběhlo 31. května 1933.

Architektonická teorie

Základy Scharounovy architektury se očividně opírají o teorie Hugo Häringa. Jako obhájce organických forem napsal 1925 toto: "Konečně jsme učinili objev, že spousta věcí má svoji ustálenou čistě funkční náplň a našim požadavkům dokonale postačují. Přesto spousta dalších věcí, které byly utvářeny proti čistě funkčnímu obsahu, odpovídá našim nárokům na vyjádření daleko lépe, protože vyhovují lépe vám než nějaké čistě funkční náplni."

Organický způsob stavění nakonec vedl k tvarosloví, jaké dovoloval nový rozvoj individuální síly jedinců a zjevně byly tyto síly na vzestupu. Domu je přičítán charakter orgánů, protože se v něm, stejně jako v přírodních orgánech, odehrávají určité procesy. Místnosti uvnitř domu navrženého podle organického principu slouží vašemu zadání. Získáte obyvatelnou formu, od začátku bydlení sem patříte a účastníte se ho. Stanete se podstatným prvkem jeho žití. Vznikne tak úzký vztah mezi postaveným a lidmi, protože stavba je prosta jakékoliv zaujatosti, její úlohou je jen být.

Teorie organického podstatného bydlení tvoří teoretický základ ke stavbě domu Schminke. Při popisování projektu Scharoun používá pojem Landhaus (venkovský dům), ale výrazem je úzce spjatý s moderní kulturou bydlení zámožného měšťana před první světovou válkou. Landhausbewegung (Hnutí venkovských domů) bylo tehdy velmi rozšířené a jeho apoštolem architekt Hermann Muthesius.

V domě Schminke by se dalo najít příkladné převedení tehdejších představ o venkovském domě, jako zprostředkujícím nástrojem mezi člověkem a přírodou. Na jihozápad, směrem k továrně, je orientován hospodářský dvůr. Žluté zdivo, vysoký komín, bílé omítky, uzavřená stěna hospodářské části a červeně natřené okenní rámy odkazují na protilehlou továrnu. Naproti tomu na severozápad dům působí uvolněně. Zde převládají skleněné stěny přes celou výšku patra, terasy a schodiště srůstající se zahradou a nakonec krajina. V návrhu byl stín dopadající do obytných místností při putování slunečního světla spočítán právě tak, aby bylo klima uvnitř regulovatelné díky světlu a teplu dopadajícím přes jižní okna, dřevěné žaluzie, lýkové rohože a větrací křídla.

Booking.com

O domu Schminke nezískáte ucelený dojem z jednoho místa, ale až při pohybu v něm a okolo něho. Při každém dalším kroku se obraz mění. K pohybu obyvatel se přidávají další pohyby posuvných stěn, závěsů, dveří a oken, které umožňující proměnu prostoru a přizpůsobení požadované funkci. Na druhé straně oživuje prostor neustálá proměna světla. Ze dne je to proměnlivé sluneční světlo a v noci elektrické světlo, které naplňuje prostory a protahuje stíny. Architektura domu Schminke by se dala popsat jako dynamická, jako architektura, která díky pohybu ožívá a o níž se sami při pohybu nejvíce dozvídáte.

Využití domu Schminke

Ve své devadesátileté historii sloužil dům Schminke pouhých dvanáct let jako rodinné bydlení. V roce 1946 po navrácení domu zkonfiskovaného Rudou armádou otvírá Charlotte Schminke v domě ozdravovnu pro děti z bombami poničených Drážďan. Ozdravovna funguje do jara 1951.

Od 1. května 1951 si dům pronajme město Löbau / Lobava, aby sem umístilo klubovnu FDJ (Freie Deutsche Jugens / Nezávislá německá mládež neboli komunistická přípravka). V roce 1963 se stává Domem pionýrů. Po pádu komunistického režimu a skončení Pionýrské organizace provozovalo město dům Schminke do 1993 jako rekreační středisko pro děti a mládež.

V roce 2001 byl dům zrekonstruován. Je veřejnosti přístupný a je k dispozici všem možným využitím, která jsou slučitelná s památkovou ochranou. Neustále je zde možnost prohlídky s průvodcem. Nabízí se i možnost přenocování. Kvalita Scharounova návrhu mluví sama za sebe, když dům, původně koncipovaný jako rodinný, dokáže bez problémů posloužit i mnoha dalším využitím.

Schminkeho dům se geograficky nachází uprostřed německo-polsko-českého Trojzemí a jako architektonické muzeum má sloužit i přeshraničním návštěvníkům. Hosté z Česka a Polska si mohou Schminkeho dům prohlédnout s audioprůvodcem a multimediálním průvodcem, ale také při skupinových prohlídkách v češtině a polštině.

INFO: Nadace Haus Schminke a Haus Schminke a Topomomo 

Zobrazit místo Turistika na větší mapě