Vyplatí se informační střediska?

Vyplatí se informační střediska?
Turistické informační centrum v Praze, Rytířské ulici.
Autor snímku Pražská informační služba
SDÍLEJ:

Obce a stát budují jako o život turistická informační střediska, vytvářejí turistické internetovén stránky a tisknou množství propagačních turistických materiálů. Nikdo ale neví, zda se vložené peníze vrátí. Platíme tedy pofiderní podniky, které nemají jakoukoliv reálnou finanční kalkulaci. Peníze do nich proudí z našich kapes formou daní přes český stát nebo dotací přes Evropskou unii. Venkoncem to vyjde nastejno.

Jak na to

O týden později po tiskové konferenci rozesílá tiskový mluvčí CzechTourism Filip Remenec zprávu o hospodaření Kudy z nudy.

Co se týče nákladů, ty zahrnují mzdové náklady, náklady na hardware (server) a software (licenční poplatky). Celkem tedy náklady na provoz Kudy z nudy činí cca 500.000,- Kč ročně resp. 42.000,- Kč měsíčně.

U výnosů jsme vycházeli z čísla 4.000 unikátních návštěvníků denně resp. 120.000 měsíčně. Pokud se z tohoto objemu potenciálních klientů, po shlédnutí portálu Kudy z nudy (tipů na výlet), následně rozhodne cestovat po Česku pouze 5 % z nich, dostáváme měsíční výnos cca 5 milionů Kč a roční 60 milionů Kč.

Tuto finální částku jsme dostali následujícím způsobem, počítáme s 6000 klienty měsíčně (5 % unikátních návštěvníků), kteří cestují a ze statistických údajů vychází, že většinou cestuje skup. lidí 2,5 člověka. Toto číslo následně ještě násobíme průměrnou útratou turistů v rámci domácího cest. ruchu u kratších cest (1-3 dny), což je 330 Kč/ na osobu na den (údaje ČSÚ).

Poznámka redakce Horydoly

Filipe, s prominutím vy mlžíte, nebo nevíte, která bije.

Do nákladů jste neuvedl obrovské náklady na tisk brožury (napsání a nafocení, editace, grafika, tiskárna, papír, autorská práva), kterou lze odhadnou na několik set tisíc až několik milionů korun. Také distribuce stojí velké peníze. Na reklamu vydáte ročně desítky milionů korun. Další peníze vrazíte do propagace na veletrzích a společenských akcích. Projektu Kudy z nudy se věnuje nejen tříčlenný tým na třetinu úvazku, jak uvádíte mzdové náklady, ale také další lidé od správce počítačové sítě, přes správce serveru, až třeba po vás, tiskového mluvčího. To jsou v součtu také dost vysoké finanční nároky. Dohromady to tedy přijde na desítky milionů korun za rok.

Nevíme, kde jste vzal denní čísla o čtenosti Kudyznudy.cz. Na NetMonitoru ani IAuditu jsme je nenašli, takže výsledky asi pocházejí z nějakého vašeho vnitřního neauditovaného systému. Lze tedy předpokládat, že to bude ve skutečnosti přibližně o čtvrtinu méně. Kde jste ovšem přišel k měsíční čtenosti 120 tisíc unikátních čtenářů, je nám záhadou. Ono nelze vynásobit denní návštěvnost počtem dní v měsíci. Unikátní návštěvník je ten, který navštíví webovou stránku aspoň jednou za měsíc. To znamená, že když to bude víckrát, tak je to stále jeden unikátní návštěvník. Takže s ohledem na chybu interního systému a nižší návštěvnost o víkendech, může dosáhnout Kudy z nudy odhadem nějakých 50 tisíc unikátních návštěvníků měsíčně.

Další podivné číslo je 5 % aktivních turistů. Za prvé: vaše předchůdkyně ve funkci mluvila v souvislosti s Kudyznudy.cz o 2 - 3 %. Za druhé: jak jste přišel na to, že tito lidé by jinak necestovali? Pokud jsou aktivní, tak by cestovali i bez vás. Šlo by asi mluvit o tom, že vhodným nasměrováním na vybrané aktivity jste mohli zvýšit jejich výdaje. Možná.

Bohužel musíme konstatovat ve světle výše uvedených faktů, že vaše výpočty stojí na vodě. Nezodpovídají tedy základní otázku, zda a případně jak se informační centra zaplatí.

Zeptali jsme se na třech místech, kolik stojí informační služby pro turisty a kolik peněz tato investice přitáhne nazpátek od turistů.

Nikde jsme se nedočkali uspokojivé odpovědi. Ať to bylo na Pomezních boudách, ve Vrchlabí, či v Praze. Odpovědné osoby neví. Ony prostě neví, kolik naše peníze vydělávají nebo prodělávají.

Kdyby to byli manažeři v normálních firmách, majitelé by je museli okamžitě vyhodit. Nemají totiž pod kontrolou základní finanční toky. Ve státních službách se jejich neschopnost ztratí.

Pomezní boudy

Turistické informační centrum v Horní Malé Úpě se vloni stalo společností s ručením omezeným a přešlo pod obec. Aspoň tak majetkové vztahy interpretuje vedoucí infocentra.

Otázku, zda se náklady na provoz infocentra vrátí v utracených penězích od turistů, si nechá vedoucí dvakrát zopakovat. Nevěřícně nad ní kroutí hlavou. "Informace se nedají vyčíslit penězi."

Zkoušíme to tedy jinak. Ptáme se, o kolik peněz od návštěvníků by přišel region, kdyby informační centrum na Pomezních boudách nebylo. Odpověď je jednoznačná: "To nevím."

Vrchlabí

Svazek měst a obcí Krkonoše provozuje ve Vrchlabí velké turistické informační centrum. Loňský rozpočet svazku se pohyboval okolo deseti milionů korun.

Značná část z toho šla na provoz městského turistického informačního centra ve Vrchlabí.

Na otázku, kolik tato investice přinesla jednotlivým členům, jimiž jdou malé obce i větší města, odpovídá vedoucí vrchlabského infocentra Mirka Chaloupská: "Nevíme."

Přitom členské příspěvky nejsou zanedbatelné. Vloni platila každá obec 3 Kč ročně za každého svého obyvatele a k tomu zvláštní poplatky podle atraktivity.

Nedá se vyčíslit, o kolik financí více nechali v Krkonoších turisté, kteří využili služeb infocentra ve Vrchlabí? "To se nedá zjistit."

Kolik turistů přitáhly produkty infocentra a s jakým finančním efektem? Kolik bylo turistů, kteří by jinak do Krkonoš nepřijeli? "To jsou divné otázky," podotýká Mirka Chaloupská. "Turisté k nám jezdí z mnoha důvodů. My jim poskytujeme například jízdní řády, informace o ubytování a kulturní tipy."

Praha

Na kolik přijde provoz turistického serveru Kudy z nudy a kolik peněz to přináší daňovým poplatníkům? Jednoduché otázky jsme položili na tiskové konferenci vládní agentury na podporu cestovního ruchu CzechTourism.

Agentura tento server a k němu tištěnou brožuru provozuje a mohutně propaguje. Má sloužit jako turistický rozcestník na internetu.

U řečnického stolku zavládl na chvíli zmatek. "Koho se ptáte?" Je nám jedno, od koho odpověď dostaneme. Slovo si tedy bere šéfredaktorka Štěpánka Orsáková: "Náš tým má tři členy a zpracovává Kudy z nudy jen na část úvazku. Obsah je zdarma a hardware stojí desítky tisíc ročně."

Rostislav Vondruška.

Ředitel CzechTourism Rostislav Vondruška má čas se vzpamatovat a bere si slovo: "Jako u všech portálů je těžké spočítat, kolik to přinese podnikatelům a už vůbec, kolik daňovým poplatníkům. Nabídky v něm uvedené mají obchodní hodnotu, ale já nedokážu říci jakou."

O slovo se hlásí také tiskový mluvčí Filip Remenec: "Přichází k nám čtyři tisíce návštěvníků denně."

Opakujeme svoji otázku a upřesňujeme, zda dobře rozumíme odpovědím: Neznáte náklady ani výnosy serveru Kudy z nudy.

Na to ředitel Vondruška přechází do útoku: "Vyčíslím náklady a pak je porovnáme s náklady na vaše Horydoly. Nemyslím si, že budou vyšší." Vděčný smích několika postarších novinářek, kterým nedochází, že se ptáme i na jejich peníze, je mu odměnou.

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

Nějak jsem nepochopil cíl cvičení. Jestli jím bylo zpochybnění existence provozů informačních center obečně, tak je to pořádná minela. IC svojí funkci v oblasti cestovního ruchu mají a bezpochyby ne bezvýznamnou. Těžko někdo z nás v cizině nestál bezradně uprostřed města nebo oblasti a nesháněl se po IC, protože potřeboval jednoduše informace, které mu buď pomůžou s nějakým problémem nebo vylepší povědomí o možnostech daného místa. Provoz IC není primárně podnikání, to je potřeba si uvědomit. Je to služba veřejnosti a jako taková je placena z veřejných prostředků. Měřitelnost efektivity a účelnosti je samozřejmě na místě, ale jak už tady správně zaznělo, metody nejsou jednoduché a výsledky ne vždy stoprocetně vypovídající (nebavím se o měřitelnosti návštěvnosti webových stránek). Souhlasím i s názorem, že efektivitu vynaložených prostředků si má hlídat ten, kdo je vynaložil. V tomto případě poplatník (když jste to tak v diskusi nastavili, protože jinak je to zřizovatel, a to nějaký poplatník bude asi těžko). Platí i to, že pro kvalifikované sledování efektivnosti a účelnosti musí mít ten, kdo toto sleduje dostatek relevantních informací od IC, ale vlastní sledování by provádět IC nemělo, a to z důvodu objektivity. Moc ale nechápu tuto diskusi jako celek bez možnosti návštevníků těchto stránek jednoduchým hlasováním v anketě vyjádřit svůj názor na funkčnost a potřebu IC obecně. Tahle diskuse ve výsledku nepřinese totiž nic jiného než několik protisobě cílených příspěvků. Jakákoliv ambice získat nějaký ucelený názor určitého vzorku populace chybí, takže je to jen plácnutí do vody ...
  • Autor Anonym
  • Datum a čas 25.3.2009 14:21
Reaguj
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dobrá téme, ale ...
Nechápem tvoju poznámku, veď ja Ti v predchádzajúcich poznámkach vôbec neodporujem a tiež si myslím, že: "Abych se mohl rozhodnout o efektivnosti investic, MUSÍM znát detailní informace od manažéra IC." S tým súhlasím, v čom je problém?
  • Autor Jan
  • Datum a čas 12.3.2009 18:20
Reaguj
Měřitelnost
Snad jediný způsob, jak se to dá měřit (i když ani náhodou dokonalý) je pomocí dotazníku. Ale je to opravdu jen orientační a navíc docela hodně nákladné.
  • Autor Honza
  • Datum a čas 12.3.2009 17:54
Reaguj
bezobsažný příspěvek
Protože je v lodi spousta děr a my ani nevíme jak jsou velké je příspěvek bezobsažný? V tom případě je Vaše reakce bezduchá.
  • Autor milan
  • Datum a čas 12.3.2009 10:51
Reaguj
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dobrá téme, ale ...
"Takže sa nemôžeš mňa (keby som bol manažér IC) pýtať, či sú tvoje peniaze vynaložené efektívne, ale sa musíš pýtať seba."Tak tato slova TESAT do kamene! Abych se mohl rozhodnout o efektivnosti investic, MUSÍM znát detailní informace od manažéra IC. Je to pro Vás příliš složité?
  • Autor milan
  • Datum a čas 12.3.2009 10:47
Reaguj
Re: Re: Dobrá téme, ale ...
Ja doplním ešte nejaké veci: 1. Až teraz som si uvedomil, že prinajmenšom na Slovensku predsa len existuje vo verejnej správe mechanizmus, ako aspoň orientačne merať jej efektivitu. Podľa zákona musia samosprávne orgány (neviem, či aj štátne) rozpočtovať svoje financie cez tzv. programový rozpočet. To znamená, že svoje úlohy musia vyjadriť nie iba ako tabuľku príjmy-výdavky mestského úradu, ale aj ako súbor projektov s kvantifikovanými výstupmi a s priradenými finančnými zdrojmi. To znamená, že ak si samospráva spraví "projekt informačné centrum", tak jednak musí presne určiť, koľko na to informačné centrum dá peňazí a jednak musí definovať, aké výsledky v danom roku má informačné centrum dosiahnuť. To samo o sebe umožňuje aspoň základné, rámcové posúdenie efektivity vynaloženia verejných peňazí na informačné centrum, samozrejme v prípade, že sa správne stanovia ciele (o čom však bohužiaľ silno pochybujem, že je možné) 2. Problémom tohto systému však je, že (podľa mňa) väčšina samospráv v skutočnosti nemá záujem sledovať svoju efektivitu (a teda ani efektivitu informačného centra), programové rozpočtovanie uplatňujú nie pre zvýšenie efektivity, ale preto, lebo to vyžaduje zákon a je im lautr jedno zisťovať, či nešlo danú vec (napríklad prevádzku IC) robiť lacnejšie alebo lepšie.
  • Autor Jan
  • Datum a čas 12.3.2009 09:45
Reaguj
Mnoho řečí o ničem!
  • Autor Tuba Kurek
  • Datum a čas 11.3.2009 22:05
Reaguj
Re: Dobrá téme, ale ...
Zajimave tema, alespon pro me. Mel bych nasledujici poznamky: 1. Snahy o zvyseni efektivnosti a ucelnosti vynakladani vetejnych prostredku jsou obecne velmi chvalihodne. Myslim, ze podobnych clanku by melo vychazet daleko vice a v ruznych oborech. 2. Pripadne neefektivnosti pokud jde o informacni centra jsou skutecne kapkou v mori. Obavam se, ze absence elementarniho sledovani ucelnosti se bohuzel casto tyka i miliardovych projektu. 3. Chtel bych podporit nazor Jana, ze mereni efektivnosti verejnych finance neni tak primocare, jako je tomu v soukrome sfere. Duvod je jednoduchy – verejne finance maji daleko slozitejsi a hure definovatelnou cilovou funkci. 4. Jan take spravne pise, ze je vhodne rozlisovat "efektivitu" a "ucelnost" vynalozenych prostredku. Prvni mi odpovida na otazku, zda stejny produkt ci sluzbu nemohu poskytnout levneji (prip. za stejne penize v lepsi kvalite). Druha mi rika, jak poskytnute verejne produkty ci sluzby prispivaji k dosazeni stanovenych cilu. Zatimco mereni efektivity by melo byt pro verejne finance stejne samozrejme jako pro soukrome subjekty, a je velmi smutne, ze tomu tak neni, tak hodnoceni ucelnosti vynalozeni prostredku je vzhledem ke komplikovane cilove funkci verejnych financi a ruznym spolecenskym zajmum do jiste miry specificke a velmi spatne kvantifikovatelne. Co je prinos pro urcitou cast spolecnosti, muze byt napr. ztrata pro jinou apod. Je ale pravda, ze zrovna v pripade informacnich stredisek by takove hodnoceni nemuselo byt neresitelne. 5. Statni urednici se efektivitou sve cinnosti nezabyvaji mimo jine proto, ze za to proste nejsou placeni, nikdo to po nich bohuzel vetsinou nechce. Jedna se o systemovy problem (nejen v CR), k jehoz postupne naprave vede hodne dlouha cesta.Na zaver si neodpustim paralelu s nedavnou kritikou financovani libereckeho MS na tomto serveru. Pokud jde o efektivnost financovani, zrejme je kritika na miste. MS se pravdepodobne dalo usporadat (mnohem) levneji. Pokud jde ovsem o ucelnost takto vynalozenych prostredku, odpoved podle me neni ani zdaleka jednoznacna. Tezko nekdo vysisli dlouhodoby prinos pro obcany CR z toho, ze se CR a Liberec dva tydny objevovaly na prednich strankach evropskych novin a ze si rada lidi v zahranici mohla znacne zlepsit povedomi o CR. Image zeme je vec nemeritelna, ale pro jeji prosperitu strasne dulezita. A k ni mimo jine prispivaji i informacni strediska. Uf, obdivuju vsechny, kdo to po mne precetli :-)
  • Autor Anonym
  • Datum a čas 11.3.2009 13:59
Reaguj
stovky jiných projektů
jdou vyjmenovat. fajn. a to je dobře? nebo je to snad omluva pro to, aby se peníze, které mi stát pod pohrůžkou násilí sebral (=daně) sypaly někam do černé díry?hele, vez si blbej jednoduchej modelovej příklad. představ si že šiješ lyžařský čepice, a abys je lépe prodával, tak zaplatíš horydolám a voni ti pověsej vlezlou reklamu blikající ze stránky. ty budeš takovej mamlas, že se spokojíš s tím, že "všichni si přece platěj reklamu" a nebudeš řešit, o kolik ti ta vlezlost blikavá zvedla tržby? to asi né, co?
  • Autor Lukas B.
  • Datum a čas 11.3.2009 13:36
Reaguj
mě to zajímá
No právě - lyjeme prachy do spousty nesmyslných projektů (= do kapec chytráků co v tom umí chodit a nemají skrupule)
  • Autor Nobody
  • Datum a čas 11.3.2009 13:34
Reaguj
Celkem 23 příspěvků v diskuzi


Jaro začíná dnes nad ránem

Jaro začíná dnes nad ránem

Jarní rovnodennost nastává v okamžiku, kdy střed slunečního kotouče stane přesně nad rovníkem a Slunce vstoupí do znamení Berana. Den a noc jsou stejně dlouhé (12 hodin). Od této chvíle se Slunce vrací... celý článek

Výbava na hory na dluh? Někdy dává smysl. Jenže kdy?

Dvě smrti na rakouských ferátách řeší český soud

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Dvě smrti na rakouských ferátách řeší český soud

Dvě smrti na rakouských ferátách řeší český soud

SLEDUJEME SOUDNÍ PROCES Urban a Linhart stojí před okresním soudem v Českých Budějovicích. Viní je ze smrti dvou mladých žen, které se pod jejich vedením zřítily na ferátách v Rakousku. Hlavní líčení skončí nejdříve
Výbava na hory na dluh? Někdy dává smysl. Jenže kdy?

Výbava na hory na dluh? Někdy dává smysl. Jenže kdy?

Pořídit výbavu na hory, s sebou obnáší značnou vstupní investici. Když přidáme ještě cenu ubytování, skipasů a vůbec cest za lyžováním, jsme na vyšších desítkách tisíc, které se v osobním rozpočtu nemusí podařit
Švýcarský alpský klub měl finančně úspěšný rok 2023

Švýcarský alpský klub měl finančně úspěšný rok 2023

Schweizer Alpen-Club (SAC) zaznamenal v roce 2023 velký hospodářský úspěch.
Nové technologie v módě

Nové technologie v módě

Vývoj oděvních technologií je tak rychlý, že jej ani nestačíme sledovat. Co je nového v textilním oboru? Společným jmenovatelem novinek je udržitelnosti a zákaznickýmu zážitek.
Exstarosta Pece vrací peníze z lanovky na Sněžku

Exstarosta Pece vrací peníze z lanovky na Sněžku

Bývalý starosta Pece pod Sněžkou Alan Tomášek konečně vrací peníze, které pobíral z lanovky na Sněžku a které měl jako volený zastupitel ze zákona zakázáno inkasovat. Udělala to až na druhou výzvu

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Velikonoce Turnov, Dlaskův statek 30.3.
Banální situace, fatální následky - přednáška Praha, Městská knihovna Prevence úrazů páteře 3.4. 17:00
Hannibal - sněhové divadlo Rakousko, Sölden 5.4.
Myslivost a příroda - veletrh Kroměříž, Výstaviště 6.-7.4. 6.4.
Vars - konec lyžování Francie, Vars 7.4.
Silva Regina - veletrh Brno, Výstaviště 7.-11.4. Myslivost a lesnictví 7.4.
ILTM - veletrh luxusního cestování Jižní Afrika, Cape Town 7.-9.4. 7.4.
Slovakiatour - veletrh Bratislava, Incheba 11.-14.4. 11.4.
Regiony České republiky - veletrh Lysá nad Labem 11.-14.4. 11.4.
Valná hromada ČHS Praha 13.4.

Diskuse

strašná rychlost Skiák, 26.3.2024 17:25, 1 příspěvek
INU Horydoly - Andrea Černá, 25.3.2024 13:57, 2 příspěvky
INU Honza, 25.3.2024 13:26, 2 příspěvky
Nebudeme přece poukazovat... Michael Beranek, 25.3.2024 9:42, 5 příspěvků
INU Pišišvor, 24.3.2024 23:21, 2 příspěvky
INU Honza, 23.3.2024 20:40, 2 příspěvky
INU Honza, 23.3.2024 16:35, 5 příspěvků
re kladivo, 23.3.2024 14:08, 2 příspěvky
O otázku jak se nám všem ... Michael Beranek, 23.3.2024 13:49, 6 příspěvků
Holandsko - země byciklů Michael Beranek, 23.3.2024 13:15, 5 příspěvků

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:37
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:36
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:35
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:33
Re: Karel IV. Horydoly Open, 28.3.2024 14:32
Re: Karel IV. Kuba Turek, 28.3.2024 14:30
Karel IV. Horydoly , 28.3.2024 14:29
Cyklistika jako národní s... Horydoly Open, 27.3.2024 0:51