Jak nevařit na sněhu

* Pokud večer vaříte a ráno budete vařit znovu, nechte v ještě teplém ešusu rozehřát trochu sněhu. Za chvíli se z něho stane led. Při ranním vaření se z ledu rychle stane voda a roztápění nového sněhu bude rychlejší.

* Sníh na vaření co nejvíce udusejte. Během jeho rozpuštění v ešusu ho stále mačkejte. Vzduch mezi krystalky je totiž výborný tepelný izolant, který pracuje proti vám.

* V teplotách okolo nuly se vyplatí dát ešus se sněhem na sluníčko a sníh předehřát.

* Vařič postavte na skálu nebo trávu. Pokud na nich neleží sníh, lze předpokládat, že tam bude tepleji. Na sněhu a ledu se vařič i ešus odspodu ochlazují.

* Zásadně zakrývejte ešus pokličkou. Pokud ji máte hlubokou, obraťte ji a nasypte do ní sníh. Budete mít připravenou vodu na další chod. Ušetříte spousta času a paliva.

* Nestavte vařič na vítr. I když budete používat závětří a plamem bude hořet, nádoba se bude zbytečně ochlazovat.

* Vařte v tenkostěnných nádobách. Pokud máte peníze, kupte si speciální kempingové nádobí. Jinak si sežeňte starý mlékovar a udělejte si z něho outdoorový hrnec.

* Kde to jde, šetřete drahocenné palivo vařením na ohni.

* Připravte si hromadu sněhu co nejblíže k místu vaření. Nebudete muset vylézat ze spacáku a ze stanu.

* Benzíňák nepatří do uzavřeného prostoru, hrozí otrava z nahromaděných zplodin. Plyn na sněhu zamrzá, bomby je potřeba nechávat přes noc ve spacáku a při vaření je podkládat karimatkou nebo je držet mezi koleny.

Týdenní spotřeba? Ráno a večer uvařit dva ešusy ze sněhu v závětří = 1,5 l benzinu = tři velké plynové bomby.

(A nakonec: nezapomeňte doma zapalovač, lžíci a sůl!)