Herceg Novi, historická brána boky Kotorské

Na jadranském pobřeží jsou jako korálky na šňůrce navěšena městečka se starobylými centry, převážně benátského charakteru. Herceg Novi je složitější. Navzdory slovu "nový" v názvu byl založen již ve 14. století a vystřídal mnoho pánů. Přes Turky, Španěly, Benátčany, Rakousko-Uhersko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Jugoslávii nakonec zakotvil jako příhraniční město Černé Hory.

Nádherná příroda

Město střežící vstup do zálivu Boky Kotorské, s krásným pobřežím, plážemi a ostrůvky, vděčí za turistickou atraktivnost již samé poloze na moři, chráněné ze severu horu Orjen, skýtající krásné výhledy i lezecké možnosti. Takže není problém v jednom dni absolvovat horskou turistiku i odpočinek u pláže. Pobřežní promenáda 5 Danica, nazvaná podle pěti statečných dívek, které zahynuly bojujíce ve 2. světové válce, je ideální pro procházky, jogging, cyklisty, in-liny i prosté posezení na břehu či v četných kavárnách.

Boka Kotorska čili Kotorský záliv je největší přírodní záliv Jaderského moře. Geologicky se jedná o zatopené ústí řeky. Jedná se o nejdeštivější místo Evropy. Ročně zde naprší 5480 mm, to znamená zhruba 55 hektolitrů vody na metr čtvereční. Dělí se na čtyři menší zálivy - Hercegnovský, Risanský, Kotorský a Tivatský. Celková délka činí 28 km a šířka je v nejužším místě Verige 350 m. Řetězy zde bránily lodnímu útoku z moře. Zátoka je v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Ve městě Perast se nacházela slavná námořnická škola, kde studovali ruští námořníci. Do roku 1918 sloužil záliv jako nejjižnější kotviště rakousku-uherské válečné flotily. Za první republiky byla boka Kotorská přístavem pro československé lodě. 

Středověké pevnosti

O bouřlivé minulosti svědčí pevnosti, jichž má Herceg Novi nadobyčej hodně. Paradoxem je, že to nejznámější opevnění, Citadela, nevzalo za své v bojích, ale při zemětřesení. Škoda, ale milovníci pevnostních staveb si přesto přijdou na své. Kanli Kula (krvavá věž) byla postavena Turky a později sloužila jako vězení. Ironií je, že byla postavena na základech starší stavby, která nesla nápis Pro Pace (pro mír). Věž je 85 metrů nad mořem a završovala městské opevnění. Komplex je dnes přestavěn na působivou letní scénu s kapacitou více než tisíc míst pro projekce filmů, opery, kytarový festival aj.

Pevnost Forte Mare chránila přístup od moře již od doby založení středověkého města ve 14. století. Vzhled proměňovala během staletí, největšího rozšíření se jí dostalo od Turků, ale dnešní podoba pochází z rakousko-uherských časů. Vypíná se nad promenádou a uvnitř zdí je průchod vedoucí od moře až k vrcholu pevnosti. Z pevnosti je nádherný výhled na ústí Boky Kotorské, přístav, Igalo a na staré město. Podobně jako Kanli Kula dnes slouží pevnost kultuře. Pořádají se zde filmové projekce.

Španělé postavili během jediného roku, kdy zde vládli, ještě pevnost Španjola. Rok po té pevnost dobyli a přestavěli Turci. Pevnost se vypíná 170 metrů nad mořem a dominuje ústí zálivu Boky Kotorské. Má mohutné valy a v každém rohu kruhovou baštu. Pevnost byla propojena podzemními chodbami s oběma dalšími pevnostmi, což skýtalo obráncům možnost pokračovat v boji i v případě dobytí Kanli Kuly i Forte Mare. Dnes jsou tyto chodby neprůchodné.

Tím výčet pevností ještě nekončí. Mamula, byla vystavěna na stejnojmenném ostrůvku v ústí Kotorské zátoky. Pevnost, stejně jako ostrůvek, jsou dnes královstvím racků a výletním cílem.

Bránu ke starému městu Herceg tvoří turecká Sahat kula (hodinová věž), která se stala symbolem města V jejím průchodu je výroční basreliéfový pomník zakladateli města králi Tvrdku I. Kotromaniču a černá socha Panny Marie dle legendy vyřezaná z ohořelého dřeva.

Významné kostely

Z církevních památek Herceg Novi zaujme kostel svatého Archanděla Michaela na hlavním náměstí. Náměstí se správně jmenuje Trg Herceg Stjepana, ale říká se mu příznačně Bellavista. Kostel ve tvaru řeckého kříže je na všech čtyřech stranách orámován staletými palmami. Pochází z konce 19. století a je vystavěn z bloků vápence z Korčuly v byzantském stylu.

Východně dva kilometry od Herceg Novi je pozoruhodný klášterní komplex Savina, zasazený ve středomořské vegetaci. Skládá se ze dvou kostelů zasvěcených Panně Marii, z klášterní budovy a z kostela svatého Savy na sousedním pahorku, podle tradice postaveného za svatého Savy ve 13. století. Ukrývá cenné památky a zázračnou ikonu, která měla zachránit klášter před Benátčany.

Administrativní i faktickou součástí města jsou samostatné lázně Topla, kde stojí více než 300 let starý kostel svatého Salvátora. Zajímavostí je, že zde i pod vládou Benátčanů byly povoleny ortodoxní bohoslužby jako projev uznání za nasazení místních obyvatel při osvobozování z turecké nadvlády.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě