Korunovační klenoty Lucemburků u minoritů v Praze

Symbolicky na svátek svatého Václava se otevře jiná výstava, která seznámí s celou plejádou korunovačních klenotů lucemburských
panovníků. Příhodně v Klášteru minoritů Praha, kde se v roce 1311 konala svatební hostina Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského.

Mimořádná výstava s neopakovatelnou atmosférou se otvírá veřejnosti v neděli 28. září. Jsou na ní představeny věrné repliky české svatováclavské koruny, jejíž originál je uložen v katedrále svatého Víta na Pražském hradě, římské koruny z pokladnice dómu v německých Cáchách, císařské říšské koruny, jejíž originál se nachází v pokladnici Hofburgu ve Vídni, lombardské železné koruny langobardských králů, trvale vystavené v katedrálním pokladu v italské Monze, a svatoštěpánské koruny z budovy maďarského parlamentu v Budapešti.

Jedná se o přesné kopie korun zhotovené na zakázku Jiřím Urbanem z Turnova pro výstavu Magičtí Lucemburkové, která putuje od roku 2015.

Česká Svatováclavská koruna

Svatováclavskou korunu nechal 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem. Posledním korunovaným králem byl Ferdinand V. Habsbursko-Lotrinský. Svatováclavská koruna měla podle papežské buly z roku 1346 spočinout na hlavě svatého Václava v pražském chrámu svatého Víta. Z jejího zasvěcení se odvozuje její název. 

Měla od počátku charakter veřejnoprávní. Nebyla osobním majetkem krále, ale patřila celé zemi prostřednictvím jejího nebeského patrona. Mohla být užívána jen při výjimečných příležitostech, zejména při korunovacích, kdy demonstrovala spojení krále a země. Koruna se stala vtělením české státnosti a po staletí udržovala vědomí o svébytnosti Českého království.

Původně byla uložena v pražské katedrále a jejím faktickým správcem byla svatovítská kapitula. V době stavovské monarchie zůstávala na Karlštejně, odkud byla vydávána jen při příležitosti korunovace. Události 17. století přinesly změny i pro korunovační klenoty, mnohokrát změnily místo uložení. Ocitly se ve svatovítském chrámu i v úřadě Desk zemských nebo na Staroměstské radnici. Ve Vídni se na dlouho ocitly v době Marie Terezie, která se obávala nevěrnosti českých zemí. V roce 1791 král Leopold II. vyhověl žádostem českých stavů o vrácení klenotů z Vídně do Prahy. Ať už byly ovšem uloženy kdekoliv, do Prahy se vždy vracely u příležitosti korunovace.

Svatováclavská koruna je spolu s jablkem, žezlem a ostatními korunovačními klenoty uložena v katedrále sv. Víta a přístup k nim je zamezen sedmi zámky, ke kterým mají po jednom klíči prezident České republiky, předseda Senátu Parlamentu České republiky, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, předseda vlády České republiky, primátor hlavního města Prahy, arcibiskup pražský a probošt Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze.

Koruna je zhotovena z 1 mm silného zlatého plechu. Má průměr 19 cm, výška i s vrcholovým křížkem je také 19 cm. Váží 2,358 kg a obsahuje 96 drahokamů. Korunu dále zdobí 20 perel. Na vrcholu koruny je kříž, v němž je prý uložen trn z Kristovy trnové koruny. Dokládá to latinský nápis na koruně HIC EST SPINA DE CORONA DOMINI (Zde je trn z koruny Páně). Jeho absence byla zjištěna 2003.

Tvar Svatováclavské koruny je inspirován liliovitými motivy přemyslovské koruny a podobou koruny francouzských králů. Shodný tvar měla Karlova dřevěná pohřební koruna i polská koruna krále Kazimíra III.

Barevné uspořádání jednotlivých drahokamů má symbolický význam. Na čelní a zadní části koruny převládají kameny barvy červené, na bocích je rozhodující barva modrá. Hrot každé lilie je zakončen perlou.

Velmi vzácný je srdčitý spinel, který patří mezi největší na světě. Spinely pocházejí nejspíše z Tádžikistánu, proslulého starověkého naleziště u řeky Pjandž v Pamíru. Spinel růžové, vínové a rubínové barvy byl kamenem dharmy (řádu a životní síly, energie a osvícení) v buddhismu mahájána a vadžrajána. Jako kámen muslimského ráje si ho oblíbili Peršané i Arabové. Pro křesťanskou Evropu to byl drahokam Krista, jeho oběti, krve, vzkříšení a věčného života. Na rozdíl od Indů ho Evropané dlouho nerozlišovali od rubínu dováženého ze Srí Lanky. Turmalín (rubelit) na čelence také pochází z Pamíru nebo Hindukúše.

Výstava v klášteře minoritů v Praze

Zahájení výstavy proběhne v rámci Svatováclavské slavnosti v neděli 28. září, jejíž součástí je improvizace a meditace na chorál Svatý Václave v podání českého hudebního skladatele, dirigenta, aranžéra a hudebníka Varhana Orchestroviče Bauera, který se řadí mezi výrazné hudební osobnosti moderní vážné hudby u nás i ve světě. Pro tento den platí speciální vstupné, které umožní prohlídku výstavy korunovačních klenotů lucemburských panovníků, umocněnou hudebním zážitkem, jakož i prohlídku celého kláštera.

"Symboly milovali nejenom předkové a Karel IV., i pro mě jsou důležité," říká ředitelka Agentury Helas Helena Kohoutová. "Den oslavy svatého Václava nemůže být symboličtějším momentem pro zahájení tak výjimečné výstavy. Právě zde totiž de facto započala vláda Lucemburků na českém trůně."

Pokud jste zmeškali svatováclavskou slavnost 28. září od 10 do 18 hodin, o prohlídku výstavy nepřijdete. Výstava Korunovační klenoty lucemburských panovníků potrvá do 28. února. Vstupné můžete pořídit online, nebo přímo v infostánku kláštera. Klášter minoritů Praha, Malá Štupartská 635/6, Praha 1.

INFO: Klášter minoritů svatého Jakuba