Na výletě Maloskalskem

Koupili sme si jogurt a další důležité suroviny. Pak následoval přesun na zastávku, jelikož kolem jel Vašek s Luckou tak sme je zastavili a ještě chvilku pokecali, než nám jel bus.

Náhle sme uslyšeli známej zvuk akvárka, a tak sme naběhli na zastávku na místo, kde jsou přední dveře, a nastoupili sme.

Jelikož já mám průkazku, tak sem hladce prošel, zato Dan si ještě musel koupit jízdenku. Řidič byl hodnej, a tak jel pouze na jeden lístek a neplatil za bágl. Usídlili sme se u prostředních dveří vedle kočárku s malym dítětem. To dítě pěkně řvalo, ale naštěstí si ho pak vzala máma a uklidnila ho – sláva!

Naběhli sme do samky

Vystoupili sme v Rychnově na náměstí a okamžitě sme naběhli do samky koupit si něco k jídlu. Nakoupili sme podle potřeby pití, chleba, salám a jogurty. Když sme vyšli z krámu, tak sme zamířili směrem k hasičárně a dál na Košovy. Ještě v Rychnově sme šli kolem velkýho huňatýho psa a Dan mu hodil kousek salámu. Pes šel pořád za náma, a tak sem mu poradil, ať mu hodí housku. Pomohlo to.

Cesta jinak nebyla zas tak zajímavá (možná proto že se šlo pořád po asfaltu), pouze poslední kousek před Kopaninou, kde byla ještě místy břečka, zbytky sněhu a bláto, se dala trochu užít. Když sme dorazili na Kopaninu, tak sme si museli sednout a trochu se napít protože, jelikož nám byla zima, všechno sme vypotili.

Na jednu housku připadlo pět koleček salámu

Další část cesty vedla z Kopaniny po modrý na Frýdštejn. Na Frýdštejně sme hledali vhodné místo, kde by nefoukalo, ovšem nezbylo nám nic jinýho, než si sednout na lavičky a snést vítr, začínal sílit. Danek si proved menší úpravu svého spodního prádla. Já sem si zatím vyndal salámek a houstičku a sněd sem to úplně nádherně. Na jednu housku připadlo pět koleček salámu. Na tento předkrm sem si dal oříškovej jogurt s houskou a to všechno sem zapíjel minerálkou. Danek si tam taky něco chroupal. Co to bylo nevim, jelikož sem mu do huby nekoukal. Než sme odešli, tak sem šel vyhodit kelímek od jogurtu a už sem se toho zhostil po předchozích návštěvách profesionálně. Zvednutí víka a hození kelímku s následným zavřením mi netrvalo dýl jak vteřinu. Tak rychle kvuli smradu, co se skrývá uvnitř.

Já si vybalil poslední zbytky salámu

Cesta dál pokračovala po červeně značený cestě k Pantheonu, zřícenině hradu Vranov a vyhlídce. Vše se tyčí nad Malou Skálou. Pro zpestření byly podél cesty kartičky z otázkama, a tak sme si ji zpestřili hádáním otázek. Většinou sme to věděli! Když sme došli ke studni, co je před hradem, tak nám nedalo se kouknout jak je hluboká, i když sem to viděl x-krát. Museli sme se teda naklonit přes plot, ale za ten zážitek to stálo. Pak sme se šli kouknout na Pantheon, kde sme dobu čekali, kdy uvidíme helikoptéru, co sme slyšeli. Neviděli sme, ač sme koukali i dalekohledem. Asi to helikoptéra nebyla.

Když nás přešel manýr koukání po Malý Skále, tak sme se sebrali a šli sme na vyhlídku, kde sme se kochali pohledem na Malou Skálu z trochu jinýho úhlu. Ovšem teď sme se koukali i po jinejch objektech než předtim. Když sme tam tak postávali, tak sme přemejšleli nad tim, jaký by to asi bylo si to slanit.

Následně na to sme se dali na sestup, a tak se stalo, že sme se ocitli na Malý Skále. Šli sme po proudu Jizery kolem kempu, a dál přes most. Došli sme k lavičce u kapličky, sedli sme si tam a já si vybalil poslední zbytky salámu. Jak sem ho tak dojídal, tak kolem nás procházel muž s kárkou, pozastavil se a popřál nám dobrou chuť. Náhle se zastavil úplně a šel k nám! Přišel k Danovi a ptal se ho, kde sehnal ty maskáče. Danek mu na férovku řek, že je profesionální voják. Chybělo mu k tomu plno věcí (ale na první pohled ne) a že teď se de jen projít do lesa a tak. Chlápek se dal do řeči a asi deset minut nám vyprávěl, jak byl v Alpách a jak tam spad do ňáký pukliny. Pak nám radil, ať nelezeme po Suškách, že pískovec klouže a že se láme. Jako kdyby sme to nepoznali na vlastní kůži. A ještě jak lez za mlada kvuli sázce tří piv na vyhlídku bez jištění.

U Boučků sme zůstali na tři piva

Když zase odjel, tak sme zabalili věci a šli k Boučkům. U Boučků sme zůstali na tři piva, ovšem během toho, co sme dopíjeli první, tak přišel chlápek a dal si u nás panáka rumu. Ťukli sme si a on zase odešel. My s Danem sme si vychutnávali ty pivečka a kecali o všem možnym i nemožnym. Vedle nás seděli dva tatíkové ve vojenskym, no a když odešli tak Dan začal kritizovat jejich výšivky. Ne že by nebyli vojenský, ale byli našitý tam kde nemaj co dělat.

Když sme odcházeli, tak venku akorát přestávalo pršet a tak sme rovnou vyrazili na Sušky. Potkali sme zase toho chlápka. Šel si dát dalšího.

K Suškám sme šli po modře značený cestě, ze začátku se mi podlamovali sice trochu nohy, ale jinak to šlo.