Zisky z turistiky ve Slovenském krasu klesly na polovinu

Propad o 50 % je v každém odvětví smrtící. Nejinak je tomu i v cestovním ruchu.

Pád pod kritickou hranici

Čím méně lidí navštěvuje region, tím méně peněz tam nechají, což automaticky s sebou přináší zhoršení turistické infrastruktury, snížení povědomí mezi potencionálními návštěvníky o regionu, vymizení některých služeb pro místní obyvatele i návštěvníky, snížení životní úrovně a špatné vyhlídky turistického průmyslu do budoucna.

Do tohoto smrtícího koktejlu se zamíchají další ingredience, jako je menší zájem médií, nižší dotace od státu, odchod aktivních lidí z regionu, život na sociálních dávkách a tak dále.

Pesimistická předpověď

"V Rožňavě a okolí poklesl turistický ruch o 50 % během minulého roku," říká produktový referent tamního Turistického informačního střediska Štefan Kesi.

Přidává pesimistickou předpověď: "Letos se z toho určitě nevzpamatujeme. Teprve snad v dalších letech uvidíme, jak to půjde dál."

Štefan Kesi stejně jako jeho kolegové v lyžařských střediscích na severu Slovenska, kteří zažili podobný úbytek návštěvníků, přičítá pokles zavedením eura v jejich zemi. Prý se kvůli tomu zdál pobyt na Slovensku návštěvníkům Polska a Česka příliš drahý.

Varování přicházela, chyby byly vidět

Jenže celoslovenský propadák má zřejmě hlubší příčiny, než je dočasná finanční krize a příchod Slovenska do eurozóny. Varovné hlasy byly slyšet již dávno.

Viera Štupáková ze sdružení Kostitras před dvěma lety poukazovala na neschopnost přitáhnout návštěvníky do Slovenského krasu: "Národní park Aggtelek na maďarské straně navštíví ročně okolo milionu turistů. Úplně stejnou krajinu na slovenské straně jen pár desítek tisíc."

Důvodem podle ní je neochota Slováků uvědomit si ekonomický potenciál národního parku Slovenský kras a potom táhnout společně za jeden provaz při zavádění a zlepšování služeb. "Raději to necháme být. Nějak bylo, nějak bude..."

Jeskyňář, průvodce podzemím a provozovatel Stanišovské jeskyně Peter Vaněk před Vánoci uvedl: "Velké zpřistupněné jeskyně přestávají být pro návštěvníky atraktivní. Nemohou v nich zažít opravdové pocity, které mají jeskyňáři a objevitelé."

Podle něho je budoucnost prohlídek v co největším kontaktu s přírodou. Aby v jeskyni bylo co nejméně zábradlí, schodů a umělých světel. Právě tím jsou ale zpřístupněné nejznámější johoslovenské jeskyně Domica a Gombasek.

Turistické zajímavosti v divokém kraji

Na obou stranách slovensko-maďarské hranice jsou k vidění podobné přírodní klenoty. Vyhlášené jsou zpřístupněné i nezpřístupněné propasti a jeskyně. Populární je obrovská Domica / Baradla, která ignoruje hranice a vchody má na obou stranách hranic.

Přitažlivá je také krasová krajina na planinách položených vysoko nad údolími. Turisté míjí jeden závrt za druhým, často míjí vstupy do jeskyň i otvory propastí. Orientace je tu problematická, protože rovina je tu přehrazena nejen krasovými jevy, ale také křovím a lesíky. Držet se turistické značky jako klíště je tu pro návštěvníky důležitou podmínkou.

Dole pod krasovými skalami jsou k dispozici termální lázně i divoké prameny. Dá se tu lézt po skalách ve slavném Zadielském kaňonu a jezdit na horském kole po polních cestách.

Chybí solidní turistické služby

Problematické je v Rožňavě a okolí ubytování. Kempů není moc a nejsou na přiliš vysoké úrovni, především hygienické. Ubytování poskytují především horší hotely ve městech a soukromé pokoje v obcích. Chybí střední cenová nabídka.

Doprava vlakem i autobusem je do většiny turisticky atraktivních míst nejistá. Region je daleko z Česka i Polska. "Vždycky k nám jezdili především Poláci a Češi," připomíná Štefan Kesi. "Maďaři zůstávají spíš za hranicemi u nich a Slováci nejsou zvlášť velcí turisté."

Ještě jednu nevýhodu má Slovenský kras z hlediska běžného turisty. Je to klima. Přes létu tady vládne horko, nahoře na planinách je málo vody a žijí tu jedovatí hadi.

Holiday World 2010 na HORYDOLY

Outdoorové cestovky krizi nepociťují
Slovinsko se ukazuje Čechům
Chcete někam vyrazit? Zajděte na veletrh
Expediční kamera promítá v každé díře
Osobnost cestovního ruchu 2009
Holiday World aktuálně

Holiday World 2009
Holiday World 2007
Holiday World 2006
Holiday World 2004