Rakouské dálniční známky, mýto v tunelech a na alpských silnicích

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/bizarni-dopravni-predpisy/r~49b201da646911efbf960cc47ab5f122/v~sl:e199bc32f908bcbe6fc813e918a51bd7/
Podobný zákaz platí i ve Švýcarsku, kde navíc - minimálně v některých částech země - není možné umývat auto v neděli nebo ve večerních hodinách. Večerní klid je vůbec pro Švýcary důležitý, mezi 22. a 7. hodinou tak nesmíte hlasitě bouchat dveřmi nebo víkem kufru, o prudkém zrychlování samozřejmě nemluvě

Drahé v dnešní době, kdy lidé kupují mobily za desetitisíce? Nějkaké tp počitadlo ujetých km na dálnici nemůže být problém větší, než ona elektronická známka. A platit se může zálohově kreditem jako u mobilu Stejně tak jako onen vysílač pro iniciování. A kontroůovat se může při púolicejních kontrolách stejně jakop známka a spolehlivost při STK.  Stejně tak by se mělo pčistupovat i k onomu měření emisí. Tam starý spartak s litrovým motorem vypustí toho CO2 daleko méně než moderní MPV či Off road.   A ono se utrácí jinde daleko víc.

Digitální odečítání ujeté vzdálenosti vyžaduje složitý systém, je třeba nainstalovat odečítací čidla na silniční síti a vytvořit někde centrální počítačové zázemí s případným perzonálem. A to vše není žádná jednoduchá a hlavně to není levná věc

A tak se všeobecně požaduje paušální poplatek – v tomto případě je kontrola účastníků provozu značně jednodušší. Poplatek v závislosti na ujetí vzdálenosti je zaveden třeba ve Francii nebo v Itálii. To požadovalo vytvoření mýtných stanic na každém vjezdu a výjezdu z dálnice a instalaci odpovídajících automatických pokladen – což také nebyla levná záležitost.  

Paušální poplatek se tak jeví jako nejlevnější řešení zpoplatnění jízdy po dálnici. Aby se vyrovnala jistá diskrepance při vyžadování poplatku, kdy vozidlo dálničním systémem jenom jednou projíždí a při tom platí třeba časový poplatek na celý rok (příklad Švýcarsko) byly v některých zemích vytvořeny další, nižší a levnější stupně zpoplatnění – na měsíc, na deset dnů a pod.

Ale komu je i toto finančně mnoho tak má možnost po dálnici nejet a použít vedlejší dopravní instalace - podobně jako nejet pod horami tunelem nýbrž se zdarma vyšplhat až nahoru do průsmyku a na druhé straně zase sjet dolů do údolí.

I při stávajících systémech je zcela jednoduché si spočítat kolik mně bude stát pohyb z místa A do místa B – jednoduchá matematika.

dálniční známky..ergo stále stejné zpitomění. V dnešní moderní době je jediné správné řešení platit za přímé užívání dálnice měřením ujetých km jak to mnohde mají ony kamiony. Problém to není, jen neochota. A přestane onen blázinec a kšefty. Prostě si každý lehce a bez rizik spočítá, co zaplatí a podle toho pojede.

Děkujeme za upřesnění.

Dobrý den. 

Při koupi rakouské DIGITÁLNÍ známky na benzínách v Rakousku, je známka platná ihned (ab sofort) při sjednání nebo datumem, který si zákazník určí. Stačí předložit malý technický průkaz, pro usnadnění registrace. 

14 denní aktivace je pouze v případě registrace přes internet.

Levněji vyjde si zakoupit dál. známku v Rakousku než na českých benzínách. 

 

Dobrý den

dekuji za clanek! zaroven sem hazim odkaz na clanek ktery resi znamky od roku 2018  tu v cr

pro srovnani http://www.dopravniznaceni.com/Dalnicni-znamky-co-se-v-roce-2018-zmenilo-v-Cechach-b1037.htm

To je dobré! Díky za odkaz.

Ahoj,

udělal jsem průzkum internetu ohledně informací o dodatečných poplatcích za průjezd především horských úseků. Seznam se rozrostl do nepředpokládaných rozměrů a stále v něm asi nejsou podchyceny uplně všechny úseky. K nahlédnutí je zde http://www.tolls.eu/cs/austria#horske-useky

Švýcarská dálniční známka i v roce 2011 stojí 40 SFr. Musí ji mít osobní automobily, motorky a přívěsy (i bydlíky) do 3,5 t. Může se koupit při vjezdu do CH na celnici (ne na každé), na poště, u některých trafik, v odpočinkových restauracích na dálnici (ale jak se tam člověk bez ní dostane, to je na pokutu) a u některých benzinových pump. Kdo jí nemá a je švýcarskou policií přistižen, zaplatí pokutu 100 franků a je donucen si jí okamžitě koupit.Tak zvaná „velovignette“ je vlastně znak toho, že majitel kola zaplatil povinné ručení, které kryje jakékoliv škody na osobách a věcech tímto kolem. Výše škod je omezena hranicí 2 miliónů franků. Tato známka stojí v roce 2011 5 franků, je platná od 1. června 2011 do 31. května 2012. Kdo bez ní jezdi a je přistižen je pokutován 40 franky. Pro návštěvníky ze zahraničí není povinná, takže třeba v Bazileji je vidět mnoho Francouzů z přihraničního Alsaska, kteří jezdí beze známky.