Česká poštovna v novém hávu

Na místě zbourané České boudy její zásluhou vyrostla nová budova poštovny.

Zatím ještě slouží stará poštovna, která po úplném zpřístupnění nového objektu bude zbourána.

Ochránce přírody bylo nutné přesvědčit

Prosadit novou stavbu na nejvyšším vrcholu Krkonoš bylo velmi obtížné. Ochranáři zprvu s návrhem poštovny nesouhlasili a to vzhledem k moderně pojaté stavbě, jež ani vzdáleně nepřipomíná klasické krkonošské chaty.

Výhrady k ní měli především správci Krkonošského národního parku, kterým vadilo zejména to, že jim investorka stavby, provozovatelka původní České poštovny, nejdříve předložila jediný návrh architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana a oni si nemohli vybírat z více variant.

Proto sami oslovili tři architektonické ateliéry, které na jejich žádost vypracovaly celkem devět alternativních návrhů. I v tomto rozšířeném výběru dopadla nejlépe drobně upravená původní studie architektů Rajniše a Hoffmana, na kterou nakonec kývli správci parku i ministerstvo životního prostředí, jež muselo ke stavbě v nejpřísněji chráněné zóně národního parku vydat zvláštní povolení.

Kaple sv. Vavřince 1681

Čtrnáct metrů vysokou rotundovou stavbu nechal postavit slezský šlechtic Kryštof Leopold Schaffgotsch, jemuž patřily pozemky na severních svazích Krkonoš. V roce 1999 prošla památka důkladnou renovací včetně zateplení, instalace nového oltáře a zrestaurování nástěnných maleb.

Česká poštovna 1899

V roce 1938 po obsazení Sudet německou armádou byla poštovna uzavřena a její provoz nepokračoval ani po válce. Poštovní služby na Sněžce obnovila až v roce 1995 bývalá poštmistrová z Velké Úpy Jaroslava Skrbková, která pro poštovnu opravila malý domek mezi kaplí sv. Vavřince a trigonometrickým bodem.

Polská bouda 1976

Od roku 1900 byla nejvýraznějším objektem na Sněžce osmnáct metrů vysoká dřevěná stavba meteorologické stanice jištěná proti silným poryvům větru ocelovými kotevními lany. V roce 1976 se meteorologové přestěhovali nové Polské boudy tvořené třemi spojenými objekty připomínajícími létající talíře. Původní dřevěná stanice byla v roce 1990 rozebrána a snesena do údolí.

Kamenná mohyla 1824

Označuje trigonometrický bod 12. O jeho první přesné zaměření se poprvé postaral tehdejší Císařský a královský vojenský zeměpisný ústav ve Vídni. Bod dodnes po drobných úpravách a upřesněných měření slouží zeměměřičům.
Jeho vytištěnou dokumentaci vyfotografovanou na Sněžce v této podobě http://vimevite.cz/as/foto/3282-big.jpg naleznete i on line na webových stránkách Zeměměřického úřadu. Vše vyčtete například z grafického přehledu pro triangulační list 0924 http://dataz.cuzk.cz/prehledky.php?a=3&z=09&t=24 v této podobě http://dataz.cuzk.cz/gu/ztl_09/tl_0924/0924012a.gif. Je zřejmé, že místopis bodu vzhledem k zaniklým a očekávaným zbouraným stavbám a zejména k nové stavbě poštovny bude muset být upraven.

Stanice lanovky 1949

Až do poloviny minulého století museli lidé na Sněžku pěšky. Zpřístupnění vrcholu i méně zdatným turistům umožnila až sedačková lanovka. První cestující se svezli 15. ledna 1949 na Růžovou horu, stanice na vrcholu Sněžky byla otevřena v listopadu téhož roku.

Česká poštovna 2007

Originální skládačka z dvaceti tisíc dílů navržená speciálně pro vrchol Sněžky. Stavba se vrcholu dotýká jen prostřednictvím deseti patek, proto se převážná část její podlahy vznáší nad horou. Ovládáním vnějších dřevěných okenic je možné dát objektu podobu moderní stavbě i obyčejné dřevěné boudy. Nová poštovna vyrostla na místě větší České boudy, kterou v roce 1990 kvůli vypouštění nečištěné odpadní vody uzavřeli hygienici. Od té doby nejvýše položená budova v republice chátrala a její osud se definitivně naplnil před třemi lety, kdy došlo k její demolici.

Autor vyučuje geodézii a je provozovatelem serveru Vímevíte.cz