Velikonoční Králický Sněžník

Brno - hora Srázná

Původně jsem počítal, že se z Brna uleju v neděli v 8:00 ráno. Ale pozdržel jsem se předchozího večera v knajpě Montaně, kde jsme se sparingem Pekóšem rozebírali první pohárový úspěch FC Olympu Brno + kopu dalšího, tož jsem ten vlak prošvihnul (budík sice fungoval, ale to se právě nemělo stát. Hned po mém prvním útoku to vzdal. Už zase funguje).

Druhý pokus se mi vydařil, takže jsem ve 14:00 směřoval z Brna na sever Moravy. Jel jsem napůl na blind kudysi přes všelijaký ... a ..., až jsem vystoupil ve staničce Podlesí (mezi Králíkama a Hanušovicema). Bylo kol osmnácti-třiceti, takže jsem honem mazal vzhůru do kopce. Pastviny byly jednak naprosto podmáčené, jednak plné "loňských kravských". Teprve za šera jsem zakotvil.

Pak jsem ulehl

Pak jsem měl pocit, že v hoře Srázné je ubytovaná nějaká diverzní jednotka Blanických rytířů, kteří zrovna kotí hru v kuželky (zřejmě se to k nim z centrály v Blaníku doneslo teprve nedávno).

Pak se mi zdálo, že v mém bezprostředním okolí nouzovým pádem přistálo NLO (neidentifikovatelný létající objekt), na jehož palubě bylo cca tak 10004krát více Marťánků, než co je jeho doporučená nosnost. A ti se hned na to vyrojili před NLO a začali se dohadovat, jak to svoje NLO znovu nastartovat, aby se mohli vrátit domů.

Každopádně jsou lesy u pramene řeky Moravy dost živé

Závěr po zkrácené první etapě: boty jdou, stan stojí. Krom toho nebudu zítra mrskačkou nikoho terorizovat a nikdo nebude alkoholem terorizovat mě. Což je dobré.

Srázná - Kralický Sněžník

Tak ráno vstávám, jím atd., načež vyrážím hore. Na hranici sněhu jsem byl nucen zčistajasna vykonat tzv. "zrna-od-plev" oddělující pauzičku, ke které jsem byl dohnán drobným zádrhelem a následným šokem v mém trávícím traktu. Šokován nezůstal pouze trávící trakt. Vzápětí se k němu přidal také sluch a čich. Zrak to raději neriskoval.

Sníh se bořil těsně pod kolena. Několikrát se mi podařilo solidně zapadnout až po pás v měkkém kolem stromků. Jednou dokonce tak, že se mi s báglem nedařilo vymanit, takže jsem se z něj musel rozepnout, vyškrábat se z džuzny, opatrně se přibořit k báglu ze zadu, odhodit jej na pevnější sníh a tam opět nasadit.

Nad loveckou chatou jsem si dal pod smrčkem 1,5 hodiny siestu. Provozováno zde bylo dlabání a tavba sněhu. Nikde ni noha. Venku (mimo můj smrček) po většinu toho času střídavě pršelo, sněžilo, převážně však sněhopršelo. Na vnitřní straně plecháčku se během tavení sněhu udělaly letokruhy z černých sazí.

První humanoidy jsem potkal až po cestě ze sedla pod Sněžníkem na Kralický Sněžník. Nejdříve šla dolu skupinka lehkobágloidních turistíků. V jistém odstupu za nimi to pak dolů řezal běžkař se svojí chotí, zřejmě. Už když jsem je zaslechl, tak jsem zvažoval ústup z cesty. Jen co se ukázali, jsem tak i neprodleně učinil. Nejde mi na rozum, jak ty svoje prkýnka kočírujou, když jsou přece tak vratký.

Tihle běžkaři sice vypadali jako docela ostřílení běžkaři, ale… Jak to nemá hrany a trochu bytelnější konstrukci, tak je to přece o držku. A ten jejich postoj mi dával za pravdu: v obličeji se zrcadlící zvýšená hladina adrenalinu, tělo lehce naznačující sbalení do sjezďáku, šum svistu v uších... + motto "minule to bylo prudší". Zřejmě jen myšlenka na oblíbenou pláž v Chorvatsku jim dávala sílu překonat obavy z toho, jak to vypadá za zatáčkou. Se smutným úsměvem jim kynu na pozdrav. Za zatáčkou je svah pochopitelně ještě prudší a další zatáčka.

Něco po 16:00 kráčím kolem sloníka. Pak čepuju čerstvou Moravu a dorážím ten kousek na vrchol Sněžníku. Tam Poláci. Sedím a koukám kolem. 18:00. Kolem Poláci. Pomalu přicházejí, rychle odcházejí. Nakonec zůstává jen jeden. Tasí vařič a čínskou. Nahazuju bágl a provádím přibližovací manévr.

Rovnou se ptám, jestli umí anglicky, protože polština je pro mě zcela mimo. Neumí. Prý odkud jsem. Říkám z ČR. Vykouzlil úsměv, že prý můžeme mluvit po svým, že jsme Slované. Super, tak to je mi k prdu. Ptám se, kde chce spát, jestli má stan. Evidentně mi rozumí a něco polsky prndá. A zase ten pocit, že poslouchám češtinu, ale s naschvál proházenýma písmenka, abych prd rozuměl.

Prd mu rozumím. Stan nemá ... cosi s ubytovnou ... 15 minut. Ptám se, co to chrastí za noc. No a to už jsem vůbec nepochytil, protože to zakuklil do několika souvětí. Přeju mu dobrou chuť a jdu do polský kleče stavět stan.

Stan stojí

Já ležím.

Boty venku pěkně vymrzávají.

V noci je solidní kosa. Že je spacák už dost jetej a moc nedrží vzduch, to vím, ale překvapuje mě karimatka, přes kterou jde taky chlad. Když kosa překračuje hranici mého pohodlí, tak vyhazuju věci z báglu a rvu do něj nohy. Pod horní část těla dávám nadvakrát karimatku. Aspoň nejde chlad od země a nohy jsou úplně v cajku.

Doporučené vybavení

Nepromokavé kotníkové pohorky, batoh 60 l s pláštěnkou, nepromokavá bunda a kalhoty, funkční prádlo, ponožky, teplé oblečení na večer, vařič, nádobí, lžíce, nůž, zapalovač a potřeby na vaření, jídlo, 2 l lahev na vodu, mapa, busola, lékárnička, peníze na cestu, čelovka, doklady. Mohou se hodit trekkingové hole.

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě

 Králický Sněžník na Horydoly 

SKIAREÁL Králičák a Přemyslov

SKIAREÁL Dolní Morava

BĚŽKY Běžkování pod modrou oblohou na Králickém Sněžníku

TURISTIKA Divočina na přechodu Králického Sněžníku

TURISTIKA Snad si Špidla ukopl palec na Králickém Sněžníku

TURISTIKA Velikonoční Králický Sněžník

TURISTIKA Altán u Mléčného pramene

PŘÍRODA Klepáč, střecha Evropa

PŘÍRODA Jeseníky jsou nejkrásnější hory

BĚH Kralický půlmaraton? Tada je Krupičkovo!

BĚH Králický Sněžník cizáci nedobyli

BĚH Báječný trail po hřbetu Králického Sněžníku

BIKE Maroši se Slavíkem zvou na bike pod Králický Sněžník 

DOTACE Miliarda korun putuje na Sněžník