TEST Horolezecké kalhoty Peak Performance Black Light 4 Season

Z původního plánu nakonec sešlo a v uplynulých osmi měsících jsem se v nich nimi pohyboval ve všech podmínkách od deštného pralesa západního pobřeží Jižního ostrova, přes vyprahlé pláně a vrcholky Central Otago až po ledovce v národních parcích Mount Aspiring a Mount Cook.

Přístupy na kopce Nového Zélandu jsou navíc často dost zdlouhavé, a tak se často nelze vyhnout i dvoudennímu treku před samotným lezením a následným dvoudenním trekem zpět. 

Na následujících řádcích se pokusím popsat, jaké mají kalhoty Black Light 4 Season slabiny a naopak silná místa.

Integrované návleky v kalhotách

Když začnu odspodu, jako první zmíním integrované návleky všité dovnitř nohavic. Lze je zapnout a rozepnout pomocí suchého zipu a háčku, což se ukázalo jako spolehlivé řešení. Protože při pohybu v zasněženém terénu běžně používám klasické návleky, jejich přítomnost jsem zpočátku nijak nedocenil, nicméně v několika případech se ukázaly jako velmi praktické. Při přecházení menších sněhových polí není třeba nasazovat klasické návleky a posléze je buď sundávat nebo se v nich nepříjemně potit, integrované návleky vystačí. Nelze ovšem počítat s tím, že by integrované návleky ty plnohodnotné plně nahradily – kvůli absenci zajištění pod patou se v hlubším sněhu návlek shrne. To ovšem neplatí při použití se skialpinistickými botami, o tom ale až později.

Na spodním okraji nohavic si nelze nevšimnout odlišného použitého materiálu na jejich vnitřní straně. Výrobce použil materiál Cuben, který je údajně využíván pro výrobu plachet – tedy synonymum pro odolnost vůči roztržení. Ano, kalhoty jsem ve spodní části za 8 měsíců používání neroztrhl, nicméně můj názor je zatím takový, že to nebylo způsobeno materiálem, ale faktem, že se mi zatím nijak výrazně nepodařilo škrtnout mačkou o nohavici. Možná ale křivdím a materiál je opravdu nadprůměrně houževnatý! Tak či tak nohavice dostaly za poslední rok zabrat a vše vydržely.

Artikulovaný střih a praktické kapsy

Maličkostí, která potěší, je decentní designový prvek v podobě stejného použitého materiálu Cuben v místech, kde bunda nejvíce trpí při nošení těžkého nákladu, na bocích.

Když se posuneme výše, zaujme hlavně střih v oblasti kolenou. Obecně střih kalhot je pěkně propracovaný, jen si nejsem jist jeho šířkou. Po dlouhém váhání jsem si pro sebe (175 cm, 72 kg) vybral velikost M, tak jako obvykle, ale možná by byla pro horolezectví vhodnější velikost S.

Jako velmi praktická se ukázala kapsa na pravém stehně, která je umístěna tak, aby ji bylo možné využít i s oblečenou bundou delšího střihu a horolezeckým sedacím úvazkem zároveň. Kapsa má artikulovaný střih, což v praxi znamená, že je "nafukovací". Vešel se do ní v nouzi i fotoaparát Sony A6000, tzv. bezzrcadlovka, který není zrovna nejmenší (120x67x45 mm).

Další dvě kapsy najdete na horním lemu zvýšeného pásu, které jsou naopak nad úrovní sedacího úvazku a zavírají se také na zip. Většinou jsou hůře přístupné, pokud máte oblečenou bundu, na druhou stranu se velmi hodí například k uschování baterky k foťáku, neboť v kapsách je neustále teplo. Údajně lze kapsy využít i pro uchování lavinového vyhledávače. Toto využití jsem nezkoušel, neboť tuto zimu (Nový Zéland leží na jižní polokouli, tudíž roční období jsou přesně obráceně) používám vyhledávač Ortovox F1, jehož rozměry jsou daleko větší.

Zip usnadní život

Jedním ze dvou největších trháků kalhot ovšem nejsou ani kapsy, ani nohavice. Nejvíce si na kalhotách cením hlavního zipu, který vede od pupku přes rozkrok až ke kostrči. K čemu je takový zip dobrý, snad nemusím vysvětlovat. Už jste někdy zažili vykonání potřeby s oblečeným sedákem, uprostřed ledovce, ve vánici a teplotě -17 °C? Že ne? Tak to vyzkoušejte s obyčejnými kalhotami a pak s Black Light 4 Season. Neříkám, že je to jednoduché, ale jde to! K nezaplacení. Doopravdy.

Tím se dostávám ke zvýšenému pasu, který je dle mé zkušenosti druhou nejlepší vychytávkou kalhot Peak Performance. Použit byl lehký strečový materiál, který je tak akorát lehký, aby dobře dýchal, ale zároveň bránil vniknutí sněhu při lyžování nebo třeba při mém oblíbeném druhu sestupu sjížděním firnových polí po zadku.

Tento sněhový pás je zakončen dvěma ramenními popruhy, jejichž nastavování je řešené stejně, jako odsedávací smyčka typu daisy chain. Stačí jednou nastavit velikost a robustní kovová přezka tuto velikost drží, aniž by se přebytečný popruh kdekoli pletl. Po osm měsíců se mi ani jednou nestalo, aby mi táhlo na záda nebo mi do kalhot nedej bože napadal sníh. To je velký upgrade od mého předešlého páru kalhot!

Za zmínku stojí i zipy po celé délce kalhot na obou stranách. Kromě toho, že lze kalhoty s trochou vůle obléci i svléct s nasazenými mačkami, zipy fungují také jako velmi účinné odvětrání. Zde ale zároveň spatřuji i největší slabinu kalhot. Výtka směřuje k zakončení zipu na jeho horní straně. Sice zip vede až zcela na horní okraj kalhot a lze je tedy rozepnout, jak nejvíce to jde, nicméně díky tomu horní jezdec zipu nejde ovládat se zapnutou bundou, případně s batohem na zádech a zapnutým bederním pasem. Většinou tedy k odvětrávání používám jen spodní jezdec, což je škoda.

Zklamání se nekonalo. Nikdy.

Nakonec bych ještě rád přidal několik ryze praktických postřehů z použití při jednotlivých alpských disciplinách.

Při trekování, na které ovšem nejsou kalhoty primárně určeny, jsou kalhoty poněkud naddimenzované, nicméně jsem byl velmi překvapen, že to nebylo tak zlé. Především mne překvapila naprosto famózní prodyšnost. Výrobce sice udává hodnotu Ret 6, což se zdá dost mizerné, nicméně osobní dlouhodobá zkušenost je zcela opačná. Je vidět že nový Gore-tex Pro je zase o krůček dál.

Při horolezectví a vysokohorské turistice není snad co vytknout. Prodyšnost je výborná, kalhoty dobře padnou a nebrání v pohybu při lezení. Jedna drobná výtka směřuje jen k situaci, kdy máte oblečený sedací úvazek a jdete dlouhou vzdálenost. Zip v rozkroku někdy nepříjemně přeskočí a vy se leknete, co se vám to děje mezi nohama! Používal jsem ale více polstrovaný sedák Petzl Adjama, který je na vysokohorskou turistiku možná až příliš robustní. Nohavice mají docela široký střih, čehož jsem se zpočátku obával, ale nakonec ničemu nevadil. Dovedu si ale představit možná začátečníka s mačkami, kterému široká nohavice bude překážet. Za mě čtyři a půl hvězdiček z pěti.

Při ledolezení mne nadchla voděodolnost. Po 90 minut lezení ledopádu na prvním konci lana na mne neustále tekla voda, protože se do ledu opřelo slunce. Rukavice jsem měl na štandu kopletně promáčené, zatímco skrz kalhoty se nedostala ani kapka. Sluší se ovšem dodat, že jindy při delším silném dešti protekl zip v oblasti rozkroku. Není vodotěsný, stejně jako u konkurence, ale pouze voděodolný.

Při skialpinismu a skitouringu mi především vyhovoval vysoký pas a konečně jsem naplno docenil široký střih, který neomezoval ani při stoupání na pásech, ani při následném sjezdu. Kdyby se jednalo o čistě skialpové a freeride kalhoty, ocenil bych možná ještě širší nohavice. S touto šířkou bylo obtížné dopnout zip na mých skiaplových botech velikosti 29 MP (cca 44,5 US).

Nakonec ještě jedna designová finesa. Když jsem kalhoty viděl poprvé na veletrhu ISPO 2014, ihned mne nadchly dvojbarevné zipy – jedna strana zipu je černá, zatímco druhá je bílá. Že by se zde inspiroval název celé kolekce, do které kalhoty spadají? Nebo to je přesně naopak. Záleží na tom, co bylo dřív – kuře nebo slepice? Možná se vám to zdá jako ptákovina. Ale trocha designu neuškodí, obzvlášť za ty prachy!

Resumé: super kalhoty

Ať už se vydáváte na letní horskou výpravu výpravu, náročný horolezecký výstup v zimních Tatrách nebo skialpy, Peak Performance Black Light 4 Season je super volba. Nadchl mě hlavně vysoký pas, voděodolnost, super střih a nakonec to nejlepší – podélný zip od kostrče až na pupek. Kalhoty si s klidným svědomím beru v létě na expedici Pakistan Double, během které chceme vystoupit na Sonia Peak (6340 m) a Yazghil Sar (5964 m) v pohoří Hindúkuš.

FOTOGALERIE: Jak vypadá zimní oblečení Peak Performance

INFO: Peak Performance

Autor se zaměřuje se na kurzy lezení na umělé stěně. Právě cestuje na Novém Zélandu, ze kterého píše blog Koruna Zélandu. Můžete ho sledovat na Facebooku.

Všechny články na Horydoly čtěte zde: Martin Skuhravý.