TEST POHOREK Tandem Northland a Hi-tec

Od bezejmenných modelů trekovek Northland a Hi-tec nemůžeme očekávat skvělé výkony v nepromokavosti, pohodlí, nebo váze. Nabízejí však výborný poměr ceny a kvality.

V redakci již několik let nosíme textilní trekingové pohorky nejnižší třídy Northland a Hi-tec a nemůžeme si je vynachválit.

Stále v prodeji

Northlandy jsme pořídili za třináct set korun v pražském sportovním supermarketu Gigasport před pěti lety. Už tehdy před pěti lety byly zlevněné, ale dodnes se každé jaro a podzim objevují v nabídce znovu. Pokud vyčíhnete správný okamžik, jejich ceny padají až na sedm stovek korun.

O něco mladší hitecy jsme koupili vloni při jarním výprodeji v Intersparu. Stály sedm set korun. Na visačce bylo sice uvedeno jejich jméno Vail, ale podle oficiálních internetových stránek nese název Vail daleko vyšší model pohorek.

Vložky do bot

Pohorky mají společný svršek kombinující umělou kůži semišového vzhledu s textilem. Oboje jsou nižší kotníkové a mají spíše měkčí podrážku. Do obou jsme museli po pár dnech nošení umístit vložky kvůli větší stabilitě a pohodlí nohy.

U Northlandů bylo potřeba nejméně jednou ročně měnit tkaničky, protože očka jsou ostrá a trhají je.

Northlandy byly lehčí, o něco vyšší a pohodlnější. Hitecy trochu drhnuly okolo lýtek. To se týkalo jedné ženy i dvou můžu, kteří boty zkoušeli.

Do pohorek teče

Ani jeden z modelů nezaručí nepromokavost. I když jsme je pečlivě nastříkali impregnačním sprejem, po čtvrthodině v mokrém sněhu nebo vysoké trávě jsme měli ponožky mokré. Za to ale oboje boty velmi rychle schnou a vyschnou i během jednodenního výletu.

Na letní hory

K čemu nám byly takové nepříliš kvalitní boty dobré? Nosení středně těžkých batohů na víkendové túry (do 15 kg) nám s nimi nedělalo potíže. Pětadvacetikilogramový batoh si však už říkal o pevnější a těžší pohorky.

Boty se nám tedy osvědčily především ve středních horách. V létě jsme s nimi byli lézt například v Gosaukamm u Dachsteinu, v Tennengebirge, Wilder Kaiseru a ve Vysokých Tatrách. Přišli jsme v nich na horskou chatu, potom pod stěnu a přezuli se do lezeček. Trekovky putovaly do batohu a na vrcholu jsme si je zase přezuli na sestup.

Lehké lezení

Lezení v nich bylo pohodlné do obtížnosti II, s potížemi jsme dali i III+. To bylo například na normálce na Bischofsmütze, nebo na Berchtesgadenské cestě na Watzmann.

Samozřejmě jsou levné trekovky vhodné na skoro všechny pěší výlety v českých zemích od jara do podzimu. My jsme v nich chodili pod skály, na výlety s dětmi a používali jsme je i jako "transportní" boty na vodní turistiku a na cykloturistiku v terénu.

Lze očekávat, že při víkendovém provozu vydrží oba modely pět let chození. Při tom není potřeba se o ně vůbec starat. K největší úhoně dojdou stejně jako všechny sportovní boty při běžném denodenním chození po městě.