Vinohradská vodárna čerpala vodu rovnou z Vltavy

Dnes jsou Vinohrady rozdělené mezi Prahu 10 a Prahu 2.

Vinohradská vodárenská věž byla postavena v roce 1882 podle návrhu architekta Antonína Turka, který projektoval například nedaleký Národní dům na Vinohradech či Vinohradskou tržnici.

Stojí asi dvě stě metrů od zastávky metra Jiřího z Poděbrad hned vedle Husova sboru.

Vyhlídka na Krkonoše

Hranolová čtyřicetimetrová věž má sedm pater. Na střeše je plošina, která dříve sloužila jako oblíbená vyhlídka. Bývalo odtud vidět až na Krkonoše. Dnes je pouze o pár metrů vyšší než střechy okolních činžáků.

Po rekonstrukci v roce 1993 se uvnitř nacházejí kanceláře a byty. Venkovní výzdobu tvoří na rozích sochy troubících andělů. O poschodí níže se nacházejí čtyři znaky Královských Vinohrad.

Moderní stroje pro moderní město

Vodárenská věž byla součástí systému pro zásobování královských Vinohrad vodou. Původní parní stroje byly roku 1914 nahrazeny modernějšími elektrickými čerpadly. Do roku 1962 budova fungovala jako vodárenská věž. Poté se prostory přestavěly na obytné místnosti. O dvacet let později byla stavba vyhlášena kulturní památkou.

Ve stejné době jako Vinohrady vybudovaly vodárnu také sousední Vršovice. Měly ovšem situaci poněkud komplikovanější. Zatímco do Vinohrad byla čerpána vltavská voda rovnou z Podolí, Vršovice ji čerpaly v Braníku, přečerpávaly do vodárenské věže na Pankráci a teprve odtamtud byla rozvedena potrubím do Vršovic.

INFO: Desítka.cz a Panoramatická fotografie věže

Zobrazit místo Turistika na větší mapě