Tvrdost tužky - jakou potřebujete a jak se označuje?

Standardní označení tvrdosti tužek

H tvrdá - na rýsování
2H tvrdší - pro jemné stínování
HB středně měkká - na kreslení a psaní
B měkká - na kreslení a skicování
2B velmi měkká - na kreslení

Někteří výrobci používají místo zdvojeného písmene HB jednoduché písmeno F, jiní tyto dvě tvrdosti jemně rozlišují.

Podle evropského systému se tvrdost tuhy označuje číslicemi od 1 do 9 ve spojení s písmeny H (hard - tvrdý), B (black - černý) a F (firm - pevný).

Měkké tuhy obsahují více grafitu, tvrdé více jílu. Nejměkčí tuha je 8B, nejtvrdší tuha je 10H. Přírodní grafit bez příměsi jílu nese označení 9B.

Prakticky se používají tyto tvrdosti od nejměkčí po nejtvrdší:

9H - 8H - 7H - 6H - 5H - 4H - 3H - 2H - H - F - HB - B - 2B - 3B - 4B - 5B - 6B - 7B - 8B - 9B

Čím je tvrdší tužka, tím světlejší zanechává stopu a dá se s ní narýsovat tenčí linka. Navíc se téměř nerozmazává. Někteří profesionálové dokonce rýsují co nejtvrdší tuhou, protože s ní doslova vytlačí do papíru linku, kterou pak obtáhnou tuší, jenž se do papíru zalije. Ještě nedávno se tak například kreslily všechny mapy.

Naopak čím je tužka měkčí, tím je nakreslená čára tmavší. Měkká tužka na kreslení doslova klouže po papíře a dovoluje kreslíři uvolnit ruku.

Školní stupnice

V tuzemských základních školách se ujala zjednodušená stupnice označená číslicemi 1, 2 a 3. Jde o nejpoužívanější tvrdosti B (1), HB (2) a H (3).

Americká stupnice

Severní i Jižní Amerika má poněkud jiný systém označování tvrdosti tužek. Uvádíme zhruba srovnání s evropským systémem.

#1 - B
#2 - HB
#2 ½ - F
#3 - H
#4 - 2H

Kde se vzala tužka?

V roce 1564 bylo v Anglii u městečka Borrowdale objeveno ložisko grafitu, což je skoro čistý uhlík. Lidé jeho úlomky používali na psaní a aby si neobarvili prsty, balili grafit do hadříku. V 17. století byl grafit obalen dřevem a vznikla tužka, jak ji známe dnes. Od 19. století se do grafitu přidává především jíl pro zvýšení odolnosti a tvrdosti tuhy. Dříve se experimentovalo také s různými organickými látkami, aby tuha lépe klouzala po podkladu.

Grafitová tuha je základem všech tužek. Kromě klasické dřevěné tužky, kterou je během používání potřeba ořezávat nožíkem či ořezávátkem, jsou k dispozici další možnosti. Versatiky neboli tzv. mechanické tužky mají v sobě kleštinový mechanismus, který drží tuhu, posouvá ji po opotřebení a umožňuje její výměnu. Průměr tuhy je od standardní 2,5 mm jako u klasické tužky, až po 9 mm, což bývá umělecký uhel nebo pastel. Mikrotužky fungují jako versatilky, ale tuha má tloušťku pouhých 0,5 mm.  

V sortimentu střední tvrdosti tužek obvykle bývají tužky s gumou na konci. Mazací pryž připevnil už v roce 1858 Američan Hyman Lipman a s úspěchem se prodává dodnes.