Radbuza. Pilíř uhelné dráhy nad jezem Pančava. Počátky dobývání kamenného uhlí v Mantově a okolí se kladou do osmdesátých let 18. století. Na začátku 19. století dolovali hrabě Schönborn a hrabě Waldstein na malých šachtičkách až do roku 1844. V roce 1853 mantovské důlní míry a důlní míry hrabat Waldsteina a Schönborna přešly koupí do majetku velkého těžaře z Nýřanska dr. Lindheima. Ten vyhloubil u Mantova v roce 1862 dva hlubší doly kolem 100 metrů. Dittrich a Hermann - byla to Lindheimova křestní jména, kde se těžilo kamenné uhlí ve třech slojích. V roce 1863 se utvořila nová důlní společnost Mantovské těžařstvo, která Lindheimovy doly odkoupila. Mantovské těžařstvo postavilo roku 1866 důlní vlečku z Mantova do Stoda a prohloubilo doly Hermann a Dittrich na 166 m. Obnovilo důlní práce v důlním poli Dobré štěstí, kde se již v roce 1856 pokoušel Lindheim založit nový důl, a začalo v roce 1870 dobývat z nového dolu kvalitní uhlí. V roce 1874 se pokoušel Lindheim těžit uhlí na velkém dole Klára u Lhoty. Neuspěl. Těžbu zahájil až Západočeský báňský akciový spolek, který důl koupil. V roce 1877 vyhloubil Lindheim další šachtu Rheinland při výchozu západní strany. Tento důl se nazýval dříve Michal a podnikatelem byl v roce 1863 kníže Thurn-Taxis. Většina těchto dolů přešla do majetku Mantovského těžařstva. V roce 1865 dosáhlo Mantovské těžařstvo své největší těžby, 797 370 vídeňských centů uhlí. V roce 1889 přechází těžařstvo do majetku Západočeského báňského akciového spolku, který vlastnil většinu podílu v této společnosti.
Kuba Turek
SDÍLEJ:
Pro základní orientaci vodáků jsou obtížnosti toků klasifikovány uzavřenou stupnicí WW (wild water) 1 až 6. Rekreační řeky mají obtížnost v krátkých úsecích nejvíce WW 1, tak zvané trekkingové WW 2 a divoká voda pro experty začíná na stupni WW 3.
V kilometrážích jsou obtížnosti vyznačovány za ideálního stavu vody. Za vyššího může být proud těžší o jeden až dva stupně, někdy dokonce i zcela nesjízdný. V některých případech je za vyššího stavu voda naopak lehčí, ale za to obvykle nebezpečnější.
V tuzemských poměrech bývá obtížnost zvyšována zablokovaným korytem, napadanými stromy a zarostlou proudnicí. Alpské řeky ji zvyšují spíše peřejemi, válci a návaly vody na skály. Vodnaté asijské či americké řeky zaskočí vodáky nejspíše ohromnou sílou proudu, obrovskými vlnami a víry.
Průvodce po řece = kilometráž
Poslední Vodácký průvodce po českých a moravských řekách vydalo v roce 2005 nakladatelství Shocart. Starší verze kilometráže bývají dostupné ve veřejných knihovnách. Vydal je v roce 1999 také Shocart a před tím Olympia Praha. Zahraniční kilometráže prodávají sítě vodáckých obchodů Vodák sport a HG sport, nebo knihkupectví zaměřené na mapy a průvodce Kiwi.
ZW - téměř stojatá nebo jen líně proudící voda (ve starších kilometrážích ještě dělená na ZWA stojatá, ZWB znatelný poud a ZWC pomalá nížinná řeka)
WW 1 - mírně tekoucí voda bez záludnosti, vhodná pro otevřené turistické kanoe, kormidelník musí umět ovládat loď
WW 2 - jasně čitelné peřeje, rychlé zatáčky, stromy a kameny v řece se dají objet, horní hranice pro turistickou plavbu a zároveň ideální cvičný terén pro začínající raftaře, celá posádka musí ovládat základní záběry pádlem
WW 3 - vratné proudy, ne zcela jasné průjezdy mezi kameny, mnohdy není možné zastavit, bezpodmínečně nutné jsou zavřené kajaky nebo nafukovací plavidla, posádky musí ovládat všechny záběry pádlem a povely vedoucího raftu
WW 4 - těžká voda, mnohdy je nutná prohlídka a případná záchrana ze břehu, horní hranice pro rekreační a komerční rafting
WW 5 - nebezpečná a velice obtížná řeka, kterou si mohou dovolit splout jen skupiny sehraných expertů po předchozí prohlídce a zabezpečení záchrany
WW 6 - hranice lidských možností, ke splutí j sou potřeba dlouholeté zkušenosti, tréning, dokonalá výzbroj a ideální vodní stav
Sotva jsme ukončili vodáckou sezonu před Vánoci na Lužické Nise, už ji zase otevíráme o Velikonocích na Jizeře. V neděli vstal Ježíš z hrobu a my se spustili do studené řeky v Malé Skále.... celý článek
AKTUALIZACE Začínající jezdci divokých vod a rekreační kajakáři se na dolní Kamenici svezou po ideální vodě. Dvojkové peřejky sice následují jedna za druhou, ale vždycky se mezi nimi najde pár desítek
MOHELKA Voda pro vodáky teče jenom někde a někdy. Přinášíme informace, které by vás mohly zajímat, pokud se chystáte na prázdninové putování po řece i víkendové splutí potoka. Přidáváme tipy ze zahraničí.
Sotva jsme ukončili vodáckou sezonu před Vánoci na Lužické Nise, už ji zase otevíráme o Velikonocích na Jizeře. V neděli vstal Ježíš z hrobu a my se spustili do studené řeky v Malé Skále.
VIDEO
FACEBOOK
TWITTER
INSTAGRAM
PINTEREST
ENGLISH
Kuba Turek
