Metronom letěl vzduchem

Prostory pod bývalým stalinovým pomníkem byly naposledy využity na počátku devadesátých let pro večírky Radia Stalin, nyní známeho pod názvem Radio 1.

Povodně poničily Výstaviště

Areál Výstaviště byl již dvakrát poničen katastrofální povodní. Poprvé pouhý rok před jeho otevřením a Jubilejní výstavou v roce 1891. Velká voda tehdy zničila i Karlův most a na rozestavěném Výstavišti pochroumala části staveb včetně železných oblouků Průmyslového paláce. Přesto byl areál k 15. květnu 1891 slavnostně otevřen. Součástí areálu bylo Křižíkovo elektrické osvětlení, obří reflektor na věži Průmyslového paláce a obdivovaná světelná fontána. Další velké škody utrpělo Výstaviště při nedávné tisícileté vodě v Praze.

Na Letné rostlo víno

Letenské sady se kdysi nazývaly Letná hora, tj. hora obrácená na letnou - jižní stranu. Na letenském svahu bývaly vinice a Letenská pláň často sloužila jako vojenské ležení. Poté, co zemřel většinový majitel pozemků Jakub Wimmer, začaly letenské stráně pustnout. Od šedesátých let 19. století pozemky začala vykupovat pražská obec pro zbudování veřejného parku.

Kolben s Daňkem stavěli na Štvanici

Zajímavá technická památka se nachází na špici největšího pražského ostrova. Vodní elektrárna na Štvanici secesního vzhledu byla inspirována podobou francouzského zámku. Tři Francisovy turbíny byly vyrobené firmou Kolben a Daněk, jednu z prvních betonových staveb v Praze měla na starosti společnost Kapsa a Müller. Oběžná kola jediné dochované původní turbíny stojí na soklu v nábřežní zdi ostrova.

Historický kolotoč

Pavilon nedaleko Letenského zámečku skrývá novorenesanční kolotoč s dřevěnými koníky ve skutečné velikosti a modely aut. Koně jsou potaženy pravou koňskou kůží bez spojů od hlavy až po kopyta s pravým sedlem a uprostřed kolotoče stojí několik rytířů v brněních. Kolotoč sem byl na konci devatenáctého století přenesen z Královských Vinohrad od zájezdní hospody Na Kravíně.

Perla architektury málem nepřežila

Architektonickou perlou je funkcionalistická stavba Veletržního paláce z let 1925-1928. Šlo o veletržní centrum se dvěma výstavními paláci, s hotelem, obytným domem a s administrativní budovou. Ve své době největší železobetonová stavba svého druhu na světě, navíc jedna z prvních oficiálních budov postavených v teprve rodícím se funkcionalistickém stylu. Pohnutý osud budovy začal za druhé světové války, kdy byla zabavena německými říšskými úřady a používána také jako shromaždiště Židů před odsunem do koncentračních táborů. V padesátých letech byl palác přestavěn na administrativní budovu a v roce 1974 do základů vyhořel. Po dlouhém váhání, co s poničenou stavbou, byl palác naštěstí opraven a v roce 1995 otevřen jako sídlo sbírky moderního umění Národní galerie.

Stromovka bývala oplocenou oborou

Královská obora Stromovka se v současnosti rozkládá na ploše 95 hektarů. Vznikla za Přemysla Otakara II., který ji nechal roku 1266 ohradit jako loveckou oboru a postavil letohrádek. Pro zásobování rybníka vodou z Vltavy vzniklo na konci šestnáctého století unikátní technické dílo Rudolfova štola. Ta tunelem o délce 1102 m přivádí vodu z Vltavy od Štefánikova mostu, na jejím konci je renesanční portál s monogramem Rudolfa II.