Hlávkův zámek Lužany

Zámek Lužany na Plzeňsku je výjimečně otevřený pro veřejnost jen v některé dny.

"V posledních letech máme otevřeno pro veřejnost pouze na začátku a na konci prázdnin," uvádí správkyně zámku Hana Kaufnerová. V roce 2011 jsou termíny následující:

2.-6. července (mimo 4. července)
23.-31. srpna (mimo 29. srpna)
10.-11. září

Otevírací doba je 9:00 - 16:30 h. Vstupné činí 50 Kč pro dospělé a 30 Kč pro důchodce a studenty.

Hlávkovy Lužany

Vesnice Lužany stály už ve 12. století, což ji řadí mezi starobylá sídla. Už ve 13. století tu určitě stála dřevěná tvrz. V renesanci dostala podobu zámečku a na konci 19. století se změnila v pohodlný novodobý zámek.

Nadace Josefa Hlávky zpřístupnila zámek ke stému výročí úmrtí svého zakladatele.

Josef Hlávka (1831-1908) je největší mecenáš vzdělání a umění v novodobé české historii.

Chudý přišel na svět a chudý z něho odešel

Prožil život jako podle holywodského scénáře. Chudý student se stal nejbohatším Čechem v Rakousku-Uhersku. Jeho profesní kariéra začala tím, že darem dostal od svého šéfa stavební firmu.

Tu rozvinul, postavil stovky budov a nakonec veškeré jmení, které by při dnešním přepočtu činilo dvě miliardy korun, věnoval nadaci na podporu studentů.

Narodil se v nedalekých Přešticích. Vystudoval architekturu na vídeňské akademii. Tam získal Římskou cenu, která mu umožnila studijní cestu po Evropě, kterou zplna využil během celoživotní tvorby.

Stavitel a architekt

Po návratu do Vídně se vyšvihl mezi tamní nejžádanější stavitele. Během třinácti let postavil postavil 150 významných staveb, mezi nimiž byla i Dvorní opera. Kromě stavitelství stále projektoval a věnoval se architektuře.

Vyprojektoval například biskupské sídlo řeckokatolické církve v Černovcích na ukrajinské Bukovině (dnes tam sídlí univerzita), Zemskou porodnici v Praze (dodnes se jezdí rodit k Apolináři) a několik vídeňských paláců. Vše v novorenesančním nebo novogotickém stylu.

Od Národního divadla v Praze byl odstaven zdejšími politickými čachry. Nadvakrát stavěná budova (kvůli požáru) byla zpackaná hned od začátku, a tak výstavba trvala drahnou dobu a nakonec neodpovídala ani původnímu návrhu.

Zachránil Karlův most

V roce 1869 se Josef Hlávka přepracoval a nemoc ho na deset let uvrhla do invalidního křesla. V té době se věnoval záchraně památek a přes ně se dostal k podpoře umění a vzdělání.

Například v roce 1890, kdy povodeň, kterou překonala až tisíciletá voda roku 2002, strhla Karlův most, zpracoval projekt jeho záchrany a hned jej celý financoval.

Hlávka stál diplomaticky a finančně také za vznikem dnešní Akademie věd a Národohospodářského ústavu. Nadaní chudí studenti od něj dostali Hlávkovy koleje.

Za finanční podporu mu vděčily stovky českých vědců a umělců. Celá generace Hynaise, Švabinského, Myslbeka, Dvořáka, Suka, Vrchlického a dalších by bez jeho pomoci zřejmě živořila a asi by nevzniklo tolik klasických děl, které dodnes dávají zážitky celému světu.

Mecenáš a přítel umělců

V přízemí zámku v Lužanech je stálá výstava o díle a odkazu Josefa Hlávky. Zajímavější je zámek jako celek. Můžeme jím procházet a kochat se díly českých klasiků, kteří patřili mezi Hlávkovy přátele a které zároveň sponzoroval.

Nad hlavním schodištěm si prohlédneme portrét knížete Metternicha, který bývá v Čechách démonizován jako rakouský tyran. Další údajný nepřítel Čechů té doby kníže Lobkovic visí hned vedle, protože to byl prorektor Nadání a nejvyšší maršálek zemský.

Dvořákova mše k vysvěcení kaple

V Hlávkově pracovně, kterou umístil do bývalé kaple, uvidíme technicky domyšlené detaily. Pracovní stůl osvětlil arkýřem, oknem v hlavním průčelí a malými okénky v bočních stěnách, které optařil okenicemi na regulaci osvětlení.

K vysvěcení nové kaple, kterou Josef Hlávka postavil v antickém stylu, složil Antonín Dvořák Lužanskou mši D-dur.

Park z dávné geologické minulosti

Josef Hlávka se po dokončení zámku vrhnul na park. Skoupil pozemky v okolí, což byly většinou mokřiny, a melioroval je. Poté na nich vytvořil krajinářský park v anglickém stylu. Základní zahradnické práce mu trvaly pětatřicet let.

Mezi nejvzácnější stromy v Lužanech patří mohutný liliovník tulipánokvětý, který je příbuzný známější a menší magnólie. Metasekvoj tisovcová je druhohorní jehličnan, který se dochoval jen v tisícovce kusů u Žluté řeky v Číně. Jinan dvoulaločný je relikt z doby, kdy se z něho stalo černí uhlí.

Pokud pojedete do zámku Lužany na kánoi po Úhlavě, uvidíte ze zahrady nejdřív Dvořákův altán nad starým jezem.

Hrady a zámky na Horydoly

Berštejn
Děvín
Eilean Donan (Skotsko)
Firmian (Itálie)
Chillon (Švýcarsko)
Kostelní Bříza
Klenová
Košťálov
Křivoklát
Kuřivody
Písek
Přimda
Ralsko
Sion
Valdek
Zbiroh
Zborov (Slovensko)