Triglav a Jof di Montasio

V červnu to bylo 112 let, kdy byl v Praze ustaven první český horolezecký spolek „Český odbor Slovinského Planinského družstva“. Už tenkrát se jezdilo do hor, nejaktivnější ale byly německé, finančně silné spolky, které v evropských horách stavěly chaty a budovaly cesty. Tou dobou byl mezi našimi alpinisty velký počet těch, kteří jezdili pod vlivem silného slovanského cítění do Julských a Saviňských Alp. Slovinci se totiž snažili zabránit širokému pronikání německého vlivu do jejich hor, kterým kralovala už tenkrát pro Slovince památná hora Triglav (2864 m/m - na níž by měl každý správný Slovinec aspoň jednou za svůj život vystoupit). V roce 1893 založili Slovinci v Ljublani spolek s názvem „Slovinsko Planinsko družstvo“, které mělo mimo jiného zabránit germanizaci slovinských hor.Aktivitu tohoto slovinského spolku pozorně sledovali v Praze podobně smýšlející „čeští alpisté“ a v červnu roku 1897 profesor Karlovy university, MUDr Karel Chodounský s asi stovkou přátel založili „Český odbor Slovinského planinského družstva“.Profesor Chodounský se narodil 18.května 1843 ve Studénce u Boleslavi a zemřel v roce 1931; je pohřben na pražském hřbitově na smíchovských Malvazinkách. Už v roce 1900 byla otevřena první česká horská chata v Saviňských Alpách pod stěnami Grintavce (2558 m/m) ve stylu české chalupy, která byla pojmenována Češka koča. Další českou chatu Korytnickou koču postavil akademický kroužek Českého odboru v roce 1909 v Julských alpách na jižním úbočí Mangartu (2679 m/m). Hned po ustavení Českého odboru, v roce 1898, začal vycházet časopis „Alpský věstník“ jehož vyšlo 16 ročníků a který informoval zájemce o všem, co se v Alpách dělo. Obsahoval mapy, kvalitní fotogragfie a otiskoval dokonce vědecké práce s horolezeckou problematikou. Vedle propagační a literární činnosti, vedle budování chat a horských stezek v slovinských Alpách vytvořila tehdejší mladá generace „alpistů“ (Jiří Čermák, Viktor Dvorský, Karel Hlava, Vladimír Růžička) spoustu českých prvovýstupů. Dr.Julius Kugy z Terstu ve své knize „Ze života horolezce“ píše: „Pražští horolezci, pánové dr. Čermák, dr. V. Dvorský a řada jejich zdatných společníků, zčásti bez vedoucího, zčásti s trentským Jožem Komacem, vykonali v tomto nádherném horském zakoutí opravdu systematickou objevitelskou práci… Za těch více jak sto let se v horolezectví hodně věcí změnilo, ale nádherné zážitky v horách patří k těm nejvzrušujícím. Stejně jako tenkrát, nás dneska nadchne nezapomenutelná příroda, pocit dobrodružství a překážky, které se snažíme překonat.