TEST: Pláštěnky na batohy

Redakčním testem prošlo pět batohových pláštěnek od pěti výrobců.

Není příliš o čem mluvit. Všechny čtyři značkové pláštěnky velmi zvýšily ochranu batohů proti lijáku.

Jedna od neznámého výrobce po dvou letech ve velmi silném dlouhotrvajícím dešti byla zevnitř mokrá. Pořád ale bylo výrazně lepší ji mít, než nemít.

Na zádech jsme měli tyto batohové pláštěnky:

Boll (uložená ve dnu batohu)

Husky (uložená ve dnu batohu)

Loap (uložená ve dnu batohu)

Salewa (uložená v zádech batohu)

noname (zakoupená samostatně)

Rychlost je u pláštěnky hodně důležitá

Pláštěnka na batoh se používá jen ve velmi ošklivém počasí. Je tedy důležité, aby byla stále po ruce.

Ve větru, dešti nebo mokrém sněhu nebývá moc sil ani chuti na prohledávání batohu, rozepínání a zavírání kapes. Nejlépe to vyřešila Salewa. Její batoh sundáme ze zad, sáhneme mu za krk, vytáhneme z kapsy pláštěnku a natáhneme ji přes batoh. Pak už ruksak zase rychle hodíme na záda.

Standardní umístění kapsy s pláštěnkou je však ve dně batohu. Vyprostit odtamtud ostatní pláštěnky bylo o něco pomalejší než u Salewy.

Pokud máme samostatnou pláštěnku koupenou zvlášť, měli bychom ji nosit v batohu na stále stejném jednoduše dostupném místě. Hledat, kam jsme ji vlastně strčili, je v lijáku velmi nepříjemné a hrozí zamokření veškerého obsahu batohu.

Střih ani materiál pláštěnky není žádná věda

Pláštěnky mají jednoduché pytlovité střihy, jejichž velikost se reguluje šňůrkou provlečenou po obvodu. Některé mají ještě držáček s drukem, který je přidržuje u batohu ve větru, dokud je nenavlékneme a nezajistíme proti odfouknutí.

Materiál batohových pláštěnek také není žádná super technologie. Vždy se jedná o pogumovanou textilii. Až na noname výrobek všechen nánosový materiál dva roky vydržel bez problémů. Neznámý výrobce použil nános, který začal být už po prvním roce lepkavý a po dvou letech se na okrajích tak ztenčil, že prosvítá původní látka, skrze níž dovnitř vzlíná voda.

Pláštěnka vydrží hodně, ale ne všechno

Limity batohových pláštěnek tkví v odolnosti materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, a v jejich velikosti.

Materiál je to většinou dost pevný a trvanlivý, ale nevydrží úplně všechno. Není potřeba se bát otřít ruksak o mokré křoví, nebo ho položit do trávy, ale ostré skalní stěny už mohou pláštěnku prodřít nebo protrhnout, zvláště když se budeme drát úzkými soutěskami, nebo se napichovat na ostré hroty ve strmém hřebenu.

Druhá záležitost je závažnější. Pláštěnky jsou veliké akorát na batoh. Nevejde se pod ně tedy jakékoliv větší zavazadlo připnuté na batoh zvenku. Karimatka, cepín, mačky... To se pod pláštěnku nevejde a zároveň to není možné přes pláštěnku připnout k batohu.

Jak jsme testovali pláštěnky na batoh

Pláštěnky jsme dva roky nosili v batozích a vytahovali je podle potřeby. Nebylo to nic jiného než běžné použití v terénu. Batohy s námi putovaly na dětských táborech, na skautských i mládežnických výpravách do přírody, při turistických či skialpinistických túrách a dalších sportech v přírodě ve všech ročních obdobích. Naším areálem byly české lesy a louky, pohraniční hory, slovenské hory a samozřejmě také Alpy.

Závěrečné srovnání jsme získali, když jsme vyrazili na dvoudenní túru koncem léta do rakouského pohoří Wilder Kaiser. Nepřetržitý liják nám ukázal, k čemu jsou opravdu dobré pláštěnky na batozích.

Prohlédněte fotogalerii WILDER KAISER v dešti okolo Stripsenjochhaus: