Borové lesy v Polabí usychají

Zejména starší borové porosty, kterých je v Polabí většina, se špatně vyrovnávají s extrémním suchem. Nejkritičtější situace je ve středních Čechách.

"V okolí Brandýsa nad Labem, na Kolínsku a Nymbursku, tedy celkem asi na 800 hektarech, už odumřelo nebo usychá takřka 60 000 m3 borovic. Je to pro srovnání větší plocha než dva tisíce fotbalových hřišť," uvedl Josef Vojáček, generální ředitel Lesů ČR.

Podobně jako v oblasti Strážnice na jižní Moravě komplikuje i zde obnovu nových porostů chroust maďalový, jehož ponravy se živí zejména kořeny mladých stromků. Konkrétně na Kolínsku a Nymbursku příští rok chrousti dokonají svůj čtyřletý cyklus a začnou se rojit. "Aby ponravy nelikvidovaly nově zakládané lesy, požádáme kraj o povolení šetrného chemického zásahu v době rojení chrousta," řekl Václav Bašta, ředitel krajského ředitelství Lesů ČR v Brandýse nad Labem.

Sucho trápí borové lesy i na východě Čech. Mezi Hradcem Králové a Pardubicemi dnes odumírá na 600 hektarech 13 000 m3 stromů. Na Přeloučsku je na 640 hektarech po obou březích Labe 18 000 m3 souší.

Polabské lesy patří k mimořádně frekventovaným a suché stromy mohou návštěvníky ohrozit. Kácí se tedy přednostně kolem cest a turistických tras. Vytěžené plochy podnik opět zalesňuje směsí dřevin, jako je dub, bříza, habr, buk i borovice. Alespoň část porostů se obnoví nálety semen.

Čtěte NAŠE BRDY: Brdy odolávají suchu a kůrovci, zbytek Česka je odepsaný

Borovice lesní, černá a kleč

Nejrozšířenějším druhem borovice v Česku je borovice lesní. Její zastoupení v lesních porostech činí 17 %. Přirozené rozšíření by však dosahovalo 3,5-5,5 % a zahrnovalo by pouze extrémní stanoviště (písek, skála, rašelina, pískovcová skalní města, říční zářezy, hadce). Masivní hospodářské výsadby borových monokultur, které započaly na přelomu 18.-19. století, rozšířily borovici i mimo její přirozený areál, vlivem nevhodných podmínek a často nevhodné semenné provenience byly však stromy značně ohrožené škůdci a chorobami (kalamity bekyně mnišky, několik vln sypavky) a byly posléze vystřídány monokulturami smrku.

Borovice kleč roste přirozeně na vysokohorských polohách Krkonoš, Jizerských hor a Šumavy. V jiných pohořích byla uměle vysazena. Borovice blatka roster na rašeliništích v jihozápadních a západních Čechách, ve Žďárských vrších a Jeseníkách.

Z jižní Evropy byla do Česka přivezena borovice černá a běžne se vysazuje do skalnatého terénu.

Borovice vznikly za dinosaurů, když bylo Česko zaplavené mořem

Borovice (Pinus) je rod stálezelených jehličnatých stromů a keřů, z čeledi borovicovité (Pinaceae). Se zhruba 110 druhy jde o největší rod čeledi. Stejně jako ostatní zástupci čeledi borovicovitých se přirozeně vyskytují výhradně na severní polokouli. Jde o světlomilné, konkurenčně slabé stromy s velmi malými nároky na kvalitu půdy, které jsou schopny dobře snášet nejrůznější stanoviště; mnohé plní roli pionýrských dřevin.

Evolučně se vyvinuly v období spodní křídy, to je před 145 až 100 miliony let. Během té doby se objevilo mnoho nových druhů dinosaurů a některé druhy přeživší ze svrchní jury nabylo na významu. V mořích postupně vymřeli ichtyosauři. Poprvé se objevily krytosemenné rostliny.

Došlo ke globálnímu vzestupu mořské hladiny o 100 až 300 metrů. Moře Tethys zalilo Česko, zvláště Českou křídovou pánev, která se rozprostírá od Drážďan na severozápadní Moravu, dnes z ní zbývají pískovcová skalní města.

Důležité dřevo na stavbu i nábytek

Borovice patří mezi hospodářsky nejdůležitější jehličnaté dřeviny. Především poskytují kvalitní, měkké až středně tvrdé, snadno opracovatelné dřevo, využitelné ke stavebním účelům i na výrobu nábytku. Využívá se též pryskyřice, obsahující množství aromatických terpenických látek, a to v aromaterapii a kosmetice, stejně jako v léčivých mastech při revmatismu nebo artritidě; je také zdrojem přírodního terpentýnu.