Hrobka na Slavíně pro 55 velikánů

Hrobka na Slavíně byla životní metou mnoha umělců a vědců minulého století.

Intelektuální honorace 20. století

Nebylo tehdy špatné navždy zůstat spát na vyšehradském hřbitově mezi dalšími populárními osobnostmi. Pokud vás ale pozůstalí dostali do centrální honosné hrobky, znamenalo to, že jste byl tady v slzavém údolí někdo!

Jestli má někdo zájem, jedno místo je stále volné. Pohřební spolek Svatobor dal však do svých stanov už kdysi dávno rozumné omezení, že v hrobce nebude ležet žádný politik. Navíc většina pozůstalých dnes nechává své předky uložit ke svým rodinám, nebo rozpráší jejich popel tam, kde to měli rádi.

Prvním pohřbeným na Slavíně byl roku 1901 básník Julius Zeyer. Zatím posledním nebožtíkem byl dirigent Rafael Kubelík roku 1996.

Výjimečně otevřená krypta s nebožtíky

Hrobka na Slavíně není určena pro vystavování mrtvých. Přístup do ní měli dosud jen příbuzní, nemnozí badatelé v oboru historie a údržbáři. V roce 1973 se sem podívali také restaurátoři. Od té doby prakticky nikdo.

O letošním adventu je hrobka na Slavíně otevřená pro veřejnost. Kryptu je možné navštívit ještě 4. prosince (12-16 h), 9. prosince (13-14 h), 10. a 11. prosince (12-16 h), 16. prosince (13-14 h), 17. a 18. prosince (12-16 h). Počet návštěvníků i délka prohlídky jsou omezené. Vstupenky jsou sice zdarma, ale vydávají se jen na vybraný den a hodinu od rána toho dne ve vyšehradské pokladně na Starém purkrabství. Jeden zájemce může dostat nejvíce čtyři lístky. Nelze si je rezervovat předem.

Podle našich včerejších zkušeností se ukázalo, že na všechny, kteří přišli na Vyšehrad dopoledne, se během dne dostalo.

Prohlédněte fotogalerii SLAVÍN NA VYŠEHRADĚ:

Kdo leží v hrobce na Slavíně?

Julius Zeyer (1841 - 1901), básník

Wácslav Wladiwoj Tomek (1818 - 1905), historik

Josef Ladislav Píč (1847 - 1911), archeolog

Josef Václav Sládek (1845 - 1912), básník

Jaroslav Vrchlický (1853 - 1912), básník

Josef Král (1853 - 1917), jazykovědec

Růžena Svobodová (1868 - 1920), spisovatelka

Jan V. Novák (1853 - 1920), literární historik

Jan Klecanda (1855 - 1920), spisovatel a novinář

Josef Václav Myslbek (1848 - 1922), sochař

Jan Štursa (1880 - 1925), sochař

Josef Gruber (1865 - 1925), ekonom

Vojtěch Hynais (1854 - 1925), malíř

Ema Destinnová (1878 - 1930), zpěvačka

Oskar Nedbal (1874 - 1930), dirigent

Kamil Hilbert (1869 - 1933), architekt

Jaroslav Hilbert (1871 - 1936), dramatik

Antonín Klášterský (1866 - 1938), básník

Alfons Mucha (1860 - 1939), malíř

Jan Kubelík (1880 - 1940), houslista

František Křižík (1847 - 1941), vynálezce

Oldřich Hujer (1880 - 1942), jazykovědec

Bohumil Kafka (1878 - 1942), sochař

František Xaver Svoboda (1860 - 1943), spisovatel

Josef Hora (1891 - 1945), básník

Josef Gočár (1880 - 1945), architekt

Václav Špála (1885 - 1946), malíř

Karel Toman (1877 - 1946), básník

Jan Heřman (1886 - 1946), klavírista

Ladislav Jan Šaloun (1870 - 1946), sochař

Karel Engelmüller (1872 - 1950), divadelní kritik a historik

Vilém Zítek (1890 - 1956), zpěvák

Jaroslav Kocián (1883 - 1950), houslista

Marie Pujmanová (1893 - 1958), spisovatelka

Jan Lauda (1898 - 1959), sochař

Karel Honzík (1900 - 1960), architekt

Ferdinand Pujman (1899 - 1961), režisér

Otakar Mařák (1872 - 1939), zpěvák

Karel Hoffmann (1871 - 1936), houslista

Josef Štefan Kubín (1864 - 1965), spisovatel

Jaroslav Fragner (1898 - 1967), architekt

Antonín Pelc (1895 - 1967), malíř

Richard Kubla (1890 - 1964), zpěvák

Vojta Novák (1886 - 1966), herec a režisér

Otilie Beníšková (1882 - 1967), herečka

Zdeněk Štěpánek (1896 - 1968), herec

František Maxián (1907 - 1971), klavírista

Kamila Ungrová (1887 - 1972), zpěvačka

Vítězslav Vejražka (1915 - 1973), herec

Antonín Strnadel (1910-1975), malíř

Eduard Kohout (1889 - 1976), herec

Ladislav Boháč (1907 - 1978), herec

Jaroslav Marvan (1901 - 1974), herec

Václav Bednář (1905 - 1987), zpěvák

Rafael Kubelík (1914 - 1996), dirigent