Na vlnách Ohře

Ohře je po Vltavě nejlépe tekoucí řekou v Čechách.

Dovolená v kánoi

Na proudící vodě lze strávit celou dovolenou. Řada tábořišť je na dobré úrovni a další se budují.

Víkendové splutí se jezdí z Lokte do Vojkovic. Týdenní výpravy zpravidla začínají v Tršnici. Lze přidat sedm kilometrů z Chebu, ale tři nesjízdné jezy vodáky odrazují. Plavbu je možno ukončit v Klášterci.

Náruživí vodáci protahují plavbu do Kadaně. Opravdoví nadšenci jedou přes Nechranickou přehradu až do Loun nebo Žatce na soutok s Labem. Do budoucna se rýsuje možnost začít plavbu po Ohři již na německé straně, kde se projíždí chráněným územím.

Romantické meandry na začátku

Od tábořiště v Tršnici se řeka klikatí rovinou a romantické meandry střídají tišiny. Tento úsek zvládne i začátečník. Nedaleko Nebanic se otevře výhled na zámek Mostov, kde se právě buduje nový vodácký kemp. Na zámku je muzeum porcelánu a příjemná restaurace.

V Kynšperku nad Ohří čeká první jez, který je nesjízdný a zpravidla se přenáší vpravo. Město chystá pro vodáky plavební kanál mimo jez, ale letos to určitě nebude. Tábořiště najdeme na pravém i levém břehu.

Kdo vydrží pádlovat ještě půl druhé hodiny, dojede na známé tábořiště Hogan v Šabině. V jeho blízkosti je rozbořený jez, na kterém se dají pocvičit nájezdy do proudu. Před Šabinou je třeba dát pozor na dvě ostré zatáčky, kde proud přimáčknul již nejednu nezkušenou posádku na padlé kmeny.

Od Šabiny řeka zvolní a teče kolem elektrárny v Citicích k jezu Hlavno – Černý Mlýn. Jez patří za větší vody mezi smrťáky. Jednoduše jej lze přenést vlevo, tak to udělejte také. Trochu námahy umožní vyhnout se neštěstí.

Nejkrásnější údolí v Lokti

Ohře plná vodních rostlin mírně plyne směrem k Sokolovu. Zde by mělo do budoucna vyrůst vodácké tábořiště, zatím však je třeba natáhnout plavbu až do Královského Poříčí, kde jsou hned dvě možnosti stanování a u rozbořeného jezu a u Barona.

Pokračujeme dál do hlubokého údolí Ohře, stranou silnic, kolem Starého Sedla do Lokte. První rozbořený jez se ohlásí jen mírným zhoupnutím a vynoří se před námi hrad Loket v celé své kráse. Pokud budeme mít štěstí, v amfiteátru na pravém břehu zastihneme koncert nebo divadlo.

Na dalším jezu je umístěn vpravo rybí přechod, který je zakázáno sjíždět. Jeho prohnutí do levotočivé zatáčky sice umožňuje sjet přechod jako klasický retardér, ale již se tu několik lodí zaseklo.

Následuje další jez v Lokti, který je možno za příznivého stavu sjet vpravo. Za Loktem je vpravo nové tábořiště v kopci a na levém břehu velké tábořiště při cyklostezce.

Úsek řeky z Lokte do Karlových Varů je považován za nejhezčí na Ohři. Přibývají drobné peřeje, okolo řeky je čistá příroda. Na Svatošských skalách je možnost občerstvení a odpočinku na pravém břehu. Několika širokými meandry vjíždíme do Karlových Varů přes dvoje peřeje.

Nenápadný zabiják si bere oběti

Před tuhnickým jezem musíme přepádlovat klasický volej. Jez přeneseme vlevo nebo sjedeme rybím přechodem. 

Další překážkou je až jez u solivárny, který má uzavřenou šlajsnu, ale dá se sjet vlevo v místě, kde má probořenou korunu. Případné přenášení lodí je možné po obou březích. Nad jezem vlevo je loděnice s možností přespání, na pravém břehu druhá nově postavená loděnice nabízí občerstvení.

Proslulá peřej Hubertus

Následující průjezd Karlovými Vary je bez problémů. Za soutokem s Teplou je další rozbořený jez, který poznáme už jen podle větších vln. Následují dva neškodné stupně, jedna peřej a po pěti kilometrech nás vítá Hubertus.

Na levém břehu je lesní tábořiště, kam se nesmí vjíždět autem. Vpravo je v provozu stylová hospoda a podél ní vede hlavní silnice. Mezi tábořištěm a hospodou je velmi pěkná cvičná peřej, kde s radostí zajuchá každý vodák.

Za Hubertusem se střídají klidné úseky s peřejemi. Za zmínku stojí pramen v Kyselce na pravém břehu a následná dlouhá peřej. V Dubině je možno stanovat v tábořišti u Dvořáků, kde funguje dobrá vodácká hospoda.

Na tomto úseku narazíme na rozbořené jezy, které je vždy nutno prohlédnout, ale většinou jsou sjízdné. Nebezpečný je jen jez v Radošově, který přeneseme po levém břehu přes tábořiště.

Ohře pořád teče

Po splutí několika peřejí se dostaneme do Vojkovic, na levém břehu stojí jedno z nejlépe vybavených tábořišť na Ohři a fotbalové hřiště s hospodou. O dva kilometry dále na pravém břehu je romantický Jakubův mlýn s pěknou hospodou. Na malém tábořišťátku je zakázáno rozdělávat oheň. Zdejší rozbořený jez je většinou sjízdný.

Z Jakubova do Stráže a do Boči řeka stále pěkně teče, překonáme jeden sjízdný jez a už nás čeká pernštejnská peřej a nepříjemný jez, který se obtížně přenáší. Pokud teče v řece málo vody, je nutné loď přetáhnout přes dlouhou mělčinu. Odtud je už jenom kousek do Klášterce nad Ohří, kde za silničním mostem na pravém břehu u jezu je velmi dobře vybavené velké tábořiště Penzion u jezu. Tady se většinou končí.

Dolní Ohře

Je však možné pokračovat stále dál po řece až k ústí do Labe. Sjízdných je celkem 240 kilometrů toku. 

Autor je majitelem vodácké půjčovny Dronte.

Zobrazit místo World of rivers. Světové, české a slovenské řeky. na větší mapě