Vysupět na Ralsko

Zřícenina hradu Ralsko vévodí dalekému kraji. Z Vranova je nutné překonat v Čechách málokdy vídané převýšení čtyř set výškových metrů. Rodiče s dětmi a méně zdatní výletníci by si na výstup měli rezervovat aspoň tři hodiny. Za námahu to ovšem stojí, protože od strašidelného hradu na temeni kopce je za dobrého počasí letecký výhled do kraje.

Jak se tam dostat? Od skalní věže Džbán, která stojí jednomu z vranovských domů na zahradě, se vydáme po červené značce nejprve úvozem a poté hlubokým lesem do kopce. Po cestě si můžeme po značené odbočce odskočit na Juliinu vyhlídku, která sloužila jako předobraz Foglarovým Rychlým šípům, kteří vybojovali na skalní plošině šiškovou válku. Projdeme skalním schodištěm a ocitneme se na temeni skal, do kterých je vytesána kruhová vyhlídková plošina.

Od Juliiny vyhlídky pokračujeme po červené až na hrad. Kráčíme příkopem vytesaným do tvrdého černého čediče, procházíme dvěma brankami a ocitáme se pod mohutnou hranolovitou věží. Hrad střežil solnou a jantarovou stezku z Čech přes Žitavu k Baltskému moři. Nikdy nebyl dobyt, ale již ve středověku ho kvůli změnám ve strategii vedení válek šlechta opustila.

Turistům poskytuje vrchol dokonalý kruhový rozhled. Na severu je vidět Klíč a za ním Lužické hory. Na západě se zdvihají kužely České středohoří v čele s populárním Tlustcem, o který vedou boj lomaři s ekology. Na jihu vystupuje Říp a kousk vedle nšj Bezděz. Dobře vidět bývá i Ještěd. Přímo pod nohama vidíme továrny na zpracování uranu ve Stráži a Hamru a na druhé straně opuštěné sovětské vojenské letiště.

O něco pohodlnější a delší stezka než po červené značce vede od hřebčína Pavlín. Stoupáme po lesní traktorové svážnici v několika serpentinách až se na červenou připojíme u kamenného moře těsně pod vrcholovými skalisky Ralska.

Původ hradu Ralsko se ztráci v šeré historii. Je jisté, že přes Mimoň, neboli slovanskou Niemen, vedla jedna z větví jantarové a solné stezky od Baltu přes Žitavu (dnešní Zittau) ku Praze a dál do Rakouska. Na její ochranu bylo postaveno několik hradů. Jedním z nich bylo i Ralsko.

Hrad měl postavit již ve 12. století jakýsi Heřman z Ralska. Není o něm ovšem než jedna zmínka ze 16. století. Někteří historikové usuzují, že šlo o zakladatele rodů pánů z Dubé, Markvarticů a Vartenberků, které později ovládly velká území severovýchodních Čech.

Jistě se ví až o Janu z Vartenberka, který měl hrad postavit (nebo opravit) v roce 1389. Od konce patnáctého století byl hrad neobývaný, protože jeho strategická poloha na vzdáleném vrcholu se při tehdejším vývoji válčení stala nevýhodou.