Stonehenge a Avebury mají nové muzeum

Rekonstrukce stála britskou státní pokladnu v přepočtu téměř miliardu korun. Takovpu péči si ovšem světoznámá památka zaslouží.

Muzeum a objekt služeb poro návštěvníky stojí dva a půl kilometru od samotného Stonehenge. Ke vztyčeným kamenným obrům se odtud chodí pěšky nebo jezdí autovlakem. Vstupné činí 14,90 liber (cca 500 Kč) za dospělou osobu.

Nejvíce lidí sem přijíždí v době letního slunovratu (červen) a zimního slunovratu (prosinec).

Stonehenge je megalitický monument ve Wiltshire v Anglii - 3 kilometry na západ od Amesbury a 13 kilometrů severně od Salisbury.

Gigantické megalitické kameny

Dokončené Stonehenge vypadalo takto: Dva metry hluboký příkop a půl metru vysoký val jsou kruhového tvaru (cca 3100 př.n.l.). Cestu střeží od severovýchodu za vnějším příkopem jeden mohutný kámen. Uvnitř je postavený prstenec pětimetrových pískovcových monolitů propojených bez přerušení překlady. Vnitřní kruh namodralých kamenů se skládá z podkovy pěti trilithonů (dva vztyčené kameny jsou přeloženy překladem) a podkovy z modrých kamenů s jedním velkým kamenem uprostřed (cca 2500 př.n.l). Kruhy z namodralých kamenů byly posléze rozebrány a na jejich místo byly dosazeny gigantické balvany, které této stavbě dominují dodnes (cca 1900 př.n.l.).

Od Stonehenge vede třicet metrů široká a tři kilometry dlouhá cesta k podobnému místu, kde místo kamene bylo použito dřevo. V těsné blízkosti Stonehenge stojí několik desítek dřevěných domů.

Osmdesát bloků z namodralého pískovce bylo podle starších teorií vylámáno v pahorkatině Preseli ve Walesu. Na vzdálenost 320 kilometrů byly bloky dopraveny do Stonehenge. Má se za to, že při pobřeží Walesu po moři a pak po řekách Avon. Nakonec snad byly smýkány na ližinách nebo tlačeny na válcích do kopce Stonehenge a tady vztyčeny. Experimentální archeologové to zkusili a jeden jejich kámen dodnes leží na mořském dně poblíž přístavu Milford Haven. Další pokus se už nekonal, protože se ukázalo, že takhle to nejde.

Nově se uvažuje spíše o riolitu z jižní Anglie v lokalitě Pombrekoshir u Amesbury. Doprava odtamtud by byla ještě problematištější než v prvním případě, protože by se musela odehrát po zemi. Snad při tom pomohl ledovec v době ledové, ale je divné, že v okolí nebyly nalezeny zbytky tohoto materiálu, než ze kterých je postaveno Stonehenge.   

Stavba začala kolem roku 3500 př.n.l a byla ukončena o patnáct set let později.

Stonehenge a okolí společně s kromlechem v Avebury je zapsáno na seznam Světového dědictví UNESCO. 

Na dohled od sebe stojí nejtajemnější objekt Stonehenge, obrovský kromlech Avebury, největší prehistorická hrobka v Anglii a nejvyšší uměle navršený pahorek Silbury Hill.

Kromlech Avebury byl větší a záhadnější 

Kromlech Avebury (kromlech je keltský výraz pro seskupení) původně sestával z velkého kruhu asi stovky vztyčených kamenů. Vnější val a příkop měl obvod o délce více než kilometr. Celý areál zabíral 11 hektarů.

Rozměry kromlechu v Avebury berou pozorovatelům dech. Pokrývá plochu 11 hektarů a obsahoval původně velký kruh s asi stovkou vztyčených kamenů, dodnes jich zůstalo na svém místě 27, uzavírající dva menší kruhy, které v současnosti připomínají nepravidelně roztroušené kameny.

První systematický badatel John Aubrey prohlásil, že Avebury vyniká nad Stonehengem asi tak jako katedrála nad pařížským kostelem. Do areálu vedou čtyři vchody. Od jednoho vedla dva a půl kilometru dlouhá dvojitá alej strojících kamenů zvaná Kennetská cesta. Proti ní vedla podobná dvoukilometrová Beckhamptonská alej. Do dnešního dne nezůstal stát ani jediný kámen. Ve 14. století křesťané znesvětili prastarý pohanský chrám a svrhli mnoho kamenů. Dílo zkázy bylo dovršeno v 17. a 18. století, kdy byly obrovské kameny rozbity na stavební materiál pomocí ohně, vody a palice. Uvnitř kromlechu vyrostla vesnice, jejíž domy byly postaveny ze zlomků megalitických kamenů.

Jedním z mála megalitů, které přežily zničení Avebury, je balvan zvaný Ďáblova židle o rozměrech 4,3 x 4 metry v místě, kde se Kennetská alej spojuje s velkým kruhem. Archeologové vycházejí ze záznamů v knize s názvem  Popis Avebury, kterou napsal v 18. století William Stukley. Stojí v ní mimo jiné: "Avebury vykazuje známou velkolepost vkusu, přesnost v plánování, zjevnou symetrii a dostatečnou úhlednost v provedení." 

Kdo, jak, proč? Nevíme!

K čemu vlastně sloužilo Stonehenge, není vůbec jasné. Znalci se zatím přiklánějí nejčastěji k astronomické observatoři, protože spojnice různých kamenů vedou k astronomickým jevům důležitým pro zemědělství, jako je rovnodennost a slunovrat, ale také k nebeským záležitostem, které dnes dokážeme zpětně vypočítat k době budování Stonehenge, jako jsou pohyby planet, hvězd, souhvězdí, ale třeba i různé konjunkce.

Mohlo jít však také o nemocnici pro léčení zraněných a nemocných, rituální svatyni, pohřebiště, nebo snad o lapač neznámé enegie, čili vlastně předhistorickou elektrárnu. Všechno ovšem také mohlo být úplně jinak. Vlastně o Stonehenge nevíme nic - kdo, jak a proč ho postavil.

INFO: Stonehenge a krajina okolo Stonehenge

Zobrazit místo Turistika na větší mapě