Slovník: jak rozumět rybářům při výlovu?

Rybářské řemeslo se dědí už stovky let z generace na generaci. Nejdůležitější rybníky byla vybudovány před 750 lety! A rybáři vytahují ryby na stejných místech, jako jejich předkové.

Usnadňuje jim to jen trochu mechanizace na vyzvedávání a převážení úlovků. Jinak se všechno dělá ručně tak jako ve středověku.

Strojí rybník = vypouští vodu

Nejzajímavějším okamžikem výlovu je sice brzké ráno, kdy se dají rybářské party do pohybu, ale přípravy začínají mnohem dříve. Baštýř strojí rybník nejpozději den před samotným výlovem, ale na některých vodních dílech tuto práci začně už měsíc předem. Strojení je postupné spouštění vody neboli vypouštění rybníka. Záleží na velikosti nádrže a druhu výpustního zařízení. Ryba se postupně stahuje do loviště.

ČTĚTE TAKÉ: Rybníky - jak a proč se jmenují?

Den před termínem výlovu rybáři staví nádobí, to znamená že přistavují kádě, brakovnice, nakladač a další potřebnosti. Přípravy vrcholí. V brzkých ranních hodinách proběhne slavnostní zahájení výlovu podle staré rybářské tradice předáním rybářského práva vedoucímu party.

Velká síť nevod a malý pěšák

Rybáři rozdají síť zvanou nevod, a tím zahájí zátah. Velká síť je dlouhá až stovky metrů a rybáři s ní obcházejí a zatahují rybník. Skládá se z týla (střední část), jaderka (zde se shromažďují ryby) a křídel. Zatavit nevod znamená ponořit a rozvinout nevod do vody před zátahem.

Celý proces probíhá v přesně navazujících krocích:

1. Rozvinutí a vyvezení nevodu. Náčiní se připraví na pramici nevodovku. Loď vyjede od jednoho břehu a postupně z ní rybáři odvíjejí síť do polokruhu či oblouku napříč vodou. Na dně zůstává zatížená spodní žíla (olovnice), zatímco horní žíla s plováky (špunty) drží síť u hladiny.

2. Nadběhnutí a obklíčení. Jakmile se druhé křídlo nevodu  dostane k protějšímu břehu, nastupují nadbíhači, kteří dlouhými tyčemi plácají o hladinu v neuzavřeném prostoru. Hlukem a troubením stahují ryby směrem do středu nevodu a brání jim v úniku otevřenou mezerou.

3. Stahování křídel. Pěšáci na obou stranách uchopí lana spojená s křídly nevodu a táhnou síť rovnoměrně táhnout k lovišti. Postupují hlubokým bahnem a studenou vodou. Musí postupovat stejně rychle, aby se síť nepřetočila nebo nenadzvedla.

4. Držení spodní žíly a dovírání. Klíčový moment zátahu. Jakmile se křídla nevodu přiblíží k sobě, pěšáci musí jít přímo za sítí a nohamy či rukama neustále přitlačovat spodní žílu k blátivému dnu. Pokud by se spodní žíla zvedla, rybí osádka ryb by spodem uplavala zpět do rybníka. Křídla sítě se překříží a vytahují na břeh nebo na loď, čímž se zmenšuje prostor pro ryby.

5. Soustředění ryb do jádra. Ryby jsou natlačené do středové, nejhlubší části nevodu.

6. Vybírání a váčkování. Síť je pevně zajištěna a dovířena u kádiště. Rybáři nastupují s kesery (velkými ručními saky) nebo nastoupí mechanický keser (jeřáb s nakládacím sakem) a ryby se z jádra nevodu začnou přehazovat do kádí k sortírování.

Tažením nevodu pěšáky a hajnými za provázek (lano uvázané za žezlo nevodu) se nabírá ryba v lovišti. Pokud je v něm dostatek ryb, zátah se ukončí a ryba se do nevodu uzavře. Pěší rybáři jdou na pech neboli za sítě. Táhnou nevod hlubokým bahnem v neoprenu nebo brodících rybářských kalhotech.

Před nimi jde nadbíhač s dlouhou tyčí, který plácá do vody před síť, aby se ryby nevrátily zpět do nevypuštěné vody.

Nevod se přitáhne před kádiště a zjadří se (nevod se otevře). Rybáři říkají, že ryby plošticují, čili se v těsném nevodu tlačí u hladiny.

Někdy je nutné doplnit nevod pěšákem, což je menší síť určená k dovírání nebo k lovu v mělkých částech rybníka. Sorha je pomocná síťovaná zábrana nebo zábradlí, které zadržuje ryby na správném místě.

Vydávání a sortýrování ryby

Poté rybáři vydávají ušlechtilou rybu, to znamená že vybírají nejprve dravce. Následuje vydávání ryby z nevodu. Na menších vodních se to dělá ručně kadečkou, což je síťovaný sak s dluhou násadou, na velkých rybnících mechanickým keserem. Na třídícím stole se ryby dotřídí ručně. Závěrečné ruční sortírování či přeber probíhá na třídícím stole u kádí podle druhů a velikostních kategorií (např. násada, tržní ryba apod.).

Ze stolu se pouští do zavěšeného koše na mincíři. Naváží se 1 metrický cent a z koše se ryba vypouští do vertikálního nakladače. Rybáři pracují, dokud je v nevodu ryba. Na běžných rybnících to trvá celé dopoledne. Na velkých rybnících trvá výlov dva až tři dny.

Nakladač rybu vyveze do beden nákladního auta, které pak jede na sádky či do dalšího rybníka. Na sádkách je ryba po uplynutí doby sádkování připravena k prodeji. Pokud se slovují nedospělé ryby, vypustí se do jiného rybníka, kde dorostou k výlovu na příští rok.

KDY a KDE: Výlovy rybníků 2026

Tradiční rybníkářská hierarchie staví na přísném rozdělení práce. 

Porybný / rybniční

Historie: Hlavní správce rybničního hospodářství celého panství. Odpovídal přímo vrchnosti za zisk, plánoval výlovy, chov i stavbu nových rybníků.

Současnost: Vedoucí provozu nebo ředitel rybářství. Dohlíží na celou logistiku výlovu, obchodní stránku a koordinaci chodu firmy.

Baštýř / rybář

Historie: Správce rybničního obvodu (několika rybníků). Žil v baště (domku) u rybníka, hlídal ryby před pytláky, udržoval hráze a krmil osádku.

Současnost: Zkušený rybář odpovědný za konkrétní rybník. Dohlíží na správné vypouštění a připravuje loviště.

Hejtman / vedoucí zátahu

Historie: Vrchnostenský úředník nebo zkušený starší rybář, který velel samotným pracím na vodě.

Současnost: Baštýř nebo šéf chovu, který řídí průběh výlovu. Dává povely k zátahu, zavírání nevodu a nástupu do vody.

Pěšák

Historie: Řadový rybář pracující přímo ve vodě a v bahně. Dříve často poddaný v rámci robotní povinnosti.

Současnost: Rybář v broďákách nebo neoprenu), který se brodí lovištěm, táhne a zvedá nevod, drží spodní žílu sítě u dna a vybírá ryby.

Nadbíhač / naháněč

Historie: Pomocník, který při zahušťování vody nadbíhal rybám a zvuky je zaháněl do sítě.

Současnost: Člen party na břehu či lodi, který tyčí plácá do vody nebo dělá jiný hluk, aby ryby neunikly ze zabraného prostoru zpět do rybníka.

Přebírač / sortírač

Historie: Zkušený pracovník u kádí, který musel bleskově poznat druhy a roztřídit ryby podle váhy a zdraví.

Současnost: Rybář u třídicího stolu či kádí, který roztřiďuje ryby podle druhů a kategorií (tržní, násada, plůdek) k nakládce.

Aštář / kádiř

Historie: Pomocný dělník na břehu, který nosil vodu a vylovené ryby v aštách (dřevěných vanách) ke kádím a vozům.

Současnost: Rybář na břehu obsluhující kádě, nakládku do aut a přísun vody s kyslíkem do přepravních beden.