Tekuté magnezium

Redakce Horydoly požádala před začátkem zimní sezony rekreačního lezce Radka Joška z Prahy, aby půl roku lezl s tekutým magneziem Easy Stick od lanškrounského výrobce.

Jedna dvousetmililitrová lahvička Easy Stick mu vydržela celou zimu. Na následujících řádcích si přečtěte Radkovy zkušenosti.

Plusy

+ Magnézium se velmi dobře nanáší na ruce, po zaschnutí vytvoří rovnoměrnou vrstvu i na dlaních.

+ Vydrží celou cestu na pražské stěně v Ruzyni, netřeba mít s sebou maglajzpytlík.

+ Nepráší to!!!! (Sněžení od lezců ve stropu mi dost vadí, tak jsem měl niternou radost, že k němu nepřispívám.)

+ Líp to na rukou drží – zkrátka se to do kůže nějak víc zažere, než prášek.

+ Méně se z rukou otírá.

+ Na bouldru: daleko lepší jednou namazat, než si někde věšet maglajzpytlík.

+ Nevysype se ti do batohu, ani na lavičku, když se posadíš.

Minusy

- Zpočátku užívání to strašlivě smrdí. Asi to má být parfém, ale spíš to připomíná Natašin hněv. Po měsíci užívání, což bylo asi osm lezeckých odpolední, smrad vyprchal.

- Po dvou měsících trošku zhoustlo a před první aplikací bylo potřeba prošťouchnout zaschnutou zátku, která se utvořila v hrdle.

- Nemáš lahvičku pověšenou na zadku jako maglajzpytlík, takže ji musíš přenášet nějak jinak. Pro sklerotiky, jako jsem já, je to problém.

Poznámka redakce: Při striktním výkladu pískovcových pravidel by se na pískovcových skálách nemělo používat ani tekuté magnezium, které je na skále neviditelné.