Qu'ils mangent de la brioche (Když nemají chleba, ať jedí koláče)

Marie Antoinetta měla pravit při pohledu na rebelující hladovou chudinu v Paříži: "Když nemají na chleba, ať jedí koláče." Výrok je dodnes vykládán jako ukázka cynismu a nadutosti vládnoucí třídy těsně před Velkou Francouzskou revolucí.

Jak to bylo ve skutečnosti?

Tuto větu pravděpodobně Marie Antoinetta nikdy nevyslovila. Pochází totiž z knihy Vyznání od Rousseaua. Rousseau zde hovoří o "významné princezně", která poté, co ji oznámili, že poddaní nemají chleba, odpověděla: "Ať jedí koláče."

Marie Antoinetta však v roce 1767, kdy Rousseau knihu napsal, byla pouze 12letá dívka. Proto je dost možné, že se citát nevztahuje k ní, ale k jedné z jejích starších sester. Lady Antonia Fraserová, autorka posledního živo­topisu Marie Antoinetty, dokonce připisuje tato slova Marii Tere­zii, rakouské matce francouzské královny.

Podle francouzských pramenů tuto větu napsal ve své autobiografické knize Confessions (Zpovědi) filosof a spisovatel, švýcarského původu (narodil se ve švýcarské Ženevě) Jean-Jacques Rousseau. Ale nikde se nezmiňuje o Marii Antoinettě. Knížka vyšla až po jeho smrti roku 1782, při čemž svoje knihy, bylo jich šest, napsal v letech 1765 - 1767. V té době Marie Antoinetta žila jako malé dítě ve Vídni. 11. kapitola jeho knihy se týká doby před rokem 1741, ona se ale narodila 2. listopadu 1755. Francouzští historici jsou tedy přesvědčeni, že tuto větu nikdy nepronesla.

Navíc a hlavně:

Nešlo o koláče, ale briošky! To byl podle dnešních měřítek bílý chleba.

V té době se ve Francii jedl především tmavý chléb, protože tmavá hrubá mouka se jednoduše zpracovávala a pečení chleba z ní bylo jednodušší a levnější. Jenže tmavá mouka se musí sníst během jednoho roku či dříve, jinak se zkazí. Proto se se také vyráběla světlá hladká mouka, především jako zásoba na horší časy. A stát ji měl ve svých sýpkách tehdy ještě dostatek. Nakonec ji v ty studené a vlhké roky vydal chudině, aby neumřela hlady.

Slovo brioche je známé od 15. století a je odvozeno od slova brier, což je slangový výraz slova broyer, které se dá použít mimo jiné i ve smyslu válet těsto. Brioche pochází pravděpodobně z Normandie a v Paříži se objevila až v 17. století. Nejstarší recept na brioche pochází z roku 1742. Někdy bývá toto slovo překládáno jako koláč, což neodpovídá skutečnosti, má spíše konzistenci jako bílý chleba.

Hlavním důvodem údajného výroku o koláčích a chlebu tedy byla malá doba ledová, která tehdy v Evropě vládla (a kvůli níž se rozpoutala Francouzská revoluce) a také částečně státní bankrot Francie kvůli tomu, že bojovala v Severní Americe proti Velké Británii v táhnoucí se válce o nezávislost budoucího superstátu USA.

Německá tajná služba potom tento výrok mírně překroutila, z briošek udělala koláče, a rozšířila ho po celé Evropě jako důkaz arogance vzdělané, krásné, charitativní a populární královny nepřátelské mocnosti.

HIGHLIGHTS: Poznámky z Paříže

ARCHE DE LA DEFENCE: Díra do Francouzského paneláku

Zobrazit místo Turistika na větší mapě